1.	Strategie podle orientace managementu a tržní strategie

1.1.	Tržně orientovaná strategie

1.2.	Styl řízení v praxi

1.3.	Manažerské dovednosti dle stupňů řízení

1.4.	Manažerská psychologie

1.5.	Manažerská mřížka

1.6.	Marketingový mix

1.7.	Druhy rozhodovacích problémů

2.	Druhy inovačních strategií a konkurenčně orientovaných strategií

2.1.

Inovace

2.2.	Druhy inovačních strategií

2.3.	Konkurenčně orientované strategie

2.4.	Sociální a pracovní skupiny

2.5.	Náplň personálního útvaru

2.6.	Hierarchie cílů

2.7.	Kvadrant cílů

2.8.	Plánovací proces v podniku

2.9.	Vzájemná a týmová vazba

3.	Druhy a princip růstových strategií, jejich využití

3.1.	Faktory ovlivňující podnikovou organizační strukturu

3.2.	Faktory ovlivňující projekci organizačních a řídících struktur

3.3.	Druhy růstových strategií

3.4.	Sociologie podnik

3.5.	Vyhledávání, výběr a adaptace pracovníků

3.6.	Vyhledávání pracovníků

3.7.	Výběr a rozmisťování pracovníků

3.7.1.

Cíl výběru

3.7.2.

Způsoby výběru uchazečů

3.7.3.

Metody výběru

3.7.4.

Proces výběru musí respektovat

3.8.	Adaptace pracovníků

3.8.1.

Hlavní cíle procesů adaptace

3.9.	Marketingový mix – obecné vymezení

3.10.

Etické kodexy

4.	Restrukturalizace, reengineering, transformace, revitalizace, sanace

4.1.	Definice marketingu

4.2.	Komunikační systém v podniku

4.3.	Druhy vnitřní komunikace v podniku

4.4.	Člověk v pracovní prostředí

5.	Personální řízení jako součást celkového řízení podniku

5.1.	Mintzberger - manažerské role

5.2.	Struktury s pružnými prvky – maticová struktura

5.3.	Personální řízení jako součást celkového řízení firmy

5.4.	Personální řízení, řízení lidských zdrojů

5.5.	Nové trendy

5.6.	Vývojové trendy

5.7.	Obecně lez cíle personálního řízení rozčlenit do 4 oblastí

5.8.	Styly řízení

6.	Úkoly a cíle personálních útvarů v podnikové praxi

6.1.	Mintzberger - manažerské role

6.2.	Plochá struktura

6.3.	Strmá struktura

7.	Komunikace a etika v podnikové praxi

7.1.	Proces lze znázornit následujícím schématem

7.2.	Problémy komunikace

7.3.	Vnitřní komunikační systém

7.4.	Vnější komunikační systém

7.5.	Podniková etika

7.6.	Etický kodex

7.7.	Manažerské dovednosti

7.8.	Styly řízení v praxi

7.9.	Divizionální struktura

8.	Motivace a stimulace pracovníků

8.1.

Motivace

8.2.

Stimulace

8.3.	Přístupy k motivaci

8.4.	Hodnocení pracovníků

8.5.	Základní styly řízení

8.6.	Řídící vazby

8.7.	Základní členění podnikových plánů

8.8.	Organizační struktura s pružným prvkem – maticové struktury

"Druhy rozhodovacích problémů
Rozhodovací problém = problém s více než jednou variantou řešení
problém = existence odchylky mezi žádoucím a skutečným stavem (je horší než žádoucí)
Problémy mohou být: a) reálné problémy - již existují
b) potenciální problémy - mohou vzniknout v budoucnu - závisí na vývoji určitých faktorů podnikatelského okolí, které firmu buď ohrožují (možný vzrůst cen surovin, energií, vstup konkurence na trh) nebo přináší firmě příležitosti (vzrůst poptávky, ústup konkurence z trhu, objevení nového výrobku)
- důležité je včas si uvědomit hrozby, resp. Příležitosti a včas na ně reagovat (= prevence pozdějších problémů)"

Problémy ať již rozhodovacích nebo nerozhodovacího charakteru bychom mohli obecně vymezit existenci diference, odchylky mezi žádoucím stavem (standard, norma, plán, to co má být) určité složky okolí rozhodovatele a jejím skutečným stavem.
Přirozeně musí jít o diferenci nežádoucí, tj. že skutečný stav je horší než stav žádoucí.
V mnoha případech mohou být žádoucí hodnoty stavu vymezeny plánem, a to často kvantitativně, tj. v podobě určitých ukazatelů – plánovaný objem produkce, procento reklamací, podíl na určitém trhu, výše zisku, rentability kapitálu apod. Odchylky skutečnosti od plánovaných hodnot, zjištěné kontrolními procesy, pak identifikují problémy, které by měla organizace řešit.
Určité problémy bychom ale mohli označit jako problémy potenciální, které mohou vzniknout v budoucnu. Tyto problémy závisí často na vývoji určitých faktorů podnikatelského okolí, které mohou firmu ohrožovat např. možný vzrůst cen surovin, energií, vstup konkurence na určitý trh, válečný konflikt v určitém regionu apod. , nebo ji mohou naopak přinášet příležitost – objevení nových výrobků a technologií, vzrůst poptávky, ústup konkurence z určitého trhu a další.
Uvědomění si těchto hrozeb nebo příležitostí a včasná reakce na ně (která má opět povahu řešení problému, často inovačního charakteru) znamenají prevenci pozdějších problémů, které by mohly ohrožovat samu existenci firmy.

DRUHY INOVAČNÍCH STRATEGIÍ A KONKURENČNĚ ORIENTOVANÝCH STRATEGIÍ
Inovace
- inovace výrobku je spojená s inovací procesů tak, aby se zvýšení hodnoty pro zákazníka dosáhlo při nižších nákladech.
- inovace výrobku znamená změnu vzhledu nebo designu, vlastností apod.
- termínu inovace je univerzálně používáno pro jakoukoliv změnu ve vnitřní struktuře organizace, výrobku nebo výrobní kapacity (dokonce je některými autory označováno za inovaci i negativní změna, např. opotřebení

Druhy inovačních strategií
- firma může na základě vnitřních a vnějších podmínek volit následující inovační strategie, to znamená způsoby zavádění výrobků."

Některé části jsou shodné jako v prvním souboru otázek. Práce obsahuje schémata a tabulky, rozsah čistého textu je 32 stran. Rozsah jednotlivých otázek je cca 2 - 10 stran.