1.	Vymezení základních pojmů

2.	Proces vyvlastnění

2.1	Listina základních práv a svobod

2.2	Občanský zákoník

2.3	Stavební zákon

2.4	Zákon o vodách

2.5	Zákon o obraně státu

2.6	Další předpisy

3.	Cíl vyvlastnění

4.	Podmínky vyvlastnění

5.	Náhrada za vyvlastnění

6.	Vyvlastňovací řízení

7.	Užívání vyvlastněného pozemku a stavby

8.	Seznam použité literatury

„Vyvlastněním se v české právní úpravě rozumí výjimečný a nejzávažnější zásah státu do majetkových práv, zvláště pak do práva vlastnického, případně do dalších práv k nemovitostem, který je možný jen na základě zákona a postupem zákonem upraveným a vždy za náhradu. Právním důsledkem tohoto zásahu je:
1) odnětí vlastnického práva dosavadnímu vlastníkovi a vznik vlastnického práva pro jiný subjekt (pro navrhovatele);
2) omezení vlastnického práva (zřízením věcného břemene);
3) zrušení věcného břemene.
2. Vlastnictví a vlastnické právo
Vlastnictví v právním smyslu se označuje jako vlastnické právo. Rozlišujeme mezi vlastnickým právem objektivním a vlastnickým právem subjektivním.
Vlastnické právo v objektivním smyslu je představováno souborem právních norem regulujících společenské vlastnické vztahy. Zachycuje vlastnictví, tj. existující systém těchto vztahů a jeho prostřednictvím i systém rozděleni věcí ve společnosti, které představují objekty těchto vztahů.
Vlastnické právo v subjektivním smyslu je definováno jako právo jednotlivce určitou věc v mezích stanovených právním řádem držet, užívat a nakládat s ní svou mocí, nezávislou na moci jiného k téže věci a v téže době, podle své vůle a ve svém zájmu. Současně zahrnuje i právem garantovanou možnost vlastníka vyžadovat od všech ostatních subjektů, aby se zdrželi zasahování do těchto jeho práv proti jeho vůli a takovým způsobem, který by ho rušil, omezoval, nebo dokonce mu bránil v jejich výkonu.
3. Veřejný zájem
Tento pojem platná právní úprava výslovně obsahově nevymezuje. Lze ovšem odvodit, že jde o takový zájem, který je možno blíže určit jako zájem společnosti – tedy zájem veřejně prospěšný. Samozřejmě nesmí být v rozporu s platnými právními předpisy.
4. Věcná břemena
Podle občanského zákoníku věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.“

Seminární práce Univerzity Pardubice z Fakulty ekonomicko-správní, předmět Správní právo.