1.	Vývoj péče o postižené

1.1.	Analýza všech přístupů k postiženým

1.2.	Chronologický přehled k dějinám speciální výchovy ve světě

1.3.	Chronologický přehled k dějinám speciální výchovy v České republice

2.	Změna paradigmatu v české speciální pedagogice v 90. letech 20. století

2.1.	Model medicínský

2.2.	Model sociálně patologický

2.3.	Model prostředí

2.4.	Model antropologický

3.	Proces socializace a resocializace jedinců se speciálními potřebami

3.1.	Proces socializace a resocializace jedinců se speciálními potřebami

3.2.	Vývojová podmíněnost jedince v oblasti sociálního učení

3.3.	Vývoj „já“ v pojetí hlavních teorií osobnosti

3.4.	Teorie osobnosti = vývoj pojetí (názorů) osobnosti

4.	Kurikulární dokumenty a jejich vliv na výchovně vzdělávací proces

4.1.	Nový systém kurikulárních dokumentů

4.2.	Systém kurikulárních dokumentů

4.3.	Vzdělávací oblasti

4.4.	ŠVP – školní vzdělávací plán

4.5.	§ 18 Individuální vzdělávací plán

4.5.1.

Individuální vzdělávací plán

4.6.	§5 Typy speciálních škol

5.	Poradenské služby v procesu integrace/inkluze určené pro školy

5.1.	Pedagogicko psychologické poradny PPP - § 5

5.2.	Speciálně pedagogická centra SPC - § 6

5.3.	Poradenští pracovníci na škole - § 7

5.4.	Střediska výchovné péče SVP

5.5.	Další typy poradenských služeb

5.5.1.

Střediska pro poradenství a sociální rehabilitaci

5.5.2.

Poradenské aktivity svépomocných sdružení

5.5.3.

Centra samostatného života

5.6.	Legislativní vymezení školských poradenských zařízení

5.7.	Pedagogická integrace

5.8.	Legislativní vymezení pedagogické integrace

6.	Moderní trendy v péči o jedince se speciálními potřebami (SP)

6.1.	Definice pojmů

6.2.	Informovanost

6.3.

Prevence

6.4.	Mainstreamining

6.4.1.

Typy mainstreaminingu

6.4.2.

Metody mainstreaminingu

6.5.	Deinstitucionalizace

6.6.	Mezioborový přístup

6.7.	Spolupráce resortů a organizací

6.8.	Mentální postižení

6.9.	Kombinovaná onemocnění - hluchoslepota

6.10.

Duševní nemoci

6.11.

Tělesně postižení

6.12.

Sluchově postižení

6.13.

Zařízení rodinného typu

6.14.

Chráněné bydlení a podporované bydlení

6.15.

Pracovní uplatnění

6.16.

Chráněné dílny

6.17.

Podporované zaměstnávání (PZ)

6.17.1.

Zaměstnání

6.18.

Poskytovaná podpora

6.19.

Celoživotní vzdělávání

7.	Problematika jedinců mimořádně nadaných

7.1.	Nadání x talent

7.2.	Charakteristické projevy

7.3.	Druhy nadání

7.4.	Specifika vzdělávání

7.5.	Legislativa pro vzdělávání nadaných

8.	Speciálně pedagogická podpora osob se sluchovým postižením

8.1.	Výskyt sluchového postižení v populaci

8.1.1.

Podle místa vzniku postižení

8.1.2.

Podle období vzniku postižení

8.1.3.

Podle stupně postižení

8.2.	Etiologie sluchového postižení

8.3.	Diagnostika

8.4.	Kompenzace sluchových vad, kompenzační pomůcky

8.4.1.

Lehká sluchová vada

8.4.2.

Těžší sluchová vada

8.4.3.

Typy sluchadel

8.4.4.

Těžká sluchová vada

8.4.5.

Kochleární implantát

8.5.	Psychické zvláštnosti sluchově handicapovaných

8.6.	Komunikační systémy sluchově postižených

8.6.1.

Znakový jazyk

8.6.2.

Odezírání

8.6.3.

Totální komunikace

8.6.4.

Znakový dorozumívací systém

8.7.	Programy výuky neslyšících

8.8.	Zásady komunikace se sluchově handicapovaným

9.	Speciálně pedagogická podpora osob se zrakovým postižením

9.1.	Hygiena zraku ve škole

9.2.	Nejčastější druhy zrakových vad

9.3.	Refrakční vady

9.3.1.

Krátkozrakost (myopie)

9.3.2.

Odchlípení sitnice

9.3.3.

Dalekozrakost (hypermetropie)

9.3.4.

Vetchozrakost (presbyopie)

9.3.5.

Astigmatismus

9.4.	Barvoslepost (achromatopsie, achromázie)

9.5.	Šeroslepost (hemeralopie)

9.6.	Šedý zákal (cataracta)

9.7.	Glaukom – zelený zákal

9.8.	Senilní okulární degenerace sítnice

9.9.	Šilhavost (strabismus, heterotrofie)

9.10.

Tupozrakost (amblyopie)

9.11.

Příčiny těžkého zrakového postižení

9.12.

Slabozrakost

9.12.1.

Speciální optické pomůcky pro slabozraké

9.13.

Nevidomost (slepota, amauróza)

9.13.1.

Speciální optické pomůcky pro nevidomé

9.14.

Komunikace se zrakově postiženými, slabozrakost, nevidomost

10.	Speciálně-pedagogická podpora jedinců s tělesným postižením

10.1.

Klasifikace pohybových poruch

10.2.

DMO - Dětská Mozková Obrna, ICP - Infantilní Cerebrální Paréza

10.2.1.

Klasifikace DMO

10.3.

Formy spastické

10.4.

Formy nespastické

10.5.

Rozdělení DMO

10.5.1.

Zdravotní postižení provázející DMO

10.5.2.

Léčba

10.5.3.

Terapie DMO

10.6.

Psychické zvláštnosti při DMO

10.6.1.

Deformace

10.6.2.

Malformace a amputace

11.	Speciálně pedagogická podpora chronicky nemocných

11.1.

Chronicita

11.2.

Psychické reakce na chorobu

11.3.

Reakce dítěte na nemoc

11.3.1.

Strach a úzkost

11.3.2.

Smutek a truchlení

11.3.3.

Apatie a rezignace

11.4.

Reakce rodičů na onemocnění dítěte

11.5.

Epilepsie

11.5.1.

Epileptický záchvat

11.5.2.

Typy epileptických záchvatů

11.6.

Astma bronchiale

11.7.

Alergie

11.8.

Fenylketonurie

11.9.

Poruchy metabolismu tuků (lipidů)

11.10.

Srdeční vady (vrozené srdeční anomálie)

11.11.

Cystická fibróza (mukoviscidóza)

11.12.

Chronické selhání ledvin

11.13.

Diabetes mellitus

11.14.

Apalický syndrom

11.15.

Herní terapie

11.16.

Školy při zdravotnických zařízeních

12.	Problematika jedinců s parciálními poruchami

12.1.

Reedukace dyslexie

12.2.

Dyslexie

12.3.

Dysortografie

12.4.

Dysgrafie

12.5.

Dyskalkulie

12.6.

Dysmúzie

12.7.

Dyspinxie

12.8.

Dyspraxie

12.9.

Diagnostika specifických poruch učení

12.10.

Přístupy k dětem s SPU

12.11.

Diagnostická zkouška SPU

13.	Lateralita

13.1.

Lateralita zraku

13.2.

Leváctví

13.2.1.

Typy leváků

13.2.2.

Komplikace a problémy u leváků

13.2.3.

Pozitiva leváctví

13.2.4.

Některé zásady v přístupu k levákům

13.3.

Vyšetření laterality podle několika Sovákových zkoušek:

14.	Jedinec se sociálním znevýhodněním

14.1.

Sociální znevýhodnění - definice

14.2.

Sociální znevýhodnění – definice dle zákona 561/2004, §16

14.3.

Přípravné třídy

14.3.1.

Funkce přípravné třídy

14.3.2.

Cíle výchovně-vzdělávacího procesu v přípravné třídě

14.3.3.

Legislativní zakotvení přípravných tříd

14.3.4.

Schválené učební dokumenty, podle kterých se v této třídě pracuje

14.3.5.

Náplň práce v přípravné třídě:

14.3.6.

Strategie ve vzdělávání minorit (zaměřeno na romské etnikum)

14.3.7.

Hlavní směry koncepce této Mezirezortní skupiny

15.	Stáří a stárnutí

15.1.

Základní pojmy

15.2.

Věk

15.3.

Proces stárnutí

15.4.

Potřeby seniorů a jejich rodin

15.5.

Vzdělávání seniorů

15.6.

Služby pro seniory

16.	Speciálně pedagogická diagnostika a poradenství

16.1.

Pojetí speciálně-pedagogické diagnostiky

16.2.

Speciálně-pedagogická diagnostika se dělí podle druhu postižení

16.3.

Diagnostika se provádí v oblastech

16.4.

Speciálně pedagogické diagnostické metody

16.5.

Diagnostický proces – fáze, postupy a cíle ve speciální pedagogice

16.6.

Fáze poradenského procesu

16.7.

Postupy diagnostického procesu

16.8.

Diagnostická otázka a stanovení hypotézy

16.8.1.

Získávání diagnostických dat

16.8.2.

Interpretace získaných dat

16.8.3.

Prognóza, závěry pro další působení

16.9.

Cíle diagnostického procesu ve speciální pedagogice

16.10.

Hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky dle zaměření

16.10.1.

Diagnostika hrubé a jemné motoriky

16.10.2.

Diagnostika grafomotoriky a kresby

16.10.3.

Diagnostika sociální a citové oblasti

16.10.4.

Diagnostika rozumových schopností

16.10.5.

Diagnostika oblasti verbálních schopností

16.10.6.

Orientační sluchová zkouška

16.10.7.

Orientační vyšetření mluvidel

16.10.8.

Orientační zkouška dýchání

16.10.9.

Orientační zkouška motoriky mluvidel

16.10.10.

Orientační zkouška artikulační obratnosti

16.10.11.

Orientační zkouška fonematického sluchu

16.10.12.

Orientační vyšetření výslovnosti

16.10.13.

Orientační vyšetření slovní zásoby

16.10.14.

Orientační zkouška řečového projevu

16.10.15.

Orientační zkouška verbální sluchové paměti

16.10.16.

Orientační zkouška zrakové percepce

16.10.17.

Orientační zkouška laterality

"3. Proces socializace a resocializace jedinců se speciálními potřebami.
Proces socializace a resocializace jedinců se speciálními potřebami
• Cílem spec. ped. je dosáhnout u postiženého jedince co možná nejvyššího stupně socializace či resocializace. Probíhá-li socializace úspěšně, člověk má v sobě zakotveny sociální normy, hodnoty, vystupování, ale také i sociální role svého společenského a kulturního okolí.
• Proces socializace
• Socializace není nikdy ukončena. Jedná se o vývoj lidské osobnosti, k níž na jednu stranu patří osobní individualita, která jedince odlišuje od okolí, ale také i sociální charakter, který mezi sebou mají všichni členové jedné společnosti či společenství. (Hodnoty, normy, sociální role apod.)
• Během socializace dochází k proměnám, jimiž se jedinec postupně vzdaluje od výchozího stavu novorozeněte a stává se z něho člověk jako kulturní bytost schopná fungovat ve složitém systému lidské společnosti.
• Z pohledu spec. ped. je socializace zapojení jedince do společenství lidí po stránce pracovní, výchovné a vzdělávací, společenské.
• Socializace se rozlišuje na primární, sekundární a terciární.
• Primární socializace probíhá v rodině a končí s uzavřenou individualizací jednotlivce. Normy, které se během této socializace vstřebají, platí jako stabilní, ale mohou se během života ještě změnit. Primární socializace trvá do třetího roku života.
• Sekundární socializace připravuje individuum na jeho roli ve společnosti a probíhá zejména v rodině, ve škole a v kontaktu s vrstevníky. Probíhá zhruba od třetího roku života.
• Terciární socializace se uskutečňuje v dospělosti a označuje přejímání, které individuum neustále uskutečňuje v interakci se svým sociálním okolím.
• životní potřeby člověka:
• biologické – příjmu, vyměšování, aktivity...
• psychologické – něco v životě dokázat, tvořivé činnosti, objevovat a porozumět, být jedinečný...
• sociální – někam patřit, spolupráce, soutěžení...
• Realizace potřeb v životě handicapovaných osob může být různým způsobem modifikováno (mít specifický charakter), v žádném případě by ale jejich naplnění nemělo být definitivně zamezeno faktem defektu.
• 4 stupně socializace ve speciální pedagogice:
• integrace - úspěšné a bezproblémové začlenění postižených osob do pracovního a společenského prostředí bez potřeby dalších zvl. opatření (úlev, výhod...)
• adaptace - poměrně úspěšné začlenění postiženého člověka do společnosti, která ale musí být jeho potřebám přizpůsobena
• utilita - tzv. sociální upotřebitelnost znevýhodněného jedince - zařazení do společensky užitečné práce za předpokladu celoživotní společenské ochrany a pomoci
• inferiorita - sociální nepoužitelnost, segregace, začlenění postiženého jedince do běžné společnosti a prac. procesu není možné, většinou vícenásobně postižení, soc. vztahy jsou nevytvořeny (resp. zcela ztraceny)"

Práce je psaná v odrážkách. Obsahuje tabulku a schémata, rozsah čistého textu je cca 83 stran. Rozsah jednotlivých otázek je 2,5 – 9 stran. Text obsahuje překlepy.