1.	Poloha kraje

2.	Počet obyvatel

3.	Historie kraje z hospodářského hlediska

4.	Struktura zaměstnanosti za rok 1997

5.	Zaměstnanost, trh práce a vzdělanost za rok 1997

„Geografická poloha a obyvatelstvo
Ústecký kraj je tvořen sedmi okresy – Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice a Louny. Zaujímá prostor při severozápadní hranici ČR a hraničí se SRN - spolkovou zemí Sasko. Představuje asi 7% území ČR. Poloha kraje je z hlediska postupné integrace do evropských struktur, blízkosti i dostupnosti Prahy a sousedních krajských center významným potenciálním rozvojovým faktorem.
V kraji žije přes 825 tisíc obyvatel, což představuje asi 8% obyvatel v ČR. Průměrná hustota osídlení kraje je v rámci ČR nad průměrem. V pánevní oblasti je hustota přes 300 obyv./km2. Naproti tomu v zemědělské oblasti s vyšším podílem menších sídel je průměrná hustota 76 obyv./km2 v horských oblastech pod 50 obyv./ km2. Počet obyvatel se v 90. letech téměř nezměnil, pokles porodnosti byl vyrovnáván migrací.
Věková struktura se významně neliší od struktury ČR, výhodou je pouze mladší složka populace do 25 let, což je dáno dřívějším migračním vývojem. Vzdělanost obyvatel je v porovnání s ostatními kraji nevýhodná.
Poloha a obyvatelstvo
Ukazatel Měrná jednotka Údaj
Rozloha kraje km2 5 335,22
Délka státní hranice se SRN km 250
Počet obcí počet 353
Počet obyvatel tisíc obyvatel 825,87
Hustota obyvatel obyv./km2 154,8
Podíl městského obyvatelstva % 80,3
Věková skladba obyvatel

Od roku 1939 došlo k direktivní politické i hospodářské orientaci na Německou říši a během války k restrukturalizaci ekonomiky pro válečné účely. Z území odešlo asi 100 tisíc českých obyvatel do vnitrozemí.
K dalšímu zlomu došlo po II. světové válce po novém uspořádání Evropy. Největší bezprostřední vliv měl odsun více než 510 tis. německých obyvatel z kraje a příchod více než 310 tis. obyvatel z celé ČSR, zejména dělnických a zemědělských profesí s většinou námezdním vztahem ke své práci. Z politického a hospodářského hlediska docházelo k jednostranné orientaci na Sovětský svaz. Charakteristikou se stalo intenzivní a důsledné zestátnění průmyslu a služeb, úplné potlačení soukromého podnikání, zrušení nebo přesun řady výrob do jiných krajů, změna orientace na těžký průmysl, kolektivizace zemědělství, oslabení úlohy inteligence a důsledné centrální plánování. Upřednostňováním politických cílů před ekonomickými v podnicích došlo k postupnému technickému zaostávání, snížení kvality výroby a úpadku osobní iniciativy a kreativity zaměstnanců. Koncem 80. let pracovalo v primárním sektoru necelých 10 %, v sekundárním asi 60 % a v terciéru přes 30%. “

Pozor na aktuálnost některých uvedených informací. Práce obsahuje tabulky. Čistý text dosahuje cca 2 strany.