1.

Úvod

2.	Charakteristika kraje Vysočina

3.	Nezaměstnanost

4.	Míra nezaměstnanosti

5.	Členění nezaměstnanosti podle příčiny

6.	Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost

7.	Dlouhodobá nezaměstnanost

8.	Přirozená míra nezaměstnanosti

9.	Důsledky nezaměstnanosti

9.1.

Mzdy

10.	Mzdový systém podniku

11.	Hodnocení práce

12.	Mzdové formy

12.1.

Statistická zjišťování

13.	Vyčerpávající zjišťování

14.	Výběrová zjišťování

14.1.

Anketa

14.2.

Metoda základního masivu

14.3.

Záměrný výběr

14.4.

Prostý náhodný výběr

15.	Časové řady

15.1.

Členění časových řad

15.2.

Specifika časových řad

15.3.

Elementární charakteristiky časových řad

15.4.

Přístupy k modelování časových řad

16.	Popis trendové křivky

16.1.

Odhad parametrů trendových funkcí

16.2.

Lineární trend

16.3.

Exponenciální trend

16.4.

Polynomický trend

17.	Mechanické vyrovnání

18.	Identifikace a popis sezónní složky

18.1.

Empirické sezónní indexy

"1.2 Členění nezaměstnanosti podle příčiny
Podle příčin, kterými je nezaměstnanost vyvolána se člení na frikční, strukturální a cyklickou. Frikční nezaměstnanost je způsobena přirozenými pohyby na trhu práce. Firmy v tržním hospodářství vznikají a zanikají a následkem toho je vznikání i zanikání pracovních míst. Příčinou frikční nezaměstnanosti nemusí být vždy jenom zánik pracovních míst, ale i nespokojenost pracovníků v určitém zaměstnání, ze kterého chtějí odejít. Tento typ nezaměstnanosti obvykle nemá negativní sociální důsledky. Souvisí však s tím problematika stěhování se za prací.
Strukturální nezaměstnanost je způsobena změnami ve složení ekonomiky. Každé ekonomické odvětví v historii procházelo fázemi růstu a úpadku a s tím souvisel pokles počtu pracovních míst. Typickým příkladem může být těžký průmysl, jehož útlum vyvolal v 70. a 80. letech v západní Evropě a po roce 1990 v některých oblastech ČR (severní Čechy, Ostravsko) značnou nezaměstnanost. V zemích bývalého východního bloku byl problém zejména v tom, že jedno menší město bylo často vázáno na jeden výrobní závod a jeho pád vyvolal v lokalitě nezaměstnanost značných rozměrů. Řešení pro postižené strukturální nezaměstnaností může být rekvalifikace. Ta však představuje pro nezaměstnané určitou zátěž, snadné to není zvlášť pro ty pracovníky, kteří byli v předešlém zaměstnání delší dobu a vybudovali si ke své činnosti určitý vztah. Přesto je však nutné říci, že strukturální změny které vyvolávají nezaměstnanost tohoto typu jsou v ekonomice jsou nutné a posouvají ji dopředu.
Cyklická nezaměstnanost je úzce spjata s hospodářskými cykly, zjednodušeně se dá říci, že v období konjunktury či expanze klesá, zatímco v období recese roste. Názorně to lze ukázat na situaci české ekonomiky v druhé polovině 90. let. Až do roku 1997 se držela na velmi nízkých hodnotách okolo 3 %, poté však, když došlo k ekonomické recesi, začala růst a již začátkem roku 1999 překročila hodnotu 8 %. Tento typ nezaměstnanosti se může stát zejména v kombinaci s nezaměstnaností strukturální vážným sociálním problémem, který si vyžaduje vládní zásah.

1.3 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
Dalším kritériem členění nezaměstnanosti je členění na dobrovolnou a nedobrovolnou.
O dobrovolné nezaměstnanosti mluvíme tehdy, pokud nezaměstnaný práci může najít, ale pouze za takovou mzdu, za kterou není ochoten pracovat. Délka takovéto nezaměstnanosti může být různě dlouhá, její délka závisí na tom, dokdy se nezaměstnaným podaří najít takovou práci za takovou mzdu, jaká je pro ně přijatelná jakožto i systém sociálních dávek a podpor. Čím je tento systém „štědřejší“, tím je dobrovolná nezaměstnanost vyšší, neboť lidé nejsou motivováni hledat si práci za nízkou mzdu.
Nedobrovolná nezaměstnanost je naopak taková, kdy nezaměstnaný nemůže najít práci za žádných okolností, ani za mzdu nižší než za jakou by byl ochoten pracovat. Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti mohou být kromě jiného překážky bránící poklesu mezd. Mezi ně se mohou řadit odbory požadující zvyšování mezd a tím pádem firmy nemohou vzhledem k rostoucím mzdovým nákladem přijímat nové pracovníky. Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka podstatně horší následky než dobrovolná nezaměstnanost. Může se tak dostat do existenčních potíží. S tímto souvisí též problematika uzákoněné minimální mzdy. Mezi ekonomy se vede věčný boj o to, zda tento předpis nevyvolá více škody než užitku. Negativní důsledky to může mít zejména pro mladé lidi, kteří by byli ochotni pracovat i za mzdu nižší než je předepsaná minimální, což však není umožněno.
Rozlišení krátkodobé a dlouhodobé nezaměstnanosti může být obtížné. Častým jevem je to, že uchazeč přijme zaměstnání jen na nezbytně krátkou dobu, aby pak dostal podporu v nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti v praxi obsahuje dobrovolnou i nedobrovolnou nezaměstnanost."

Práce byla vytvořena pro přijímací pohovor k doktorskému studiu na Masarykovu univerzitu.