1.	Předmět a cíl andragogické didaktiky

1.1.	Vzdělání, jeho cíle a pojetí

1.2.	Historicko-vývojové proměny cílů, obsahů a funkce vzdělávání

2.	Didaktický proces a jeho komponenty

2.1.	Výukové cíle ve vzdělávacím procesu

2.2.	Taxonomie cílů výuky

3.	Projektování vzdělávací akce

3.1.	Průběh a nástroje tvorby projektu vzdělávací akce

3.2.	Náležitosti projektů

4.	Příprava andragoga na výuku

4.1.	Didaktická analýza obsahu

4.2.	Didaktické zásady výuky dospělých

5.	Realizace vzdělávací akce

5.1.	Zahájení, průběh, kontrola výsledků

5.2.	Vyhodnocení vzdělávací akce

6.	Prezentační dovednosti

6.1.	Verbální a neverbální techniky

7.	Proces učení a styly učení v dospělosti

7.1.	Vnitřní a vnější podmínky učení

8.	Organizační formy výuky

8.1.	Přímá a kombinovaná výuka

8.2.	Distanční vzdělávání (DiV) a jeho specifika, sebevzdělávání

9.	Metody vzdělávání dospělých

9.1.	Uplatnění aktivizačních metod v praxi

9.2.	Diskusní, stimulační metody, hraní rolí a případové studie

10.	Zážitková pedagogika a její význam

10.1.

Principy zážitkového učení

10.2.

Teorie transferu

10.3.

Outdoor trénink a teambuilding v praxi

11.	Didaktické prostředky ve vzdělávání dospělých

11.1.

Učební pomůcky a didaktická technika

11.2.

Moderní trendy

12.	Využití informačních technologií ve vzdělávání dospělých

12.1.

E-learning, klady a zápory

12.2.

Nároky na zpracování e-learningových kurzů

12.3.

Role tutora

13.	Zásady a metody pedagogicko-psychologické diagnostiky

13.1.

Přehled metod zjišťujících diagnostické údaje

14.	Osobnost andragoga

14.1.

Základní profesní kompetence

14.2.

Odborné znalosti, didaktické dovednosti a komunikační schopnosti

14.3.

Role andragoga

15.	Problematika profesního a kvalifikačního vzdělávání lektorů

15.1.

ČR a svět

16.	Andragog v problémových situacích

16.1.

Řešení obtíží a možné příčiny

17.	Podstata a význam duševní hygieny v práci lektora

17.1.

Teorie a praxe vybraných technik psychohygieny

17.2.

Zdravá životospráva

18.	Syndrom vyhoření (burnout) v profesi andragoga

18.1.

Charakteristika syndromu, příznaky vyhoření

18.2.

Diagnostika, prevence zvládnutí

19.	Psychologické a metodologické aspekty učení dospělých

19.1.

Specifika dospělých

19.2.

Psychologické aspekty učení dospělých

20.	Fyziologické aspekty dospělého věku a jejich vliv na učení a vzdělávání

21.	Gerontopedagogika a její význam

21.1.

Základní principy gerontopedagogiky

22.	Univerzita třetího věku

22.1.

Principy a pojetí

22.2.

Historický vývoj a současný stav

23.	Historický vývoj médií – knih, tisku, televize, filmu a internetu

23.1.

Jejich vztah ke vzdělání

24.	Druhy médií, definice a základní funkce

24.1.

Informace, zábava a reklama

24.2.

Současná mediální legislativa a regulace v ČR

"4. Příprava andragoga na výuku. Didaktická analýza obsahu. Didaktické zásady výuky dospělých.
Neexistuje univerzální pravidlo. Nedělat si přípravy na malé lístečky, ale na velký formát, nebo myšlenková mapa, mít připravené hry (testy) pro případ zbylého času. Andragog určuje cíle, funkce a požadované efekty vzdělávání, volí odpovídající metody, pomůcky a formy k prezentaci obsahu učiva. Co předám účastníkům akce (znalosti, dovednosti, návyky), komu? = složení skupiny (věk, pohlaví, funkce, vztahy…), jakým způsobem? = didaktické formy, metody, technika a pomůcky, kdy? = časový harmonogram - rozpis jednotlivých bloků, přestávek, kde? = místo konání, sezení účastníků, prostor pro techniku a pomůcky, občerstvení, jak se budou hodnotit výsledky = hodnocení a zpětná vazba.
PŘÍPRAVA TĚSNĚ PŘED VÝUKOU: kontrola místnosti = je vše připraveno podle požadavků? Kontrola rozmístění židlí, zásuvek, pomůcek, ukazatele k místnosti, občerstvení, fixy, papíry, podklady…, kontrola didaktické techniky = funguje? Mám náhradní žárovky? Zásuvky jsou v dosahu? Domluva s personálem (koná-li se akce např. v hotelu) = nerušit, kdy občerstvení, jídlo (kdy, jaké) atd., úprava zevnějšku i hlasu.
PRŮBĚH – VÝUKA – KONTROLA – ZÁVĚR; Zahájení, Programu kurzu, Motivace, Expozice, Aplikace, Shrnutí poznatků, Dotazy posluchačů, Návod do praxe, Diagnostika, Hodnocení, dotazy.
DIDAKTICKÁ ANALÝZA OBSAHU = cíl + obsah + metoda. Typy didaktické analýzy učiva: 1) pojmová a vztahová analýza - vymezení základních pojmů = definice, vytvoření logické struktury = vysvětlení souvislostí, vycházíme ze známých pojmů a postupujeme k novým; 2) operační analýza - konkrétní činnost žáka, kterou vykonává s učitelem, aby pochopil učivo; 3) analýza mezipředmětových vazeb v učivu, apelovat na vědomosti žáků z jiných předmětů, hledat návaznost v obsahu učiva. Postup při provádění analýzy učiva: ujasnit si téma jako součást určitého tematického celku, uvědomit si funkci vyučovacího předmětu na škole a jaké má cíle v ročníku, uvědomit si hodinovou dotaci podle časově-tematického plánu, vytvoříme si konkrétní představu o třídě, v které pracujeme + posoudit jaké nároky můžeme klást, vědecké poznatky tématu přetransformovat do didaktické podoby tak, aby žáci učivu rozuměli, vybrat metody, formy, pomůcky, respektování psychohygienických zásad + vlivy předcházející výuky apod.
DIDAKTICKÉ ZÁSADY VÝUKY - normy podmiňující úspěch pedagogické práce, určují charakter výuky, každý lektor má své ryzí zásady, ovlivňovány objektivními (technické vybavení atd.) a subjektivními faktory (únava, počasí), ve vyučovacím procesu je třeba uplatňovat všechny vyučovací zásady současně, komplexně, v jejich vzájemné nerozlučné jednotě, protože účinnost každé z nich je podmíněna současným působením všech ostatních - zásada názornosti - spojená s používáním učebních pomůcek, vnímání smysly; zásada uvědomělosti a aktivnosti - učební látka předmětem vlastní činnosti; zásada přiměřenosti a individuálního přístupu - aby obsah, rozsah i způsob výuky odpovídaly stupni psychického vývoje; zásada trvalosti – osvojení a vybavení, prakticky použít, velký vliv má opakování; zásada soustavnosti - podávat učivo v logickém uspořádání; Zásada optimálního řízení: lektor seznamuje účastníky s hlavními fakty a jejich vztahy za jejich aktivní spolupráce; Zásada návaznosti: navazuje na již předané poznatky, od jednoduchého ke složitému, od známého k neznámému; Zásada uvědomělosti a aktivity: letor vede účastníky k pochopení smyslu učení a k aktivnímu využívání osvojených poznatků; Zásada vědeckosti; Zásada úcty k člověku; Zásada spojování teorie s praxí; Zásada demokratického vztahu – partnerský přístup.
Funkce lektora ve vzdělávacím procesu: 1. Příprava vzdělávací akce - Na začátku každé vzdělávací akce jsou vstupy a očekávání, která dohromady vytváří vnější podmínky vzdělávací akce: Vstupy – lidské zdroje, finanční zdroje, image podniku, podniková kultura, vzdělávací potřeby, Očekávání – očekávání podniku, pořadatele, účastníků, Lektorská způsobilost – odborná zdatnost, andragogické vybavení, životní zralost, morální odpovědnost; 2. Plánovaní vzdělávací akce – probíhá za spolupráce s podnikem, analýza dostupných informací, vytýčení cílů, určení obsahu, seznámení s účastníky, volba didaktických pomůcek; 3. Organizování vzdělávací akce - určení forem, výběr metod, příprava didaktických pomůcek, příprava studijních materiálů, písemná příprava, rozvržení času, organizace prostoru; 4. Řízení učiva; 5. Kontrola; 6. Výsledné výstupy – hodnotí, zda bylo vzdělávací akcí dosaženo cíle."

Rozsah jednotlivých otázek je cca 1-2 strany. Klíčové pojmy jsou podtrženy.