1.	Hranice výrobních možností

2.	Standardní model

2.1.

Graf

2.2.	Společné rysy

2.3.	4 základní vztahy

3.	Ricardiánský model - graf

4.	Rybczynského efekt

4.1.

Graf

4.2.	Posun hranice výrobních možností

4.3.	Změna ceny finálních statků

"HRANICE VÝROBNÍCH MOŽNOSTÍ


[graf]


Hranice výrobních možností ukazuje, o kolik se sníží výroba jednoho statku, když se zvýší výroba jiného statku. Vyjadřuje alternativní náklady jedné varianty kombinace, které musíme vynaložit, abychom získali druhou variantu produkce jiného statku.
Vyjadřuje základní ekom. pojem – efektivnost. Produkce je efektivní tehdy, vyrábí-li se v ekonomice na hranici výrobních možností.

Graf 2 – Standardní model


[graf]


STANDARDNÍ MODEL – kombinuje různá pojetí, je nejčastěji používán
Společné rysy:
1. Výrobní kapacita ekonomiky může být vyjádřena hranicí výrobních možností, rozdíly mezi těmito hranicemi jsou příčinou mezinárodního obchodu.
2. Hranice výrobních možností určují funkci relativní nabídky země. (nemůžeme nabízet něco, co nevyrábíme)
3. Světová rovnováha je determinována funkcemi světové relativní poptávky a světové relativní nabídky, které leží mezi národními relativními nabídkovými funkcemi.

Standardní model je založen na 4 základních vztazích:
1. Vztah mezi hranicí výrobních možností a křivkou relativní nabídky
2. Vztah mezi relativními cenami a poptávkou.
3. Určení světové rovnováhy pomocí vztahu mezi relativní nabídkou a relativní poptávkou.
4. Dopad směnných relací (poměru cen exportu a importu země) na národní bohatství.

Graf 3 – Ricardiánský model


[graf]"

Práce obsahuje několik grafů, rozsah čistého textu je něco málo přes 1 stranu. Text je tučně a barevně rozčleněn. Kapitoly 2.2 a 2.3, které popisují Standardní model, jsou shodné jako u práce Karel Šrédl: Mezinárodní ekonomie - výpisky.