1.	Ústavní právo – pojem a předmět

2.	Prameny ústavního práva, ústavní pořádek ČR

3.	Charakteristika Ústavy jako základního zákona ČR, základní ustanovení Ústavy

3.1.	K Ústavě obecně

3.2.

Ústava ČR

4.	Podstatné náležitosti demokratického právního státu

5.	Horizontální a vertikální dělba moci v ČR, vztahy mezi ústavními orgány

6.	Rozpad ČSFR, vznik ČR, přijetí Ústavy ČR, kontinuita státní moci a právního řádu

7.	Poměr českého ústavního práva k mezinárodnímu právu

7.1.	Vztah k právu mezinárodnímu

7.2.	Členství ČR v EU

8.	Etapy ústavního vývoje

8.1.	Kontinuita a diskontinuita v československém ústavním vývoji

8.2.	Recepce právních předpisů

9.	Státní občanství

10.	Státní hranice, státní území, územní členění ČR

11.	Státní symboly, jejich používání, státní svátky

12.	Vertikální dělba moci

13.	Ústavní zákon o bezpečnosti ČR

13.1.

Mimořádné stavy

14.	Imunity v ústavním právu

15.	Realizace přímé demokracie v ČR, institut referenda v ČR

16.	Politická pluralita, politické strany

17.	Volební právo, principy, základní pojmy volebního práva

18.	Volební systém a volební proces

19.	Typy voleb v ČR, základní rozdíly

20.	Parlament ČR, složení, vnitřní struktura, vztah komor

21.	Bikameralismus v České republice

22.	Pravomoc a působnost Parlamentu, jednání a hlasování komor

23.	Pravomoci funkcionářů a orgánů komor parlamentu

24.	Jednání a hlasování komor parlamentu

25.	Legislativní pravidla a role vlády v legislativním procesu

26.	Jednání o návrzích zákonů v poslanecké sněmovně

27.	Úloha senátu a prezidenta republiky v zákonodárném procesu

28.	Modifikace zákonodárného procesu

29.	Ratifikace mezinárodních smluv

30.	Mandát člena Parlamentu

30.1.

Práva a povinnosti poslanců a senátorů

31.	Právní status prezidenta republiky

31.1.

Vznik a zánik funkce

32.	Pojetí milosti a amnestie v ústavním pořádku ČR

33.	Vláda – pravomoci, ustavování, demise, odvolání, vztah k jiným orgánům

34.	Právní status ministerstev a jiných ústředních orgánů

34.1.

Postavení státního zastupitelství

35.	Inkompatibilita

36.	Sekundární normotvorba

37.	Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka

38.	Veřejný ochránce práv

39.	Moc soudní

40.	Ústavní soudnictví v ČR

40.1.

Právní zakotvení, složení a vnitřní organizace Ústavního soudu ČR

41.	Vztah ústavního soudu k jiným státním orgánům

42.	Průběh řízení před Ústavním soudem

42.1.

Formy rozhodnutí, závaznost, důvody odmítnutí návrhu

43.	Abstraktní a konkrétní kontrola právních předpisů Ústavním soudem

43.1.

Subjekty oprávněné podat návrh, průběh řízení, rozhodnutí

44.	Typy ústavních stížností

45.	Obecná ústavní stížnost

46.	Řízení před Ústavním soudem ve věcech volebních a mandátových

47.	Řízení ve věcech týkajících se prezidenta republiky

48.	Mezinárodní zakotvení základních práv

49.	Listina základních práv a svobod

50.	Pojem základních práv a svobod

51.	Princip rovnosti a zákaz diskriminace

52.	Omezování základních práv a svobod

53.	Právo na život, právní subjektivita

54.	Zákaz nucených prací a nedotknutelnost obydlí

55.	Svoboda myšlení, svědomí, vědeckého bádání

55.1.

Poštovního tajemství

56.	Vlastnické právo

57.	Svoboda pohybu a pobytu

58.	Svoboda vyznání, sdružování v náboženských společnostech

59.	Svoboda projevu a právo na informace

60.	Právo petiční

61.	Právo shromažďovací

62.	Právo sdružovací

63.	Práva národnostních a etnických menšin

64.	Hospodářská, sociální a kulturní práva

"(2)Mgr. et Bc
PRAMENY ÚSTAVNÍHO PRÁVA, ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČR
A/ PRAMENY ÚSTAVNÍHO PRÁVA
B/ POJEM ÚSTAVNÍHO POŘÁDKU
§1 PRÁVNÍ SYSTÉMY, §2 ZÁKLADNÍ PRAMENY ÚSTAVNÍHO PRÁVA, § 3 PRAMENY ÚSTAVNÍHO PRÁVA ČR SHRNUTÍ, § 4 POJEM ÚSTAVNÍHO POŘÁDKU ČR, §5 OBSAH ÚSTAVNÍHO POŘÁDKU ČR, §6 DEFINICE ÚSTAVNÍHO POŘÁDKU ČR, §7 ZMĚNY A DOPLŇKY ÚSTAVNÍHO POŘÁDKU

A/ PRAMENY ÚSTAVNÍHO PRÁVA
§1 PRÁVNÍ SYSTÉMY
Pro účely výkladu pramenů ústavního práva je třeba uvést jeho základní dělení, které je určujícím ukazatelem co do pramenů práva, tj. rozdělení na PRÁVO KONTINENTÁLNÍ A PRÁVO ANGLO-SASKÉ (někdy nesprávně označované jako Common Law) , přičemž diferenciace mj. spočívá v odlišnosti pramenů práva, kdy pramenem práva kontinentálního je zákon, zatímco u druhého typu je to precedens.
Na základě tohoto dělení spadá české ústavní právo logicky do systému evropského-kontinentálního typu práva.
Pramenem práva je pak každý právní předpis, smlouva nebo nález ÚS, který obsahuje pravidla chování subjektů ÚP v právních vztazích, které jsou předmětem regulace vztahů ÚP v ČR. Jsou to pravidla chování subjektů ústavního práva v právních vztazích, které jsou předmětem regulace ústavního práva v ČR.

§2 ZÁKLADNÍ PRAMENY ÚSTAVNÍHO PRÁVA

I. OBECNÉ:
a) Hodnotová učení, myšlenkové koncepce, politické ideje
- Formulovány v doktrínách, politických deklaracích
b) Politické, státnické dokumenty
- produkt politického řešení nebo názoru na vývoj, formulované v programech stran, revolučních deklaracích, koaličních dohodách etc.
c) Normativní zdroje (ústava, normativní právní akt, nálezy ÚS)
d) Vědecko-doktrinální zdroje – ústavně-právní koncepce
e) Normy mezinárodního práva - smlouvy, obyčeje, všeobecně uznávané právní zásady, pokud upravují materii shodnou s předmětem ústavního práva, stát se zavázal jejich dodržováním
f) Normativní akty výkonné moci a hlav států
g) Ústavně-právní obyčeje
h) Religiozní kodexy (kodexy kanonického práva)
i) Právo Evropských společenství /EU – POZOR! Od 1. 12. 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, od té doby zaniká ES a existuje nadále už jen Evropská unie (k tomu podrobněji dále)
j) Nadstátní právní systémy (Rada Evropy, EU, UNO)

II.
1.) ÚSTAVNÍ A BĚŽNÉ ZÁKONY
- všechny součásti ústavního pořádku ČR (viz čl. 112 Ústavy ČR)
- typickým pramenem zákonů jako pramenů ÚP – volební zákony, jednací řády sněmoven Parlamentu, zákony upravující postavení jednotlivce ve vztahu ke státní moci…"

Vhodné ke státní závěrečné zkoušce na bakalářském studijním oboru Právo ve veřejné správě a k souborné zkoušce na magisterském oboru Právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Rozsah jednotlivých otázek je cca 0,5 - 9 stran. Klíčové pojmy jsou červeně zvýrazněny.