1.

Úvod

2.

Hluk

2.1.	Definice hluku

2.2.	Hladiny zvuků

3.	Účinky hluku na lidský organismus

4.

Závěr

5.	Seznam použité literatury, citace

"1. Úvod
Máme-li se zamýšlet nad dopady nadměrného hluku na člověka a nad možnými preventivními opatřeními, je nejprve nutné si ujasnit, kdy se jedná o nadměrný hluk. Při jaké hladině zvuku už hovoříme o jeho škodlivosti, v jaký moment dochází k poškození lidského organismu či dokonce k trvalým následkům.

2. Hluk
2.1. Definice hluku
Člověk je neustále vystaven působení velkého množství zvuků. Některé jsou mu příjemné, jiné ho ruší, obtěžují nebo mu dokonce škodí. Hlavními parametry zvuku, které rozhodují o jeho působení na člověka, jsou frekvenční složení, intenzita a délka trvání. Kromě toho hraje důležitou roli i mnoho dalších faktorů jako například aktivita člověka, jeho aktuální psychický stav, charakter prostředí, ve kterém se nachází, apod. Je tedy zřejmé, že účinek zvuku na člověka je značně individuální. Ve snaze o zobecnění se jako hluk definuje každý zvuk, který může být škodlivý pro zdraví nebo může být jinak nebezpečný.

2.2. Hladiny zvuků
Členění zvuků na hladiny dle jejich síly se řídí formou, jakou působí na člověka určitý typ lidské činnosti spojený s vytvářením hluku. V níže uvedené tabulce se lidská činnost řadí od nejtišší až po zvuky, které nejvíce zatěžují lidský organismus a překračují práh bolestivosti. Čím větší počet dB, tím je zvuk z pohledu člověka slyšitelnější, popřípadě se stává ohrožujícím. Číselné rozpětí se pohybuje od 0 do 170 dB, kdy 0 znamená práh slyšitelnosti a 170 dB je hluk např. zábleskového granátu – překračující hranici akustického traumatu nejen pro lidský organismus.

[tabulka]

Výše uvedená tabulka vyjadřuje vnímání síly zvuku člověkem, bolest a akustické trauma může být daleko silnější pro ostatní živé tvora, kteří mají mnohem citlivější sluchové ústrojí."

Práce obsahuje 2 tabulky, rozsah čistého textu je necelé 2 strany.