1.	Základní údaje

2.	Geologie a geomorfologie

3.

Pedologie

4.	Hydrologie

5.	Klimatologie

6.

Fauna

7.

Flóra

8.	Turistické cíle

Seznam použité literatury

„1. Základní údaje:
Krušné hory o rozloze 1607 km2 vstupují na území severních Čech od severovýchodu, tedy od sedla u Tisé (571 m) až k sedlu u Plesné (598 m), které je na jihozápadě. Krušné hory jsou 130 km dlouhé a jen 6 – 19 km široké. Tvoří státní hranici s Německem, kde jsou mírně skloněny směrem do Saska a prudce spadají do podkrušnohorského zlomu. Okresní města Sokolov, Karlovy Vary, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem mají hlavní přínos z tohoto horského pásma.

2. Geologie a geomorfologie:

Krušné hory jsou součástí krušnohorské soustavy. Jsou tvořeny ukloněnou zemskou krou s plochými rozvodními liniemi terénu. Nacházejí se zde ojediněle sopečné kupy, hřbety a malé tabule.
Podle charakteru reliéfu se dělí na - Nejdeckou vrchovinu,
- Krajkovskou pahorkatinu,
- Klínoveckou hornatinu,
- Bolebořskou vrchovinu.
Vrcholy Krušných hor nemají horský ráz. Jejich povrch je zarovnaný a nad jejich úroveň přečnívají pouze osamělé vrcholy, suky tvrdších hornin. Spolu s čedičovou kupou Plešivcem (1028 m) a božidarským Špičákem (1115 m) vyčnívá nad okolí ještě nejvyšší hora Krušnohorského masivu – Klínovec (1244 m). Severně od Klínovce leží nejvyšší hora německé částí Fichtelberg (Smrčník, 1214 m). Většina vrcholů vytvořená krystalickými břidlicemi nebo hlubinnými vyvřelinami.
„Celkovou konfiguraci dokreslují ojedinělé sopečné vrchy, čedičové kupy či vypreparované sopouchy (Velký a Malý Špičák). Jejich bizarní tvary připoutávají pozornost turistů. Vznikly tak, že vyvřelý čedič se při tuhnutí rozpadl na typické sloupky odlučnosti (skála u Rotavy a čedičová žíla Boč u Stráže nad Ohří).“ (Janka: 1976)
„Jižní příkrý svah je rozčleněn hluboko zaříznutými údolími. Téměř všechna tato údolí mají při svém vyústění do Mostecké pánve vyvinuty nivy, které přecházejí v rozsáhlé náplavové podhorské kužely o mocnosti až 20 m.Vzájemným spojením náplavových kuželů s materiálem ze svahů se vytvořila geomorfologicky výnosná halda převážně pleistocenního stáří. Tento tvar není geomorfologicky jednotný, ale je členěn sestupně paralelními podélnými zlomovými svahy, z nichž nejvýraznější je svah okrajový. Rozhodující vliv na vznik jižního svahu měly neotektonické pohyby.“ (Němeček: 1983)“

Práce obsahuje mnoho citací.
Seminární práce Univerzity J.E. Purkyně z Pedagogické fakulty.