1.

Úvod

2.	První mapová díla

3.	První kompas

4.	Vrcholné období čínské kartografie

5.	Ilustrativní část

6.

Závěr

7.

Zdroje

"První kompas
Čína svými vynálezy předbíhala dobu už od pradávna. Jako první objevili střelný prach, papír čí tisk pomocí dřevěných desek a také se naučili využívat magnetismu země.
Z počátku byl magnetismus využíván v tzv. geomantii už mezi 4. a 2. stoletím před našim letopočtem. Ovšem podobnost „pra-kompasu“ s dnešním by se hledala opravdu těžko. Šlo o bronzovou lžíci na hladké desce (obr. 3). Širší strana lžíce tzv. sinan, směřovala k jihu a na desce se pohybovala v souladu se zemským magnetickým pólem. Mnohem praktičtější, především pro námořníky, byl kompas s názvem č-nan- jou, což v překladu znamená ryba ukazující k jihu (obr. 4). K dřevěné rybě byl připevněn magnet a ta po položení na vodní hladinu směřovala k severu.
Podobu, jakou známe dnes, dostal kompas až v počátku 11. století. Ve 12. století začali používat kompas i Evropané. Avšak šipka na střelce evropských kompasů směřuje k severu, zatímco čínský kompas ukazuje k jihu.
Tento vynález má bezpochyby svůj podíl na vývoji tvorby map.

Vrcholné období čínské kartografie
Za vrcholné období je považována vláda západní dynastie Chan (206 př. n. l. – 9. n. l.).
V letech 224 – 271 n. l. žil jeden z předních čínských kartografů Pei Xion, který byl také označován za „otce čínské kartografie“ a srovnáván s Ptolemaiem . Pei Xiu pocházel z úřednické rodiny ze severní čínské provincie Shanxi. Díky svému původu měl možnost studia různých materiálů o kartografii a geografii. Pod jeho vedením byla vytvořena osmnácti listová mapa, jejíž měřítko bylo asi 1 : 5 000 000. Šlo o mapu území Yugong, tehdy historicky první soubor map. Bohužel tato mapa byla císařem uschována do tajného archívu
a pravděpodobně zničena.
Stanovil také 6 pravidel pro tvorbu map: zpracování mnohalistové mapy s kladem listů, užití čtvercové sítě a měření stran pravoúhlých trojúhelníků k určení vzdálenosti (princip triangulace).

V období dynastie Tang (618 – 907 n. l.) sestavil kartograf Kia Tan (729-805 n. l.) dvě velké mapy Číny o rozměrech až 10 x 11 metrů. Tyto dvě mapy se v 11. století staly předlohou pro dvě dosud zachované mapy celé Číny. Mapy vznikly v roce 1137 a jsou vyryté na přední a boční straně kamenné stély v městě Si-an-fu, které bylo v té době hlavním městem. Obě jsou o velikosti 75 x 80 cm. První se nazývá Mapa Číny a barbarů o měřítku 1 : 4 500 000. Druhá se nazývá Mapa stop Jüa o měřítku 1 : 3 500 000 a je pokrytá čtvercovou sítí o straně čtverce 100 li .

Další významnou osobností čínské mapové tvorby byl kartograf Šen Kuo (1031-1095), který žil v období dynastie Sung. Roku 1067 sestavil Mapu všech Čchou a Hsien Číny v měřítku
1 : 900 000.
Pro tvorbu map byl významný vynález tisku, kdy se mapy vyryly do dřevěné desky. Nejstarší čínská tištěná mapa pochází z roku 1155. Zobrazuje západní území Číny a části Velké čínské zdi."

Ostravská univerzita, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, předmět Geografická kartografie.
Rozsah čistého textu je cca 2,5 strany.