1.	Povaha Evropského společenství (ES) a Evropské unie (EU) v kontextu pojetí mezinárodní organizace

1.1	Politické a ekonomické předpoklady evropské integrace po II. světové válce

1.2	Nová metoda integrace - nadstátnost

1.3	Vznik a vývoj Evropských společenství

1.4	Celková charakteristika Maastrichtské smlouvy o EU

1.5	Modifikace zřizovacích smluv na základě Amsterodamské smlouvy

1.6	Pojem Evropské unie jako nové kvality evropské integrace

2.	Přímý účinek práva ES v členských státech

2.1	Vymezení pojmu

2.2	Druhy přímého účinku

2.3	Srovnání mezinárodními smlouvami

2.4	Podmínky přímého účinku

2.5	Prameny komunitárního práva z hlediska jeho účinku

2.6	Nepřímý účinek směrnic

2.7	Odpovědnost členského státu za neprovedení směrnice

3.	Prameny komunitárního práva a unijního práva

3.1	Obecné vymezení komunitárního a unijního práva

3.2	Přehled pramenů komunitárního práva

3.3	Primární právo

3.4	Sekundární právo

3.5	Prameny komunitárního práva sui generis

3.6	Přehled pramenů unijního práva

3.7	Mezinárodní právo, vnitrostátní právo a právo ES

3.8	Poměr mezinárodního práva, vnitrostátního práva a práva ES

4.	Vztah práva komunitárního a národního v členských státech

4.1

Obecně

4.2	Zásada přímého účinku

4.3	Odpovědnost členského státu za neprovedení směrnice

4.4	Zásada přednosti práva Společenství

5.	Nařízení jako viditelná unifikace, směrnice jako nástroj skryté unifikace

5.1

Nařízení

5.2

Směrnice

6.	Legislativní proces v ES a EU

6.1	Legislativní pravomoci společenství

6.2	Evropský parlament

6.3

Komise

6.4

Rada

6.5	Evropská centrální banka

6.6	Schéma legislativního procesu

7.	Komunitární soudnictví, orgány, druhy řízení

7.1

Obecně

7.2	Právní úprava

7.3	Úkoly a charakter evropského soudnictví

7.4

Řízení

8.	Způsoby prosazování jednotného uplatňování komunitárního práva

8.1	Aplikace práva Společenství

8.2	Porušení práva ze strany členského státu

8.3	Porušení práva Společenství ze strany orgány Společenství

8.4	Porušení práva Společenství ze strany jednotlivce

8.5	Žaloba na porušení povinnosti

8.6	Žaloba na neplatnost aktu Společenství

8.7	Žaloba na nečinnost

8.8	Žaloba na náhradu škody

8.9	Nepřímá žaloba na neaplikovatelnost aktu

8.10	Pravomoc soudního dvora založená dohodou stran

8.11	Řízení o pracovněprávních a obdobných nárocích

8.12	Řízení o podporách proti členským státům

8.13	Řízení o prejudiciálních otázkách

8.14	Řízení podle směrnic Evropské unie (SEU)

9.	Organizační struktura ES a EU z hlediska koncepčního

9.1

Orgány ES

9.2

Komise

9.3	Evropský parlament

9.4	Rada Evropské unie

9.5	Evropská rada

9.6	Evropský účetní dvůr

9.7	Evropská centrální banka

9.8	Hospodářský a sociální výbor

9.9	Výbor regionů

9.10	Výbor pro zaměstnance

9.11	Evropská investiční banka

10.	Věcná působnost a kompetence ES a EU, vymezení vztahu k členským státům

10.1	Vymezení pravomocí

10.2	Okruh pravomocí přenesených na Společenství

10.3	Princip subsidiarity a proporcionality

10.4	Princip flexibility

11.	Společný trh a jednotný vnitřní trh, základní zásady

11.1	Hospodářská integrace

11.2	Společenství

11.3	Vztah pojmů

12.	Volný pohyb zboží, srovnání režimu ES se zónami volného obchodu

12.1	Volný pohyb zboží

12.2	Definice zboží

12.3	Překážky volného pohybu zboží

12.4

Cla

12.5	Opatření s rovnocenným účinkem clům

12.6	Kvantitativní omezení

12.7	Opatření s rovnocenným účinkem

12.8	Zákaz daňové diskriminace

12.9	Zákaz státních monopolů komerční povahy

12.10

Regulace státních podpor

13.	Volný pohyb zboží, nutné výjimky v oblasti tarifní i netarifní

13.1	Druhy povolených omezení volného pohybu zboží

13.2	Výjimky ze zákazů

13.3	Veřejná morálka a bezpečnost, veřejný pořádek

13.4	Ochrana zdraví a života lidí, zvířat a ochrana rostlin

13.5	Ochrana národního bohatství

13.6	Duševní vlastnictví a jednotný vnitřní trh

14.	Podmínky volného pohybu osob

14.1	Volný pohyb pracovníků

14.2	Svoboda usazování

15.	Harmonizační opatření v oblasti pohybu osob, obchodní společnosti

15.1	Pracovněprávní aspekty volného pohybu osob

15.2	Sociální zabezpečení

15.3	Právo obchodních společností

16.	Volný pohyb služeb

16.1

Obecně

16.2	Právní úprava

16.3	Vymezení pojmu služeb

16.4	Obsah svobody pohybu služeb

16.5	Rozlišení práva na usazování a práva na poskytování služeb

16.6	Volný pohyb služeb versus volný pohyb zboží

16.7	Omezení volného pohybu služeb

16.8	Omezení práva na usazování a volného pohybu služeb

17.	Přednost právních předpisů práva ES před předpisy vnitrostátními

17.1	Zásada přednosti práva Společenství

17.2	Důvody přednosti

17.3	Důsledky přednosti

18.	Evropský soudní dvůr (ESD) jako spolutvůrce práva ES

18.1

Obecně

18.2	Interpretační činnost ESD

18.3	Dotváření práva Soudním dvorem

19.	Ochrana soutěže na jednotném vnitřním trhu

19.1	Normy upravující hospodářskou soutěž

19.2	Kartelové dohody

19.3	Zneužití dominantního postavení

19.4	Slučování podniků

20.	Ochrana spotřebitele

20.1

Obecně

20.2	Hlavní zájmy, pokud jde o ochranu spotřebitele

20.3	Ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitelů

20.4	Ochrana ekonomických zájmů spotřebitele

21.	Spolupráce ve věcech justičních a vnitřních

21.1	Spolupráce ve věcech justičních a vnitřních

21.2	Právní nástroje v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech

21.3	Ústavní smlouva a spolupráce v trestních věcech

22.	Evropské soukromé právo a spolupráce soudů ve věcech civilních

22.1	Evropský právní prostor v oblasti soukromého práva

22.2	Metody úpravy evropského mezinárodního práva soukromého

22.3	Prostředky Společenství k vytváření právní úpravy soukromého práva

22.4	Jednotlivé oblasti úpravy soukromého práva spadající do pravomoci Společenství

22.5	Právní úprava soukromoprávních vztahů

22.6	Překonání teritoriálního omezení justice

22.7	Smlouva ES a justiční spolupráce

23.	Nadstátnost ES, pojem, projevy, důsledky

23.1

Úvod

23.2	Supranacionální (nadstátní) princip

23.3	Znaky supranacionality

24.	Evropské občanství

24.1	Prvotní vznik a vývoj občanství EU

24.2	Maastrichtská smlouva

24.3	Rozšíření obsahu pojmu občanství EU - Amsterodamská smlouva

24.4	Vztah občanství EU a národního občanství

24.5	Práva občanů EU

24.6	Katalog práv občanů EU vytvořený Soudním dvorem

24.7	Znaky občanství EU

24.8	Evropská unie a povinnosti občanů

24.9	Charta základních práv EU

24.10

Občanská práva a Smlouva o ústavě pro Evropu

24.11

Občanství EU a ČR

"Politické a ekonomické předpoklady evropské integrace po II. SV

První myšlenky – před II. SV – spíše idealistické koncepce (Karel Veliký, Jiří z Poděbrad, ministr fr. Krále Jindřicha IV. Sullyho, Napoleon I, díla od Benthama, Rousseaua, Kanta, úsilí kancléře Metternicha, snahy různých konferencí, kongresů a jiných událostí – dva základní společné rysy: 1. snaha o mírové uspořádání, 2. dobyvačné cíle (zej. Pokud jde o evropské panovníky)

Období po II. SV
- tyto myšlenky se jeví již jako reálné, neboť zde existovaly opodstatněné obavy z toho, že by obdobný vývoj mohl nastat případně i později
- tyto snahy se navíc znásobují v období druhé pol. 40. let, kdy se Evropa dělí na dva tábory
- zintenzivnění myšlenek o evropské integraci – důvod: politická a ekonomická situace po II SV

Předpoklady počátků evropské integrace Pro pochopení podstaty a významu evropského integračního procesu nestačí soustředit se pouze na ty vývojové tendence, které bezprostředně vedly ke vzniku tří evropských společenství. Je nutné přihlížet i k vývoji dalších mezinárodních organizací, které vznikly po II SV v Evropě. Mnohé z nich jsou různým způsobem propojeny s Evropskými společenstvími, jejich cíle se doplňují s cíli Evropských společenství či dokonce jsou v jistém smyslu souběžné.

- reakce na rozdělení Evropy
- obezřetnost k poraženému Německu
- snaha o vytvoření evropské politické velmoci
- snaha o vytvoření velkého hospodářského celku (Evropa se chce vyrovnávat s USA (tam obrovský integrovaný prostor))
- snaha o kvalitativní zvýšení efektivnosti evropských ekonomik

1946 - W. Churchill – snaha o založení SPOJENÝCH STÁTŮ EVROPSKÝCH -> založen VÝBOR PRO SPOJENÉ STÁTY EVROPSKÉ, přejmenováno na HNUTÍ ZA SJEDNOCENÍ EVROPY – centrum pro různé proevpropsky orientované organizace.

1948
– celní unie (členské státy Beneluxu)
- úmysl další integrace – ZÁPADNÍ UNIE – BRUSELSKÝ PAKT O ZÁPADNÍ UNII (Francie, VB, země Beneluxu) – spolupráce členských států v oblasti hospodářské, sociální, kultury a závazek vojenské pomoci v případě ozbrojeného útoku proti jednomu smluvnímu státu, transformace (Pařížskou smlouvou) na ZÁPADOEVROPSKOU UNII, úkoly týkající se vojenské obrany byly následně převedeny na NATO (základní koncepce NATO – dohoda ministrů zahraničních věcí Západoevropské unie), ministři zahraničních věcí Západoevropské unie se dohodli na založení RADY EVROPY

Rada Evropy
- organizace politická, zaměřená na ochranu lidských práv a na spolupráci v oblastech mimoekonomických
- vznik 1949, Londýn (Francie, VB, země Beneluxu)
- Výbor ministrů, Parlamentní shromáždění, Sekretariát
- RE je dnes (po ES) druhou nejvýznamnější integračně politickou organizací, která sice nemá nadstátní charakter, ale v důsledku mnoha smluv uzavřených mezi členskými státy přispěla významně k harmonizace práva jejích členských států

NATO (organizace severoatlantické smlouvy)
- vojensko politická organizace
- Kanada, USA, státy západní Evropy

RVHP
- rada vzájemné hospodářské pomoci"

Otázky jsou vypracovány formou odrážek. Text je barevně členěn a klíčová slova jsou zvýrazněna tučně a barevně odlišena. Součástí textu je 1 mapa a další schémata. Čistý text je cca 167 stran. Rozsah jednotlivých otázek je v rozmezí 5 - 7 stran.