1.

Úvod

2.	Péče o zdraví a zdravotní pojištění

2.1.	Institucionální zajištění veřejného zdravotního pojištění

2.2.	Postavení státu a občana ve zdravotním pojištění

2.3.	Principy veřejného zdravotního pojištění

2.4.	Právní úpravy zajišťující zdravotní pojištění

2.5.	Obsah právního vztahu zdravotního pojištění

2.6.	Osobní a věcný rozsah veřejného zdravotního pojištění

2.7.	Způsob a formy poskytování a úhrady zdravotní péče

2.8.	Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

2.9.	Plátce pojistného

2.10.

Dlužné pojistné

2.11.

Sankce

3.

Závěr

4.	Použité zdroje

"1 Péče o zdraví a zdravotní pojištění
Státní zdravotní politiku v dnešním pojetí, podle Krebse (2007, s. 312), přes různé postoje k budoucnosti sociálních států, můžeme definovat na základě platných zákonů a konvencí jako cílevědomou činnost státu (vedle dalších politik) zaměřenou na ochranu, podporu a obnovu zdraví obyvatelstva. Takto široce definovaná zdravotní politika zahrnuje dva druhy aktivit:
- aktivity zaměřené k léčení, tj. k odstranění změn ve zdravotním stavu člověka, obnově nebo navrácení zdraví - tato zdravotní politika je z hlediska zdraví politikou ex post, její realizace je nákladná a má své determinanty,
- aktivity ve směru ochrany a podpory zdraví, ve směru zamezení vzniku nemoci - tato zdravotní politika je z hlediska zdraví politikou ex ante.

1.1 Institucionální zajištění veřejného zdravotního pojištění
Základní institucí, zřízenou pro zajištění veřejného zdravotního pojištění je podle Tröstera (2005, s. 148) zdravotní pojišťovna. Je to finanční instituce sui generis, jejímž úkolem je provádět zákonné veřejné zdravotní pojištění. Vedle toho může zdravotní pojišťovna provádět i smluvní zdravotní pojištění přesahující rámec zdravotní péče hrazené veřejným zdravotním pojištěním, má-li k tomu povolení podle zákona o pojišťovnictví. Veřejné zdravotní pojištění uskutečňuje jednak Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a jednak zdravotní pojišťovny resortní, oborové, podnikové a další (tzv. zaměstnanecké zdravotní pojišťovny).

1.2 Postavení státu a občana ve zdravotním pojištění
Z hlediska postavení státu ve zdravotním pojištění můžeme formu zdravotního pojištění charakterizovat podle Gregorové a Galvase (2005, s. 162), jako všeobecné státní pojištění. Stát vytvořil právní rámec pro budování zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění je realizováno samostatnými subjekty, které jsou odděleny od státu a samostatně hospodaří s prostředky zdravotního pojištění. Státu však zůstává garance nad fungováním i financováním zdravotního pojištění.
Gregorová a Galvas (2005, s. 162) rovněž uvádějí, že z hlediska postavení občana můžeme zdravotní pojištění označit za pojistnou formu, protože občan jako pojištěnec se podílí přímými finančními platbami na tvorbě zdrojů zdravotního pojištění.

1.3 Principy veřejného zdravotního pojištění
Důležitou součástí systému českého zdravotnictví a podmínkou jeho fungování je podle Tröstera (2005, s. 141) veřejné zdravotní pojištění. Jde o pojištění všeobecně platné, na jehož základě se podle jednotné právní úpravy poskytuje oprávněným osobám zdravotní péče hrazená z prostředků tohoto obligatorního (povinného) zákonného pojištění. Obligatornost systému veřejného zdravotního pojištění se především projevuje kogentní zákonnou úpravou, jak pokud jde o důvody vzniku a zániku zdravotního pojištění, okruh plátců pojistného, jejich práv a povinností, tak co se týká práv a povinností pojištěnců, jakož i dalších podmínek, jimiž se právní vztahy veřejného zdravotního pojištění řídí."