1.

R.U.R.

1.1	Základní informace

1.2	Inspirace autora

1.3

Jazyk

1.4

Forma

1.5

Motivy

1.6

Postavy

1.7

Adaptace

1.8

Odkaz

2.	Dobová literatura

2.1	Meziválečná literatura

2.2	Demokratická literatura

2.1	Bratři Čapkové

2.2	Karel Poláček

2.3	Eduard Bass

2.3	Levicová literatura

2.3.1

Budovatelský román

2.3.2

Marie Majerová

2.3.3

Ivan Olbracht

2.4	Avantgardní próza

2.5	Tvorba pod vlivem expresionismu

2.6	Imaginativní proud

2.6.1

Vladislav Vančura

2.7	Psychologická próza

2.7.1

Jaroslav Havlíček

2.7.2

Jarmila Glazarová

2.7.3

Egon Hostovský

2.7.4

Václav Řezáč

"Inspirace autora:
- Utopie, na které charakterizuje současnost. Utopie v dějinách začíná Thomasem Morem, Tomasem Campanellou. Pokračuje sci-fi literaturou.
- Za určitý vzor tohoto proudu lze považovat i gotické romány romantismu. Roboty lze přiřazovat k biologický stvořením ve Frankensteinova monstra Mary Shelleyové.
- Za otce sci-fi literatury jsou považováni: Jules Verne a Herbert George Wells (Čapek obzvlášť Wellsem zbožňoval a inspiroval se jím)
- Bible - postavy Adama a Evy, ke kterým jsou připodobněni roboti Primus a Helena, projevující city.

Jazyk:
- jazyk jednoduchý, blízký každodennímu vyjadřování s prvky lidovosti (Nána), aby zaujal celou veřejnost

Forma:
- dialogu, předehra a 3 dějství
- charakter vět obvykle vyjadřuje charakter a funkci postavy (Helena: Proč jim nestvoříte duši? Dr. Gall: To není v naši moci. Fabry: To nyní v našem zájmu. Busman: To by zdražilo výrobu.), dary které pak dávají Heleně k výročí jejího příjezdu jsou také podle charakteru (Domin – bojová loď, Alquist – ruční výrobek...)

Motivy:
- Utopie (na tom charakterizována současnost)
- Strach z katastrofy, které může ohrozit existenci lidstva (období silných politických problémů 20. let 20. stol - projev obou válek - předchozí a předzvěst)
- Autor nemá naprosto negativní postoj k vědě, dívá se na ní skepticky po prožití války, ale vidí v ní užitečnost, kritizuje kapitalismus (výroba, zisk, zneužití vědy a vynálezů, neschopnost odstranit bídu)
- Lidská vůle přežít (hrstka lidí čeká na svůj konec se vztyčenou hlavou, překoná jej), Heroismus
„Bylo v nás tolik vůle a chuti žít.“ (Helena)
- Sám autor říká, že v díle je možno najít jakoukoli ideovou stavbu - někteří badatelé nacházeli podle svých priorit aplikaci na biologii, sociologii apod. (což vlastně ani sám autor nezamýšlel)
- Nejde prý ani tak o rozdíl člověk x robot → vzpouru robotů, ale spíše o samotné LIDI
- Jaké lidstvo je představeno na pár typických zástupcích
- Vynálezy, technika, pokrok, ideály, přetechnizovaný svět = Ilustrační funkce, ne účel hry
- Roboti vznikají, aby nahradili lidskou práci a usnadnili život → lidé degenerují
- Opírá se o biologii, chemii a další vědy (dokazuje vzdělanost autora)
- PRAVDA (doktorská práce o pragmatismu): mají ji všichni! (podobně jako v Loupežníkovi)
- Láska, Smrt, Nová naděje, Mateřství Autor říká, že nikdo přesně nemůže definovat, co je tendencí díla!

Postavy:
lidstvo je představeno na pár typických zástupcích; jména fungují jako symboly (obvyklé v Čapkových dílech)
Helena Gloryová - krásná (Helena Trójská) dcera prezidenta Gloryho (sláva), zástupkyně ženského, citového, laskavého, zpočátku mladičká (21 let), chce se dozvědět něco o výrobě robotů. → zamiluje se doDomina a stane se jeho manželkou, ale okouzlí všechny mužské postavy v továrně..."

Vypracováno pro státní maturitu. Práce ve formátu Adobe Acrobat (*.pdf).
Obsahuje překlepy a hovorovou řeč.