1.

Úvod

2.	Základní údaje

2.1.	Popis lokality měření

2.2.	Venkovní vedení VN - všeobecně

3.	Metodika měření

3.1.	Použitý souřadnicový a výškový systém

4.	Přístrojové vybavení

4.1.	Elektronický tachymetr NIKON NPR 332

4.1.1.

Technické parametry

4.2.	Leica System 1200

4.2.1.

Technické parametry

5.	Měřické metody

5.1.	Technologie GNSS

5.1.1.

Podmínky pro dodržení požadované přesnosti

5.1.2.

Metody měření GNSS

5.2.	Určování polohy bodů polygonometricky

5.2.1.

Polygonový pořad oboustranně připojený a orientovaný

5.2.2.

Chyby při měření polygonových pořadů

5.3.	Metoda polárních souřadnic

5.4.	Volné stanovisko

5.5.	Metoda rajónu

5.6.	Trigonometrické určování výšek

5.7.	Metoda nepřímého určování výšek

5.8.	Podélný profil

6.	Průběh měření a zpracování dat

6.1.	Metodika měření

6.1.1.

Rekognoskace terénu

6.1.2.

Polohové a výškové připojení lokality včetně vybudování měřické sítě

6.1.3.

Průběh měření technologií GNSS

6.1.4.

Průběh měření polygonových pořadů

6.1.5.

Zaměření podélného profilu

6.1.6.

Polohové a výškové zaměření podrobných bodů

6.2.	Zpracování měření

6.2.1.

Zpracování dat získaných technologií GNSS

6.2.2.

Výpočet polygonových pořadů

6.2.3.

Výpočet zaměřených podrobných bodů

6.2.4.

Stanovení naklonění stožárů vedení VN 22kV

6.3.	Posouzení přesnosti metody nepřímého určování výšek

6.4.	Grafické zpracování

6.4.1.

Použitý software

7.

Závěr

8.	Seznam použité literatury

"1.2 Venkovní vedení VN - všeobecně
Při budování venkovního vedení se vychází z normalizované řady napětí od 1kV do 52kV s vodiči nad zemí, které jsou umístěny na podpěrách. Nejpoužívanější jsou sítě se jmenovitým napětím 22kV a 35kV. [4]

Vodiče
Pro venkovní vedení se používají vodiče:
- holé,
- jednoduché izolované,
- slaněné izolované.
Jednoduché izolované vodiče jsou běžné holé vodiče opatřené základní izolací. V případě slaněných izolovaných vodičů se rozumí vodiče se základní i ochranou izolací jednotlivých fází.
Jako vhodné materiály se doporučují vodiče z hliníku, jeho slitin nebo kombinace hliníku s ocelovou duší (AlFe).
Izolátory
Charakteristiky izolátorů jsou uvedeny v technických podmínkách výrobců a kontrolují se podle ČSN 34 8002 (Keramické izolátory. Zkoušení izolátorů pro venkovní vedení).
Izolátory se rozdělují z hlediska provedení na izolátory typu A (neprůrazné) a typu B (průrazné).
Konstrukční součásti
- armatury,
- konzoly,
- upevňovací a spojovací materiál,
Stožáry
Při návrhu stožárů se vždy uvažují zatížení stálá, působící spolu se zatíženími krátkodobými nebo mimořádnými. Stožáry musí zároveň vyhovovat montážnímu zatížení podle specifikace dodavatele vedení.
Ochrany vedení
Venkovní vedení se chrání před přepětím dle ČSN 33 3060 (Elektrotechnické předpisy. Ochrana elektrických zařízení před přepětím) a ČSN 38 0810 (Použití ochran před přepětím v silových zařízeních). Dále se ochrana musí řešit tak, aby se vyhovělo podmínkám ochrany před nebezpečným dotykovým a krokovým napětím podle ČSN 33 2000-4-41 (Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem). Před účinky zkratových proudů se vedení chrání podle ČSN 33 3020 (Elektrotechnické předpisy. Výpočet poměrů při zkratech v trojfázové elektrizační soustavě), ČSN EN 60865-1 (Zkratové proudy – výpočet účinků. Část 1: Definice a výpočetní metody).

2 Metodika měření
Pro určení polohy bodů byla použita technologie GNSS, polygonometrická měření (polygonové pořady oboustranně připojené a orientované), metoda volného stanoviska a popřípadě metoda rajónu. Výšky se určovaly převážně trigonometricky.
Získané údaje umožnily vyhotovit geodetickou dokumentaci skutečného provedení stavby vedení VN 22kV - mj. podélných profilů izolovaného vedení VN 22kV, které byly zaměřeny tak, aby bylo vystiženo jak samotné vedení tak všechny terénní nerovnosti."

Práce obsahuje množství schémat, tabulek a vzorců. Rozsah čistého textu je cca 14,5 stran.