1.	Vývoj využití výpočetní techniky v ekonomických systémech

2.	Systémové charakteristiky řízení ekonomických systémů

3.	Koncept systému řízení vycházející z rozvíjející se systémové teorie

3.1.	Systém řízení a systémové řízení

3.2.	Cílové chování systému řízení

3.3.	Ekonomický systém jako objekt řízení

4.	Struktura systému řízení

4.1.	Struktura systému předurčuje jeho chování

4.2.	Útvary a útvarová struktura

4.3.	Tři stránky aktivity

4.4.	Pružné struktury a týmy

5.	Informace v systému řízení

5.1.	Informační potřeba

5.2.	Informační systém

5.3.	Operativní informace

5.4.	Direktivní informace

5.5.	Vliv času v získávání informací na kvalitu rozhodování

5.6.	Ekonomika zpracování informací

5.7.	Dekomponování

5.8.	Přístupy k provádění průzkumu a analýzy systému

5.9.	Zobrazení toků dat v systému

6.	Funkční dekompozice systému

6.1.	Metoda HIPO (Hierarchi plus Input-Process-Output)

6.2.	IPO (Input-Pocess-Output) diagramy

6.3.	Postup analýzy

6.4.	Základní poznatky z teorie množin a relací

6.5.	Teorie orientovaných grafů

6.6.	Popis dynamických vlastností systému pomocí Petriho sítí

"Vývoj využití výpočetní techniky v ekonomických systémech.
Pro lepší pochopení současného stavu a návazností se stručně zmíním o vývoji využívání výpočetní techniky v ekonomických systémech.
Každá činnost ve společnosti má své informační vyjádření, které je zpracováváno způsobem odpovídajícím své době. V průběhu doby se vyvíjí nejen výrobní síly, ale i možnosti zpracovávání informací. My se budeme zabývat hlavně vývojem v tomto století. Můžeme rozlišit v zásadě čtyři vývojové etapy zpracování informací. Definovat je nějak časově, nebo místně by bylo velmi obtížné, vývoj využívání počítačů v podnicích byl velmi rozdílný, téměř vždy závislý na lidském a finančním potenciálu podniku.

1. etapa – před automatizační období
V tomto období jsou potřebné informace sbírány ručně, většinou do knih nebo formulářů, ručně nebo s pomocí kancelářských pomůcek vyhodnocovány, výsledkem zpracování informací může být písemné nebo ústní rozhodnutí. Nevýhodou této etapy je:
− nejednotnost a roztříštěnost informační základny,
− vícenásobné uchovávání stejných dat,
− zdlouhavé zpracování dat a tedy i obtíže se získáváním dat pro operativní řízení,
− při změně dílčích ukazatelů pracná aktualizace ukazatelů agregovaných,
− náročnost zpracování na pracovní síly.
S růstem objemu zpracovávaných dat roste administrativní náročnost řízení. Z technických prostředků jsou dosažitelné jednoduché kalkulátory, mechanické či elektrické, výpočty za použití tabulek, případně děrnoštítková zařízení.

2. etapa - období klasické automatizace
Toto období bylo typické pro většinu českých podniků v 70. a 80. letech. V podnicích byly, nejčastěji po linii resortů, vytvářeny specializované útvary servisního charakteru – výpočetní střediska. Střediska pracují obvykle v uzavřeném systému (vstup, klimatizace). Počítač převážně pracuje v dávkovém režimu. To znamená, že se shromáždí potřebná data, připraví obvykle na děrné štítky a pak proběhne zpracování úlohy. Zpracované informace obdrží uživatel, nejčastěji odborný útvar, ve formě tiskové sestavy. Ovšem až po určité době. Tato etapa:
− umožňuje zpracovávat rostoucí objemy dat,
− integruje se už datová základna jednotlivých útvarů, v datových základnách však zůstávají
časté duplicity,
− zrychluje se zpracování dat, je možno provádět komplikovanější výpočty i rychleji aktualizovat hodnoty agregovaných ukazatelů. Toto období přineslo i řadu nových problémů:
− koncový uživatel neřeší své úlohy na počítači sám, používá služeb specialistů (analytici, programátoři, operátoři), kteří automatizované zpracování úlohy připraví a úlohu provozují. I když existuje spolupráce mezi řešiteli úlohy a koncovými uživateli, vlivem jejich odlišného zaměření se stává úzkým místem této etapy,
− pokud se automatizace nějaké úlohy stala jen prostým převodem zpracování na počítač,
mohly se dokonce zvýšit nároky na počty pracovníků,
− při obvyklém uzavřeném provozu výpočetního střediska dochází k odtržení uživatele od procesu zpracování informací. Takový uživatel začíná výpočetní techniku považovat za pouhé břemeno přinášející pouze nadbytečnou práci,"

Předmět Programování ekonomických systémů.