1.

Úvod

2.	Historie viktimologie

3.	Viktimologie

3.1	Zkoumání viktimologie

3.1.1

Užší kriminologické pojetí

3.1.2

Širší (obecné) pojetí

4.

Oběť

4.1	Členění typologie oběti

4.2	Členění obětí podle charakteru trestného činu

4.2.1

Hledisko kriminologické

4.2.2

Hledisko kriminalistické

4.3	Skupiny viktimogenních faktorů

4.4	Skupiny viktimogenních lokalit

5.

Závěr

6.	Seznam použitých zdrojů

"3 Viktimologie
Z výše uvedeného vyplývá, že viktimologie jako samostatná vědní disciplína je v blízkém stavu s dalšími vědními obory a to zejména s kriminologií, kriminální psychologií, penitenciární psychologií, policejní psychologií a dalšími, které zkoumají pachatele a oběti trestných činů, jejich podíly na procesu trestného činu (viktimizace), jejich role, jejich vztah, jejich vnímání, prožívání a chování. „Zkoumá vědeckým způsobem oběti trestných činů, především to, k jakým změnám dochází v chování a prožívání těch, kteří se stali oběti trestného činu. Zajímá ji, jakou roli hraje oběť v motivaci pachatele a jakým způsobem se „spolupodílí“ na interakci v průběhu trestného činu.“
V průběhu trestného činu, či již před samotným průběhem tohoto činu dochází k procesům, které zásadním způsobem ovlivňují, usměrňují, či mění celý proces od přípravy, konání a dokonání trestného činu pachatele na oběti.

3.1 Zkoumání viktimologie
Viktimologie jako vědní disciplína ve svém obsahu zkoumá zejména následující jevy:
• oběť trestného činu, její psychologické, biologické a sociální vlastnosti,
• vztah mezi pachatelem a obětí trestného činu,
• proces zvaný viktimizace – jakou roli hraje oběť v trestném činu,
• roli oběti při vyšetřování trestného činu,
• primární, sekundární a terciární viktimizaci,
• pomoc oběti,
• prevencí před vyktimizací,
• souborem osobnostních předpokladů potencionální obětí tj. viktimností,
• viktimogenní situace.
Viktimologie tedy zkoumá celou škálu jevů, které jsou definovány a určují pojem viktimologie v užším a širším pojetí.

3.1.1 Užší kriminologické pojetí
„V užším (kriminologickém) pojetí se za předmět zkoumání nejčastěji považuje vědecké zkoumání oběti trestného činu , tedy to, „jakou roli hraje oběť v motivaci pachatele a jakým způsobem se „spolupodílí“ na interakci před a v průběhu trestného činu“.
Předmětem zkoumání v tomto, tedy užším pojetí, je proto zejména:
• Osoba oběti,
• Vztah mezi pachatelem a obětí,
• Role oběti v genezi trestného činu,
• Role oběti v procesu odhalování pachatele, vyšetřování, soudního projednávání,
• Pomoc oběti trestného činu,
• Modely chování, jak se vyhnout tomu, aby jedinec minimalizoval pravděpodobnost, že se stane obětí trestného činu."