1.	Sportovní management – řízení sportovního klubu

1.1.	Sportovní management

1.2.	Sportovní manažer

2.	Typologie sportovních organizací

2.1.	Občanské sdružení

2.2.	Společnost s ručením omezeným

2.3.	Manažerská činnost v oblasti sportu a tělovýchovy

3.	Organizace ve sportovním klubu

4.	Finanční prostředky

4.1.	Státní rozpočet

4.2.	Rozpočet kraje

4.3.	Rozpočet města nebo obce

4.4.	Prostředky ze zdrojů Českého svazu tělesné výchovy

4.5.

Reklama

4.6.	Umístění reklamy

5.	Sportovní marketing

5.1.	Marketingový mix

5.1.1.

Produkt

5.1.2.

Cena

5.1.3.

Distribuce

5.1.4.

Marketingová komunikace

6.	Sponzoring

6.1.	Typy sponzoringu

6.2.	Formy sponzoringu

6.2.1.

Sponzorování jednotlivých sportovců

6.2.2.

Sponzorování sportovních týmů

6.2.3.

Sponzorování sportovních akcí

6.2.4.

Sponzorování sportovních klubů

7.	Příjmy sportovních klubů z jiných zdrojů

7.1.	Prodej hráčů

7.1.1.

Odstupné, hostování, výchovné

7.2.	Příjmy z vybraných členských příspěvků, vstupného

7.3.	Zdroje z fondů Evropské unie

8.	Strategické plánování ve sportovních klubech

9.

Zdroje

"Finanční prostředky
1) Státní rozpočet
Nejvyšším typem veřejného rozpočtu je rozpočet státní. Státní rozpočet je schvalován
každý rok parlamentem a řídí se podle něj hospodaření státu v tom kterém kalendářním roce.
Konkrétní skladba státního rozpočtu je upravena samostatným zákonem o státním rozpočtu
(rozpočtová pravidla).
Vztahy jakékoliv organizace, tedy i sportovní, mohou být ke státnímu rozpočtu dvojí povahy:

a) vyplývající z nich příjmy do státního rozpočtu:
daňové povinnosti sportovních organizací,
splátky návratných finančních výpomocí,
platby za používání státního majetku,
další splátky vyplývající ze zákona.

b) vyplývající z nich výdaje státního rozpočtu:
dotace občanským sdružením. Dotace jsou peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktivit nebo národního fondu poskytovaného právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.
Po použití dotace je organizace povinna doložit přehled o čerpání a použití prostředků a případné nepoužité prostředky vrátit.
Příspěvek je účelově vymezen, je možné jej poskytnout pouze fyzickým osobám. Příjemce nemá povinnost po použití prostředků dokládat naplnění účelu, neboť ten je obecně známý z daných skutečností. V naprosté většině případů se u sportovních organizací jedná o dotaci.

2) Rozpočet kraje
V krajích jsou zřízeny jako orgán zastupitelstva výbory pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, v jejichž kompetenci je mimo jiné poskytovat dotace v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu. Rada kraje může rozhodnout o poskytnutí dotace občanským sdružením působícím ve sportu a tělovýchově na jeden kalendářní rok.

3) Rozpočet města nebo obce
Jedná se o typ rozpočtu, který je svým charakterem nejbližší sportovním organizacím na úrovni sportovních klubů. Rozpočty města a obcí se řídí metodikou nebo vyhláškou schválenou příslušným zastupitelstvem. Zákon o obcích vymezuje řadu pravomocí, kterými může obec výrazně ovlivnit také činnost sportovních organizací na svém území. Rozpočet obce se pro sportovní organizace může stát významným finančním zdrojem. Je dobré vědět, z čeho se skládají příjmy a výdaje obce. Často se jedná o záležitosti individuálně související s velikostí obce, geografickou polohou, demografickým složením i charakterem a rozsahem aktivit probíhajících na jejím území. Ač je rozpočet obce nejbližším nejdostupnějším finančním zdrojem pro sportovní organizace, je třeba respektovat, že žádný právní předpis neukládá obci konkrétní povinnost finančně podporovat rozvoj tělovýchovy a sportu na svém území. Sportovní manažeři a činovníci sportovních klubů působících na území obce by měli přesvědčit obecní orgány, že investice do tělovýchovy a sportu je sice investicí dlouholetou, ale velmi významnou, zvláště pak, týká-li se dětí a mládeže. Prostředky z veřejných rozpočtů jsou v současné době rozděleny do sportovních organizací, zejména na:"