1.

Úvod

2.	Účastníci pracovněprávních vztahů

2.1	Vznik pracovního poměru

2.1.1

Co udělat před uzavřením smlouvy

2.1.2

Obsah pracovní smlouvy

2.2	Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

2.2.1

Dohoda o provedení práce

2.2.2

Dohoda o pracovní činnosti

3.	Školení a studium při zaměstnání

4.	Péče o kvalifikaci zaměstnanců

4.1	Dohoda o zvýšení kvalifikace

5.

Shrnutí

1.2.1. "Dohoda o provedení práce

Dohodu o provedení práce zaměstnavatel uzavírá s občanem, jestliže rozsah předpokládané práce v roce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 100 hodin. Dohoda o provedení práce se uzavírá ústně i písemně. V písemné dohodě nebo v písemném záznamu o ústně uzavřené dohodě se uvede pracovní úkol, předpokládaný nebo skutečný rozsah sjednané práce a sjednaná odměna. Pokud pracovní úkol není proveden ve sjednané době, může zaměstnavatel od dohody odstoupit. Rovněž občan (zaměstnanec na dohodu)může od této dohody odstoupit, jestliže nemůže pracovní úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky.

Zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatel zaměstnanci v tomto případě nehradí.

1.2.2. Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti zaměstnavatel uzavírá s občanem, jestliže předpokládaný rozsah práce přesahuje 100 hodin, může však být uzavřena i na dobu kratší. Tato dohoda musí být písemná, jinak je neplatná. V dohodě musí být uveden druh sjednané práce, sjednaná odměna, doba, na kterou se uzavírá (lze sjednat na dobu neurčitou jako pracovní poměr)a sjednaný rozsah pracovní doby, který nesmí překračovat v průměru, na kterou se dohoda sjedná, polovinu stanovené týdenní doby (tedy max. 20 hodin týdně).

Dohody o pracovní činnosti se zpravidla využívají u dlouhodobějších a opakovaných výkonů pro zaměstnavatele (např. poradenská činnost v určitém oboru činnosti po dobu 1 roku v čase podle momentálních potřeb zaměstnavatele v rozsahu 10 hodin týdně), kdežto dohody o provedení práce jsou používány k jednorázovým pracovním výkonům. V dohodě o pracovní činnosti lze sjednat i některé nároky, které mají ze zákona zaměstnanci v pracovním poměru (např. nárok na dovolenou).

Pokud by délka pracovního poměru trvala pouze po dobu 7 dnů, zaměstnavatel zaměstnanci zdravotní a sociální pojištění nehradí. Pokud však zaměstnanec setrvá u zaměstnavatele déle než 7 dnů, je povinností zaměstnavatele hradit zaměstnanci zdravotní a sociální pojištění."