1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1	Šestinedělí

2.2	Involuční změny v šestinedělí

2.2.1

Involuce dělohy

2.2.2

Involuce děložního hrdla

2.2.3

Involuce pochvy

2.2.4

Změny v kardiovaskulárním systému

2.2.5

Hormonální změny

2.2.6

Další změny v organismu ženy po porodu

2.3

Laktace

2.3.1

Zásady kojení

2.3.2

Faktory negativně ovlivňující kojení

2.4	Novorozenec

2.4.1

Donošený novorozenec

2.4.2

Nedonošený novorozenec

2.5	Adaptace novorozence

2.6	Ošetření novorozence

2.7	Šestinedělí v nemocnici

2.7.1

Péče na oddělení šestinedělí

2.7.2

Péče na novorozeneckém oddělení

2.8	Vytvoření vztahu mezi matkou a dítětem

2.9	Psychika ženy v šestinedělí

2.9.1

Psychická podpora ženy v šestinedělí

2.9.2

Psychické poruchy

2.9.2.1

Poporodní deprese

2.9.2.2

Poporodní psychóza

2.10	Domácí péče v šestinedělí

2.11	Cvičení v šestinedělí

2.12	Výživa v šestinedělí

2.13	Alternativní metody v šestinedělí

2.13.1

Aromaterapie

2.13.2

Fytoterapie

2.14	Financování soukromé praxe porodní asistentky

3	Praktická část

3.1	Formulace problému

3.1.1

Hlavní problém

3.1.2

Dílčí problémy

3.2	Cíl a úkol výzkumu

3.3	Vzorek respondentů

3.4	Metody výzkumu

3.5	Prezentace a interpretace výsledků šetření

4.

Diskuse

5.

Závěr

6.	Použitá literatura

7.

Přílohy

7.1	Cviky v šestinedělí

7.2

Dotazník

"1.3.2. Faktory negativně ovlivňující kojení
Špatný psychický stav matky, úzkost, stres a obavy jsou jedny z hlavních faktorů, které negativně ovlivňují laktaci. Do jisté míry mohou kojení ovlivnit sedativa nebo anestezie během porodu, únava, bolest nebo protrahovaný porod.
Další faktory, které mohou negativně ovlivnit kojení, jsou předčasné přikrmování z lahví, především před 6. měsícem věku dítěte, nedostatek informací o tom, jak má žena udržet laktaci, nesprávná technika kojení, nedostatečná motivace matky v prosazování kojení, zabránění kontaktu matky a dítěte po porodu, případně oddělená péče o ně. 14

1.4. Novorozenec
1.4.1. Donošený novorozenec
Donošený novorozenec váží průměrně 3500 gramů a měří přibližně 50 cm. Jeho kůže je růžová a krytá mázkem, tukový polštář je dobře vyvinutý. Vlasy novorozence jsou ve většině případů jemné, nehty na rukou přesahují bříška prstů. Na dlaních a chodidlech je dobře viditelné rýhování. Zralý je i genitál – chlapci mají sestouplá varlata do šourku a u děvčat kryjí velká labia labia malá. 2

1.4.2. Nedonošený novorozenec
Nedonošený novorozenec mívá nízkou porodní hmotnost, jeho kůže je tenká, červená a pokrytá lanugem (jemné chmýří). U chlapců i u děvčat je nezralý genitál, což znamená, že varlata nejsou sestouplá a velká labia u děvčat nekryjí labia malá) a není patrné rýhování na dlaních a ploskách nohou. 2

1.5. Adaptace novorozence
Po porodu se novorozenec musí přizpůsobit novým podmínkám v novém prostředí. K největším změnám dochází v krevním oběhu a dýchací soustavě. „S prvním dechem je vytěsňována plicní tekutina vzduchem, zároveň se mění fetální typ cirkulace v postnatální. Klesá plicní rezistence, stoupá průtok plícemi a systémový krevní tlak. Mizí původně pravolevé zkraty přes dučej a foramen ovale, které se postupně uzavírají.“ 2,str.162
Ve většině případů má poporodní adaptace novorozenců hladký průběh.
V následujících dnech dochází k dalším změnám jednotlivých orgánů. První den po porodu zpravidla odchází nsmolka a do 36 hodin po porodu by se mělo dítě vymočit. U téměř poloviny novorozenců se 2-3 den objeví novorozenecká žloutenka, způsobená rozpadem erytrocytů a ještě nedostatečným fungováním jater. Vzniklý bilirubin se ukládá v kůži, která má tak žlutavou barvu. 2

1.6. Ošetření novorozence
Novorozenec je po porodu hodnocen podle tzv. Apgar-skóre, jehož hodnota slouží dětskému lékaři k vedení následné observace, případně resuscitace. U tohoto skóre hodnotíme pět znaků, které jsou ohodnoceny třístupňovým bodováním 0-2. Hodnocení probíhá v 1., 5. A 10. minutě po porodu. Pět znaků, které hodnotíme, jsou barva kůže novorozence, srdeční akce, dýchání, svalový tonus a reakce na podráždění (reflexy). Reflexy, které hodnotíme, jsou např. úchopový reflex, kdy dítě prvně uchopí podaný prst; Morův reflex („lekavý“), kdy s dítětem náhle pohneme a ono roztáhne paže a nohy; sací reflex, kdy dítěti pohladíme koutek úst a ono začne hledat bradavku."

Práce obsahuje množství grafů a tabulek, rozsah čistého textu je cca 24 stran.