1.

Úvod

1.1	Vymezení cílů práce

1.2	Literární rešerše

2.	Charakteristika území

2.1.	Lokalizace

2.2.	Historie Kokotské rybniční soustavy

2.3.	Geomorfologie, geologie a pedologie

2.4.

Klima

2.5.	Hydrologie a hydrogeologie

2.6.	Vegetační kryt

3.	Revitalizace povodí Kokotské rybniční soustavy

3.1.	Důvody a cíle revitalizace

3.2.	Dřívější floristické a vegetační průzkumy

3.2.1

Dřívější druhové soupisy

3.2.2

Přehled zjištěných výskytů chráněných druhů rostlin

4.

Metodika

4.1	Přehled dílčích lokalit

4.2	Metodika sběru a determinace

4.3	Metodika vyhodnocení

5.	Aktuální floristická data

5.1.	Přehled získaných druhů

5.2.	Vyhodnocení

5.2.1

Zastoupení rostlinných druhů z hlediska nároků na světlo

5.2.2

Zastoupení rostlinných druhů z hlediska nároků na půdní vlhkost

5.2.3

Zastoupení rostlinných druhů z hlediska nároků na půdní reakci

5.2.4

Zastoupení rostlinných druhů z hlediska životní strategie

5.2.5

Zastoupení rostlinných druhů z hlediska příslušnosti k čeledím

5.3.	Návrh managementu

6.

Diskuse

6.1.	Srovnání se staršími údaji

6.2.	Srovnání jednotlivých lokalit

6.3.	Obecné závěry

7.

Závěr

8.	Použité zdroje

"2.5 Hydrologie a hydrogeologie
Kokotská rybniční soustava a její spádové povodí náleží k povodí potoka Svatka. Jedná se o pravostranný přítok řeky Klabavy. V horní části povodí je prameniště potoka již od středověku ovlivněno vybudováním rybníků. Prameniště Svatky se nachází v střídavě zamokřovaném až mokrém sedle s nadmořskou výškou 449 m mezi rozvodným hřbetem Kokotska (501 m) a hřebenem tvořeném elevacemi Ostrý kámen (474 m) – Hůrka (485 m).
Horninové podloží tvoří hydrogeologický masív s poměrně slabou puklinovou propustností. Zvýšené přítoky podzemních vod jsou vázané výhradně na tektonická pásma nebo výrazná horninová rozhraní. Kolektory podzemních vod jsou v zájmovém území syceny výhradně infiltrací ze srážkových vod a jsou tudíž závislé na jejich intenzitě (HÁJEK 2007).
Kokotskou rybniční soustavu tvořily před revitalizací pouze dva funkční rybníky – Dolní a Horní kokotský rybník a z dalších dvou zaniklých menších rybníků zbývaly jen tělesa hrází. Tyto rybníčky se nacházejí pod Horním a Dolním kokotským rybníkem .
V minulosti byla voda do obou vodních nádrží přiváděna drenážními systémy, jelikož vývěry podzemních vod nevytvářely trvalé vodoteče. Jak dále uvádí HÁJEK (2007), je v horní části povodí značný deficit vody.
Drenážní systémy, systémy příkopů, byly v minulosti vybudovány za účelem přivádění srážkové vody z lesních porostů do vodních nádrží. Tyto drenáže byly v průběhu času zaneseny půdou a organickým materiálem, některé i zarostly vegetací. Jejich funkce se tímto zásadně omezila. Obnovení průtoku některých příkopů je jedním z úkolů revitalizace.
V srpnu 2007 byla provedena hydrochemická měření ve vodách na kokotské rybniční soustavě (HÁJEK M., 8/2007).

2.6 Vegetační kryt
Na mapě potencionální přirozené vegetace je zkoumané území charakterizováno jako biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albite-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum) a spadá do ní celé povodí řeky Svatka. Biková doubrava s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) se vyznačuje slabší příměsí až absencí méně či více náročných listnáčů – břízy (Betula pendula), habru (Carpinus betulas), buku (Fagus sylvatica), jeřábu (Sorbus aucuparia), lípy srdčité (Tilia cordata), na sušších stanovištích s příměsí borovice (Pinus sylvestris). Dub letní (Quercus robur) se objevuje jen na relativně vlhčích místech, zejména v jižní polovině Čech. Fyziognomii bylinného patra určují (sub)acidofilní a mezofilní lesní druhy (Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Vaccinum myrtillus, Convallaria majalis, Festuca ovina, Deschampsia flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Melampyrum pretense aj.) (NEUHÄUSLOVÁ 1998, s. 188 - 189).

Na Dolním kokotském rybníce tvoří stálou vegetaci vodních ploch porosty Equisetum fluviatile, místy až přes 1 m vysoké, monodominantní porosty Typha angustifolia a Typha latifolia, který „vytváří méně kompaktní porosty než o. úzkolistý (HEJNÝ et al. 2000, s. 110).“ Maloplošně se na okraji vodní plochy pod hrází rybníka vyskytují jednodruhové porosty: Juncus effusus, Carex pseudocyperus, C. elata a C. acuta. Carex brizoides se uplatňuje na obou březích rybníka, kde tvoří husté koberce. Porost mělkých vod tvoří u hráze rybníka Sagittaria sagittifolia a Oenanche aquatica."

Práce obsahuje grafy a schémata. Rozsah čistého textu je cca 21 stran.