1.	Význam vody

2.	Dělení vodních bakterií

3.	Rozdělení vody na pásma podle mikroorganismů ve vodě

4.	Odběr vody podle normy

5.	Seznam věcí k odběru vody

6.	Zpracování a vyhodnocení vzorků

7.	Stanovení rozboru vody

7.1	Stanovení počtu psychrofilních bakterií

7.2	Stanovení počtu mezofilních bakterií

7.3	Stanovení počtu koliformních, fekálních bakterií

„Bakterie ve vodě

Voda je nejrozšířenější látkou na zemi. Tvoří velice podstatnou část naší biosféry a základní složkou biomasy. Je tedy zásadním prostředkem pro transport živin, pro jejich příjem i vylučování. Veliký rozmach průmysl v posledních desetiletích, velmi vysoká koncentrace populace v oblastech se soustředěným průmyslem, chemizace v zemědělství atd., nepříznivě ovlivňují přirozený koloběh prvků nutných k zachování života na naší planetě a také znatelně zasahují do činnosti mikroorganismů v této oblasti.
Jakákoliv voda v přírodě obsahuje vždy určité množství mikroorganismů. Jejich zastoupení, jak druhové tak kvantitativní, vlivem nejrůznějších faktorů kolísá, a to ve velmi širokém rozpětí. Vlivy, které tento stav zapříčiňují, jsou různých druhů – fyzikální, chemické a biologické. Najít zcela sterilní vodu ve volné přírodě by bylo velikou zvláštností. Mikroorganismy totiž tvoří ve vodě nevyhnutelnou a zcela specifickou biocenózu. Biotopem těchto organismů je převážně volná voda. Vzhledem k tomu, že jsou stálým a podstatným živným společenstvím každé vody, žádné její stádium by se nemělo obejít nebo by nebylo úplné a přesné bez poznání mikrobiálního planktonu. Tak jako i biocenóza i mikrobiální plankton podléhá kvantitativním i kvalitativním změnám v důsledků působení vnějších faktorů okolního světa.
Sladká voda je jedním z nejpřirozenějších stanovišť bakterií. Jejich množství a druhové zastoupení je závislé na zdrojích dusíkaté a uhlíkaté výživy a na přítomnosti kyslíku. V zásadě můžeme rozdělit „vodní“ bakterie do několika skupin:

1)autochtonní vodní bakterie: přirození obyvatelé, složení stálé a stabilní. Např.Chromobacterium,Micrococcus,Spirillum

2)půdní bakterie: do vody se dostanou splavováním, osidlují především pobřeží a jejich počet závisí především na množství organické hmoty.
Např. Bacillus,Micrococcus,Streptomyces.

3)bakterie ze střev člověka a zvířat: mohou sem patřit i patogenní bakterie, ale jejich výskyt je pouze krátkodobý, protože voda není pro ně vhodným stanovištěm. Např.Steptococcus,Clostridium a patogenní Salmonella typhi.“

Seminární práce Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Fakulty životního prostředí, předmět Mikrobiologie.