1.

Úvod

2.

Životopis

3.	Postoj Al Gora k válce ve Vietnamu

4.	Al Gorovy válečné zkušenosti

5.

Novinář

6.	Globální problémy a Al Gorův přístup

7.	Boj za snižování emisí

8.	Politická kariéra

9.	Soukromý život

10.	Kniha Nepříjemná pravda

10.1

Cíl knihy

10.2	Ukázky negativních dopadů lidské činnosti na klima

10.3	Zájem o tropické bouře a tornáda

10.4	Problematika tání ledu v Arktidě

10.5	Problém se zvyšováním úrovní mořské hladiny

10.6	Snižování emisí skleníkových plynů

10.7	Přínos knihy

10.8	Nesrovnalosti v knize

11.	Použitá literatura

"Al Gore (Albert Arnold Gore Jr.) se narodil v roce 1948 v rodině amerického politika, poslance a později senátora za stát Tennessee Alberta Gora Sr. a právničky Pauline LaFon Gore (jedné z vůbec prvních žen, která absolvovala právnickou fakultu na prestižní Vanderbiltově univerzitě). Al Gore absolvoval v letech 1956 – 1965 chlapeckou St. Albans School ve Washingtonu (která je taktéž považována za velmi prestižní). V roce 1965 byl přijat k dalšímu studiu na Harvardské univerzitě, kde chtěl původně studovat anglickou literaturu. Postupně se však začal víc zajímat o sociologii, žurnalistiku a přírodní vědy. Studium na Harvardu ukončil Gore v roce 1969 úspěšným obhájením bakalářské práce (téma „Vliv televize na vedení kampaně v prezidentských volbách v letech 1947 – 1969“, hodnoceno „A“).
V době Goreových studií eskalovala válka ve Vietnamu, což vedlo k masovým protestům v celých Spojených státech; vedoucí roli v nich měli studenti vysokých škol, kteří nejenže nesouhlasili z jejich hlediska s „nesmyslnou válkou“, navíc se jí nechtěli účastnit (v USA tehdy platila všeobecná branná povinnost a čerství absolventi univerzit často jako „dárek“ k absolutoriu obdrželi povolávací rozkaz). Gore s válkou nesouhlasil, ovšem do protestů proti ní se aktivně nezapojil, poněvadž nesouhlasil s taktikou, kterou tehdy studentské protiválečné hnutí používalo, považoval ji za hloupou a dětinskou. I když respektoval právo každého občana svobodně vyjádřit svůj nesouhlas s vietnamskou válkou, považoval za špatné a škodlivé, pokud se protesty obracejí nikoliv proti politice vládnoucí garnitury prezidenta L. B. Johnsona, nýbrž proti USA jako takovým, což se v mnoha případech stávalo (například pálení amerických vlajek). Al Gore se následně podílel na protiválečné výzvě, kterou jeho otec oslovil celonárodní sjezd Demokratické strany v roce 1968.
Po skončení studia v roce 1969 byl Al Gore automaticky povolán do armády. Tím se dostal do značně složité situace. Jeho otec byl veřejnosti známý svojí kritikou války, pokud by však jeho syn odmítl do armády nastoupit nebo se pokusil vojenské službě vyhnout (což bylo technicky možné), značně by svého otce politicky poškodil (ve Vietnamu jen v roce 1969 sloužilo přes půl milionu amerických vojáků a 55 000 jich v průběhu této války v letech 1964 - 1973 padlo). Gore proto do armády nastoupil a byl, vzhledem k svému vzdělání, zařazen v roce 1971 jako vojenský zpravodaj listu The Castle Courier k 20. ženijní brigádě nasazené v Jižním Vietnamu. Jeho zkušenost z války potvrdila jeho názor, že tato válka byla hroznou chybou. Navíc pro něj bylo šokem poznání, že mnoho občanů Jižního Vietnamu vůbec nestojí o „svobodu“ kterou jim „zajišťovaly“ americké jednotky. Vzhledem k dvouletému trvání vojenské služby Gore ve Vietnamu nesloužil dlouho, již koncem roku 1971 byl z armády „se ctí“ propuštěn."

Seminární práce do předmětu Moderní metody vzdělávání - ekologická a environmentální edukace.