1.	Přehled dějin ekonomických teorií

1.1.	Merkantilismus

1.2.	Klasická škola

2.	Směna dvou zemí v modelu jednofaktorové ekonomiky

2.1.	Absolutní výhoda

2.2.	Komparativní výhoda

3.	Směna dvou zemí v modelu vícefaktorové ekonomiky

3.1.	Model specifických faktorů

4.	Směna dvou zemí v modelech vícefaktorové ekonomiky

4.1.	Heckscherův-Ohlinův model

5.	Mezinárodní směna dvou zemí ve standardním modelu

5.1.	Standardní model

5.1.1.

Společné rysy

5.1.2.

Založen na 4 základních vztazích

6.	Mezinárodní směna a úspory z rozsahu

6.1.	Úspory z rozsahu

6.1.1.

Vnitřní úspory z rozsahu

6.1.2.

Vnější úspory z rozsahu

7.	Cíle a efekty obchodní politiky

7.1.	Teorie her v mezinárodní směně

7.2.	Hlavní příčiny mezinárodní směny

7.2.1.

Teorie vědecko-technického pokroku

7.2.2.

Teorie nezralého průmyslu

8.	Analýza nástrojů obchodní politiky

8.1.	Obchodně politické nástroje

8.1.1.

Přímá administrativní opatření

8.1.2.

Tržně orientované nástroje

8.1.3.

Pojmy

9.	Rozložení portfolia a globální trh aktiv

9.1.	3 typy řešení rizika

"MEZINÁRODNÍ EKONOMIE

I. Přehled dějin ekonomických teorií
MERKANTILISMUS – viděl bohatství společnosti ve směně → bohatství z prodeje
- mateřskou zemí byla Anglie
- nejvýznamnější osobnost – ministr financí ve Francii - Colbert
- cílem hospodářské politiky merkantilismu je zabezpečit růst peněžního bohatství země
- zastánci merkantilismu viděli podstatu bohatství v penězích a za základní zdroj bohatství
země považovali zahraniční obchod
1. období (16. a 17. stol.) – bohatství v hromadění zlata, drahých kovů
2. období – ustupuje se od bohatství hromadění zlata – souvisí s objevem papírových peněz

→ lidé začali chápat, že bohatství není možné hledat v bohatství peněz, ale ve výrobě

KLASICKÁ ŠKOLA – konec 18. stol – zač. 19. stol. – bohatství společnosti je založeno na výrobě a růst produktivity práce zakládá růst bohatství společnosti
Jde o ekonomické myšlení z období manufakturní výroby a přechodu na strojní velkovýrobu
Stala se teoretickým základem hospodářského liberalismu - žádá, aby se stát zdržel zásahů do ekonomiky a ponechal to vývoji trhu

- klasikové se soustředili zejména na analýzu makroekonomických problémů – pozornost zaměřili na růst hmotného bohatství společnosti a jeho zdroje
- hlavní představitelé
- Adam Smith – byl otcem hospodářského liberalismu („neviditelná ruka trhu“) = bez určení, jak, pro koho a kolik vyrábět. Položil základy mezinár. - volnému trhu
- David Ricardo teorie komparativní výhody - země se soustředí na výrobu těch výrobků, u kterých má relativně menší náklady

III. Směna dvou zemí v modelu jednofaktorové ekonomiky – dobře!!!
Základem pro podmět je snaha prostřednictvím specializace a dělby práce zvýšit efektivnost výroby, a tím i svůj blahobyt.
Některé země mají výhody – až třeba monopol dle přírodních a klimatických podmínek, tím mají výhodu v mezinárodní směně.

ABSOLUTNÍ VÝHODA – autorem teorie je A.Smith
- stát má pro určitý druh výrob lepší podmínky → může tyto výrobky produkovat s nižšími náklady (levněji) – realizuje absolutní výhody z mezinárodního obchodu. Avšak i pro země, které nemají ab. výhodu je mez. obchod výhodný.
teorie absolutních výhod – určitá země se soustředí na takové druhy výrobků a služeb, pro které má lepší podmínky a u kterých dosahuje nejvyšší produktivity práce - proces specializace a kooperace (absolutní výhody zjišťujeme porovnáním produktivity ve vztahu k jiné zemi)


KOMPARATIVNÍ VÝHODA – D. Ricardo - došel k závěru, že země bude vyvážet produkt, u něhož má větší komparativní výhodu a dovážet jako produkt ten výrobek, u něhož má nižší komparativní výhodu nebo nevýhodu
(komparativní výhody zjišťujeme tak, když porovnáváme produktivitu výroby v jedné zemi)

teorie komparativních výhod - země se soustředí na výrobu těch výrobků, u kterých má relativně menší náklady"

Práce obsahuje 1 malou tabulku, která nemá vliv na uvedený celkový rozsah práce.