1.

Úvod

2.	Vymezení energetických surovin a jejich úloha v ekonomice

2.1	Primární energetické zdroje

2.1.1

Uhlí

2.1.2

Ropa

2.1.3

Zemní plyn

2.1.4

Radioaktivní suroviny

3.	Analýza trhu s energetickými surovinami v ČR

3.1	Energetický trh ČR

3.1.1

Trh s pevnými palivy

3.1.2

Trh s plynem

3.1.3

Trh s elektrickou energií

3.1.4

Trh s ropou

3.1.5

Trh jaderných paliv

4.	Energetická politika

4.1	Daň z pevných paliv

4.2	Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

4.3	Daň z elektřiny

5.

Závěr

6.	Seznam použité literatury

7.	Seznam příloh

"2.1.1 Uhlí
Uhlí je fosilním palivem označováno jako kaustobiolit. Jsou to hořlavé uhlovodíky, které vznikly nahromaděním odumřelé rostlinné hmoty pravěkých rostlin, které byly uchráněny před úplným rozkladem a změněny do dnešní podoby biologickými, chemickými a fyzikálními pochody probíhajícími desítkami a stovkami miliónů let.
Všechny typy těchto uhelných hmot se vyskytují pod povrchem zemské kůry v různých hloubkách. Podle stádia prouhelnění rozlišujeme uhlí na nejmladší lignit, mladší hnědé, nacházející se pod povrchem zemské kůry a starší černé uhlí, které je více prouhelněné a leží až v kilometrových hloubkách. Nejvyšším prouhelněným stádiem uhelné hmoty je pak antracit. Uhlí má jako průmyslová surovina největší význam pro energetiku. Slouží k spalování v tepelných elektrárnách vyrábějící elektrickou energii. Elektrárny jsou technicky přizpůsobené druhu uhlí, které se v nich spaluje. [4]

Lignit
Lignit je druh nejméně prouhelněného hnědého uhlí. Obsahuje ještě rozpoznatelné zbytky dřevité substance a je označován také jako xylit nebo xylitické uhlí. Hnědé uhlí xylitického charakteru se zachovanými kmeny a většími či menšími úlomky dřev dosahuje na bezpopelové bázi výhřevnosti menší než 4165 kcal/kg tj. až 17 MJ/kg. Mezinárodně uznávaná hranice mezi lignitem a hnědým uhlím nebyla stanovena a ve světové praxi je lignit zpravidla zahrnován pod hnědé uhlí.
V ČR je vykazován lignit samostatně. Lignit je využívaný téměř výhradně jako palivo v energetice a k otopu.

Hnědé uhlí
Za hnědé uhlí se považuje kaustobiolit v nižším prouhelňovacím stadiu. Obsahuje pod 73,5 % uhlíku a nad 50 % prchavé hořlaviny s výhřevností na bezpopelové bázi
4165 – 5700 kcal/kg tj. až 24 MJ/kg. Odraznost světla vitrinitu o hodnotě R = 0,5 % je mezinárodně uznávanou hranicí mezi hnědým a černým uhlím. U hnědého uhlí dosahuje hodnot menších než 0,5 %.

Černé uhlí
Černé uhlí obsahuje nad 73,5 % uhlíku v hořlavině a pod 50 % prchavé hořlaviny s výhřevností na bezpopelové bázi větší než 24 MJ/kg. Odraznost světla vitrinitu o hodnotě R = 0,5 % je mezinárodně uznávanou hranicí mezi hnědým a černým uhlím. Černé uhlí dosahuje hodnot větších než 0,5 %.

Antracit
Antracit je uhelná hmota s nejvyšším stádiem prouhelnění, která je lesklá a homogenizovaná. Obsah uhlíku je větší než 91 % a stoupá až na 97 %.
Obsah prchavé hořlaviny klesá až na 2 %. Metaantracit je výše prouhelněný antracit na přechodu mezi antracitem a grafitem. Hodnota odraznosti Rmax 6 % je hranicí mezi antracitem a metaantracitem a Rmax 10 % je hranicí mezi metaantracitem a grafitem. [1]
Uhlí se z praktického hlediska rozlišuje také podle možnosti využití na zplynovatelné uhlí, koksovatelné uhlí nebo na uhlí pro chemickou výrobu.
V Ostravsko-karvinském revíru se těží černé uhlí včetně typů vhodných pro koksování. Koks je pevný uhlíkatý zbytek vyrobený z nízkopopelového a nízkosirného černého uhlí, ze kterého jsou odstraněny prchavé složky v peci s omezeným přístupem kyslíku při teplotách kolem 1000 °C. Při tom vzniká také kamenouhelný dehet, čpavek, lehké oleje a svítiplyn. Má vynikající výhřevnost 29,6 MJ/kg. V metalurgii jsou významné i jeho další vlastnosti, především vysoký podíl uhlíku a málo nečistot. Při hoření vzniká prakticky jen oxid uhličitý. Společnost OKD, a.s. uvádí hlavní parametry českého uhlí, viz příloha č. 1. [5]"

Práce obsahuje grafy a tabulky, rozsah čistého textu je necelých 24 stran.