1.	Předkritické období

2.	Kritické období

2.1.	Kritika čistého rozumu

2.1.1.

Transcendentální estetika

2.1.2.

Transcendentální logika

2.1.2.1.

Transcendentální analytika

2.1.2.2.

Transcendentální dialektika

2.2.	Kritika praktického rozumu

2.2.1.

Kategorický imperativ

2.3.	Kritika soudnosti

3.	Pokritické období

"1. Předkritické období
• přírodovědné spisy
• fyzika, astronomie
• Kant-Laplaceova teorie vzniku vesmíru – počáteční stav je, že látka je rovnoměrně rozprostřena (hmotu stvořil Bůh), jednotlivé částečky mají různou hmotnost a hustotu, některé se přitahují více než ostatní a tvoří chomáče; dokonalý tvar je koule, proto se částice snaží pohybovat v kruhu
• spis o rasách – vznik odvozen od dějin přírody, byl jeden typ lidí, ale putováním na vzdálená místa vznikly odchylky

2. Kritické období
• sepsání tří Kritik (odpovědi na hlavní tři otázky Co mohu poznat?, Co mám dělat? V co mohu doufat? (původně ještě doplňující otázka Co je člověk? – od té postupně odpouští)
• Kritika čistého rozumu, Kritika praktického rozumu, Kritika soudnosti
• kritika = hodnocení, posouzení, stanovení možností

- Kritika čistého rozumu
• hledá odpověď na otázku: Co mohu poznat
• Kant nesouhlasí ani s empirismem ani s racionalismem - poznání vzniká spojením poznání ze smyslů a poznáním z rozumu (rozvažování) – „Myšlenky bez obsahu jsou prázdné a smyslový názor bez pojmu je slepý
• pojem transcendentální, transcendentálno = to, co přesahuje zkušenost, hledáme principy a způsoby poznání bez zkušenosti
• transcendentální filosofie – tématem je zkoumání čistého rozumu (rozum je objekt zkoumání)
• koperníkánský (koperníkovský) obrat – předměty se řídí naším poznáním (nikoli naopak), nepřeme se o povaze věcí, ale o možnosti poznání vůbec
• poznání a priori – bez zkušenosti, z rozumu
• poznání a posteriori – vychází ze zkušenosti, ze smyslů
• Kritika čistého rozumu se dělí na dvě části:

- Transcendentální estetika
• zabývá se smyslovým poznáním
• smysly nám poskytují názory o nějaké právě probíhající věci (jak říkal Hynek: tento džus je žlutý)
• Kant dělí skutečnost na dvě části: svět věcí o sobě x svět věcí pro nás
• smysly reflektujeme svět věcí pro nás, tak jak se nám věci jeví
• svět věcí o sobě je nám víceméně nepřístupný, je to samotná podstata věcí (něco jako Platónovy ideje ve světě idejí, ne však stejné!!)
• vytvářet názory si však můžeme jen díky spojení smyslů + apriorní předem dané neempirické formy: prostor a čas
• forma času je jakýsi vnitřní smysl, forma prostoru se nám jeví jako vnější smyslová zkušenost; jsou to však pouze pojmy
• Závěr: poznání je svým způsobem konečné, můžeme poznat pouze svět věcí pro nás, svět věcí o sobě je nepoznatelný (agnosticismus)"

Práce je psaná formou odrážek. Klíčové pojmy jsou zvýrazněny.