1.	Integrální pohled na život a práci dospělého

2.	Postavení andragogiky v systému věd

2.1.	Andragogika

2.2.	Vztah andragogiky k ostatním vědám

2.3.	Členění andragogiky

3.	Systémový přístup k andragogice

3.1.	Systémově-tvorný přístup ke vzdělání

3.2.	Systémy dělíme na

3.3.	Důvody systémového přístupu

3.4.	Systémová hlediska

3.5.	První úroveň

3.6.	Druhá úroveň

3.7.	Třetí úroveň

4.	Permanentní, kontinuální a celoživotní učení dospělých

4.1.	Permanentní vzdělávání

4.2.	Celoživotní

4.3.	Kontinuální

4.4.	Komplexní princip celoživotního učení zahrnuje pojmy

4.4.1.

Lifelong

4.4.2.

Lifewide

5.	Resocializace a reedukace dospělých

6.	Andragogika a profesní vzdělávání

6.1.	Vzdělávací standardy

6.2.	Zásady profesního vzdělávání

6.3.	Struktura dalšího profesního vzdělávání

6.3.1.

Kvalifikační

6.3.2.

Rekvalifikační

6.3.3.

Normativní

7.	Občanské vzdělávání

8.	Zájmové vzdělávání dospělého člověka

8.1.	Zájmové vzdělávání

8.2.	Základní charakteristiky

8.3.	Hlavní funkce

9.	Funkce andragogiky v oblasti personalistiky

10.	Podniková výchova a její organizace

10.1.

Formy podnikového vzdělávání

10.2.

Obsah řízení

10.3.

Metody vyučování a výcviku

11.	Přehled metod a forem vzdělávání dospělých

11.1.

Formy

11.1.1.

Kategorizace dle Pavla Paška, Věry Bočkové a Jaroslava Mužíka

11.2.

Metody

11.2.1.

Klasifikace dle J. Mužíka

12.	Problémové, situační a inscenační metody vzdělávání dospělých

13.	E-lerningové metody v distančním vzdělávání

13.1.

Distanční vzdělávání

13.1.1.

Základní znaky

13.2.

Vyučování pomocí počítače

14.	Komunikační procesy v andragogice

14.1.

Verbální, neverbální komunikace

14.2.

Aspekty andragogické komunikace

15.	Andragogika a vzdělávací aktivity třetího věku

15.1.

Funkce vzdělávání v užším smyslu

15.2.

Pozitiva edukace seniorů vůči společnosti

15.3.

Pozitiva edukace seniorů ve vztahu k sobě samému

15.4.

Institucionalizace vzdělávání seniorů

15.5.

Specifika vzdělávání seniorů

16.	Informální vzdělávání jako součást rozvoje dospělého člověka

17.	Vznik, vývin a funkce komparativní andragogiky

18.	Synergetika v andragogice

18.1.

Synergetika

18.2.

Synergický efekt

19.	Srovnávací procedury a prostředky komparativní andragogiky

20.	Základní směřování moderní andragogiky

20.1.

Budoucnost andragogiky

20.2.

Podmínky pro fungování vzdělávání

20.3.

Základní směry v teorii vzdělávání dospělých

20.4.

Budoucnost dalšího vzdělávání

"Členění andragogiky:
- Základní disciplíny
- Subdisciplíny
- Aplikované z andragogiky

- Základní disciplíny - obecná andragogika, komparativní andragogika, androdidaktika, historie andragogiky
- Aplikované disciplíny – profesní A, sociální A, kulturně – osvětová A, personální A, speciální A a gerontogogika.
- Systematická andragogika – tvoří základ, je jádrem, generální andragogickou disciplínou, zabývá se předmětem andragogiky, její obecnou charakteristikou, strukturou

Zvláštní postavení mezi vědami, které ovlivňují andragogiku, má pedagogika. Andragogika reagovala na požadavky společenské praxe, nevyčlenila se z jiných věd. Kromě výchovy a vzdělávání dospělých se zabývá řízením a rozvojem lidských zdrojů, sociální prací a péčí a kulturně - osvětovou činností. Kdežto pedagogika se zabývá vzděláváním a výchovou dětí a mládeže.

3. Systémový přístup v andragogice
Systémový přístup se dostává do popředí zájmů, jelikož věda se usiluje přistupovat ke koumaným objektům jako k celistvému systému. Neposuzuje jen jednotlivé elementy v izolovaném stavu vůči okolí. Systémový přístup předpokládá jiné hodnocení jevů.
Systémový přístup umožňuje vysoký stupeň zevšeobecnění (generalizaci) a abstrakci. Ve výchově a vzdělávání se ukazuje, že idea systémového přístupu ke zkoumání jednotlivých modelů výchovy a vzdělávání je vhodná, správná, aktuální a potřebná. Aplikace systémového přístupu umožňuje vyšší stupeň zevšeobecnění a abstrakci. Dále nás nutí uplatňovat poznatky z jiných věd. Systémový přístup označujeme taky vědeckým přístupem, který si klade za cíl, rozpracovat principy, metody a prostředky výstavby objektů prezentující systémy.

Systémově-tvorný přístup ke vzdělání:
- vzdělání je součást nějakého většího systému
- systém je množina elementů vzájemně závislých a souvisejících prvků - existují zpětnovazební vztahy a závislosti mezi jednotlivými elementy, ale i mezi nimi a celým systémem a mezi celým systémem a jeho okolím
- neexistuje žádný jev, tedy ani vzdělávání, samo o sobě izolovaně, ale vždy je součástí určitého celku, je zapojen do určitého celku, je prvkem dané struktury a plní konkrétní funkci v souladu s ostatními prvky systému
- vzdělávání je součástí vyššího systému, například společnosti, samo však vytváří také systém, který tvoří řada prvků, které mají různé systémově-tvorné funkce, vytvářejí vazby s dalším prvkem, ale vždy se vzájemně ovlivňují, vytvářejí komplexní celek, který nelze libovolně měnit bez následků na dalším rozvoji tohoto systému
- mezi hlavní systémově-tvorné elementy vzdělávání patří funkce vzdělávání, koncepce vzdělávání, didaktické zákonitosti a zásady, cíle vyučování, obsah vyučování, vyučovací proces, prostředky výuky a lidský faktor učitel a žák."

Vypracované otázky ke zkoušce z Andragogiky na Univerzitě Jana Ámose Komenského u prof. Tumy, 1. ročník magisterského oboru Andragogika. Rozsah otázek je 1 - 2 strany.