1.	Energetika

1.1	Světový trh s energetickým uhlím

1.2	Světový trh s černým uhlím

1.3	Světový trh s koksem

1.4	Princip nákupu a prodeje

1.4.1

Námořní obchod s uhlím

1.4.2

Prostředky obchodní politiky

1.4.3

WTO - World Trading Organization

1.4.4

Princip nákupu a prodeje

1.4.5

INCOTERMS – International Commercial Terms

1.5	Světové ceny uhlí jejich cenový vývoj

1.5.1

Mezinárodní ceny energetického uhlí

2.

Zdroje

"Produkce uhlí v zemích mimo OECD se zvýšila o 9,9 % z 3 931,6 Mt v roce 2007 na 4 320,1 Mt v roce 2008. Přes 99 % veškeré produkce mimo tuto zónu pokrývá pouze 10 zemí. Produkce Číny pak tvoří 47 % veškeré produkce všech 10 zúčastněných zemí. V roce 2008 Čína vytěžila 2 761,3 Mt uhlí. Její těžba oproti minulému roku dosáhla růstu 12 %. Dalšími státy pak jsou v pořadí produkce Indie, Jižní Afrika, Rusko, Indonesie, Kazachstán, Kolumbie, Ukrajina, Vietnam a Severní Korea. [4]
Světová spotřeba uhlí vzrostlá podle odhadů v roce 2008 z 5 415 Mt na 5 814,1 Mt. Spotřeba zemí OECD se snížila o 1,8 % na 1 704,1 Mt, zatím co spotřeba zemí mimo OECD vzrostla i v době krize o 11,7 % z 3 680,3 Mt na 4 110,0 Mt.
Spotřeba energetického uhlí vzrostla o 7 % ze 4 671,0 Mt na 5 000,3 Mt. V zemích OECD se spotřeba snížit 1,8 % z 1 536,6 Mt na 1 509,1 Mt. Region OECD – Severní Ameriky zaznamenal pokles spotřeby o 1,1 %. V zemích mimo OECD spotřeba jasně rostla a to o 11,4 % z 3 134,4 Mt na 3 491,2 Mt. Spotřeba rostla ve u všech hlavních konsumentů mimo Jihoafrickou republiku, kde došlo k poklesu o 8,1 Mt tzn. roční pokles o 4,5 %. Nejvíc spotřeba rostla v Číně, kde se spotřeba rostla o 8,3 % z 2 073,2 Mt na 2 326,6 Mt. Spotřeba Indie vzrostla o 37,6 Mt.
Světová spotřeba koksu v roce 2007 rostla o 9,4 % ze 744,23 Mt na 813,8 Mt. Hlavními konsumenty koksu a to přibližně 30 Mt za rok jsou Čína, Japonsko, Indie, Rusko a Ukrajina. Tyto státy zaujímají 76,8 % celkové spotřeby koksu.[4]
Z tohoto vývoje je zřejmé, že uhlí bude i v budoucnu stále hrát klíčovou roli v světovém energetickém mixu. Poptávka po uhlí poroste ve všech regionech. Samozřejmostí je, že růst se dotkne i poptávky po koksu. Poptávka po obou komoditách poroste díky rozvoji asijských zemí, kde bude nutné uspokojit zvyšující se potřebu po elektrické energii, konstrukční oceli, produkci automobilů a veškeré elektrotechniky. [3]
Za posledních dvacet let produkce uhlí narostla o 38 % a to přesto, že v Evropě lze sledovat viditelný pokles těžby uhlí. Naopak nerychleji roste těžba v Asii. [3]

1.1 Světový trh s energetickým uhlím
Světový obchod s energetickým uhlím činil 676 Mt v roce 2008. Oproti roku 2007 se tedy zobchodovalo o 8,3 Mt energetického uhlí méně viz tab. č. 4. Důvodem byl propad poptávky po uhlí především v Severní Americe, kterou nejvíce zasáhla ekonomická krize. Celkový pokles obchodu s energetickým uhlí nezachránil ani obrovský zájem o energetické uhlí ze strany Latinské Ameriky, který činil 45 % viz tab. č. 5.
Největšími dodavateli do Latinské Ameriky jsou země: Indonésie, USA a Kanada a do Severní Ameriky: Kolumbie, Kanada, Indonésie a Venezuela. [4]


[tabulka]


Zásoby hnědého a černého uhlí na území dnešní ČR předurčily orientaci bývalého Československa na uhelný průmysl na dlouhá desetiletí dopředu. I přes útlum těžby po roce 1989 ještě stále přetrvává dominantní postavení tuzemských společností. Vzhledem ke státní palivoenergetické koncepci je ale třeba mít na paměti, že ložiska hnědého uhlí, která jsou dosud určena k těžbě, mají své území těžební limity stanovené politickým rozhodnutím. ČR se proto blíží do doby, kdy již nebude soběstačná v produkci uhlí a nastane období dovozu. Trh s pevnými palivy potom dozná markantních změn. "

Vysoká škola báňská - TU Ostrava. Práce obsahuje několik tabulek, rozsah čistého textu je necelých 7,5 stran.