1.	Formy mezinárodních ekonomických vztahů

1.1	Směna zboží

1.2	Směna služeb

1.3	Pohyb kapitálu

1.4	Pohyb znalostí

1.5	Migrace pracovních sil

2.	Mezinárodní pohyb faktorů

3.	Mezinárodní pohyb práce

4.	Mobilita kapitálu

5.	Obchodní politika a její nástroje

6.	Nástroje národní obchodní politiky

6.1	Nepřímé nástroje

6.2	Přímé nástroje

7.

Clo

"Formy mezinárodních eko. vztahů
- mezinárodní směna statků a služeb, mezinárodní pohyb výrobních faktorů (práce, kapitálu, znalostí)
1) směna zboží
- nejstarší forma
- největší objemy obchodu se zbožím probíhají prostřednictvím komoditních burz (burza s kakaem, kávou, obilím, ropou, atd.),
2) směna služeb
- především služby bankovní, pojišťovací, dopravní, zdravotní, telekomunikační atd.,
3) pohyb kapitálu
- rozlišujeme:
- přímé zahraniční investice = kapitálové toky, při kterých firma z jedné země vyrábí v jiné zemi
o nejde jen o transfer zdrojů, ale také kontroly (přenos určité organizační struktury)
o investiční výstavba v cizí zemi, společné podniky - joint ventures: investor se snaží získat manažerskou kontrolu a firmu řídit
- portfoliové investice - investor koupí v zahraničí minoritní podíly v řadě firem, nejde mu o manažerské převzetí, ale o investici, která vydělává peníze
- bankovní půjčky - od privátních bank, konsorcií bank, Světové banky apod.
4) pohyb znalostí
- prodej licencí, software, know-how, patentů apod.
5) migrace pracovních sil

Mezinárodní pohyb faktorů
- země hojně vybavené kapitálem mohou dovážet statky náročné na práci nebo zaměstnávat zahraniční dělníky
- země vybavené prací mohou dovážet kapitálově náročné statky nebo kapitál pomocí půjček
- pohyb mezinárodních faktorů vytváří více politických problémů než mezinárodní obchod

Mezinárodní pohyb práce
- mobilita práce znamená, že pracovníci se fyzicky pohybují z jedné země do druhé
- rozdílná vybavenost zemí zdroji vyvolává mobilitu
- př. země A má více práce než země B, která má více půdy
- pracovníci v zemi A dostávají nižší mzdu než v zemi B: to vytváří podnět pro přesun práce do země B
- přesun části pracovníků ze země A do B: sníží se množství práce v zemi A a tím se zvýší reálné mzdy v A (v zemi B se díky zvýšení množství práce reálné mzdové sazby sníží)
- migrace se zastaví, když se mezní produkty práce v obou zemích vyrovnají
- mobilita práce vede ke sbližování reálných mezd
- mobilita práce je výhodná z hlediska zvýšení světové produkce: velikost zisku v zemi B je větší než velikost ztráty v zemi A
- je spojena se silným přerozdělováním důchodů: někteří lidé jsou přesunem poškozeni (ti, kdo původně pracovali v zemi A dostávají vyšší reálné mzdy, v B nižší; majitelé půdy v B získávají díky větší nabídce práce, v A ztrácí)
- realita: k úplnému vyrovnání cen nedochází (země se příliš liší ve vybavení zdroji a v technologiích), v praxi existují bariéry volného pohybu práce, kapitálu a dalších zdrojů (př. karibské podnebí)"

Práce je psaná formou odrážek.