1.	Úvod do krizového managementu

1.1.	Základní pojmy a definice

1.2.	Funkce krizového řízení

1.3.	Mimořádná událost (MU), stav

1.4.	Krizový stav, krizové řízení, plán

1.5.	Historické souvislosti

1.6.	Současná východiska krizového řízení

1.7.	Principy krizového řízení

1.8.	Charakteristika rizika

1.9.	Metody identifikace rizika

2.	Rozhodování při řešení mimořádné události a v krizových stavech

2.1.	Struktura rozhodování v integrovaném záchranném systému (IZS)

2.2.	Možný obsah rozkazu (nařízení) velitele akce IZS (starosty obce)

2.3.	Základní pojmy

2.4.	Činnost velitelů a členů krizového štábu

2.5.	Složení krizového štábu

3.	Bezpečnostní systém ČR

3.1.	Základní pojmy

3.2.	Pojem bezpečnost a jeho definice

3.3.	Obecná charakteristika bezpečnostních hrozeb a rizik

3.4.	Základní východiska bezpečnosti ČR (dle bezpečnosti práce - BP)

3.5.	Právní úprava

3.6.	Ozbrojené síly ČR

3.7.	Ozbrojený bezpečnostní sbor ČR

3.8.	Záchranné sbory ČR

3.9.	Havarijní služby

4.	Krizové řízení ve státní správě a územních samosprávných celcích

4.1.	Místo a úlohy orgánů veřejné správy

4.2.	Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

4.3.	Fyzické osoby

4.4.	Normy pro mimořádné události

4.5.	Postavení a úkoly státu, krajů a obcí při přípravě na MU

5.	Ochrana obyvatelstva v ČR

5.1.	Ochrana v historii a pojmech

5.2.	Varování a vyrozumění obyvatelstva

5.3.	Nouzové přežití

5.4.	Zásady ochrany obyvatelstva

5.5.	Kolektivní ochrana

5.6.	Individuální prostředky ochrany

5.7.	Evakuace objektů

6.	Charakteristika živelních událostí a mimořádných událostí

6.1.	Živelní pohromy

6.2.	Příčiny a charakteristiky

6.2.1.

Přírodní pohromy

6.2.2.

Průmyslové havárie a dopravní havárie

6.2.3.

Násilné řešení společenských vztahů

7.	Civilní nouzové plánování

7.1.	Civilní nouzové plánování

7.2.	Analýza rizik, softwarové produkty

7.3.	Evakuační plány

7.4.	Civilní ochrana obyvatelstva

7.5.

Varování

7.6.	Vyrozumění

7.7.	Krizové plánování na PC

8.	Mimořádná událost, mimořádná situace a krizový stav

8.1.	Základní informace o vyhlašování krizových stavů

9.	Postavení a úlohy orgánů veřejné správy v IZS

9.1.	Působnosti ministerstev

9.2.	Postavení a úkoly hasičského záchranného sboru (HZS)

9.3.	Orgány kraje

9.4.	Orgány obce

9.5.

OPIS

10.	IZS – integrovaný záchranný systém

10.1.

Zákon

10.2.

Základní a ostatní složky

10.3.

Úkoly základních složek IZS

10.4.

Úkoly ostatních složek IZS

10.5.

Postavení, úkoly právnických, fyzických osob

11.	Zpracovávání dokumentace IZS

11.1.

Obsah

11.2.

Zásady

11.3.

Význam

11.4.

Právní normy

11.5.

Poplachový, havarijní plán

11.6.

Aktualizace plánů

11.7.

Typové činnosti složek IZS při společném zásahu

12.	Organizace a koordinace záchranných a likvidačních prací (ZaLP)

12.1.

Koordinace ZaLP

12.2.

Účel strategické koordinace

12.3.

Velitel zásahu – úkoly, oprávnění

12.4.

Součinnost mezi vedoucími složek

12.5.

Činnosti při koordinaci složek IZS

13.	Mezinárodní záchranné operace

13.1.

Pojem

13.2.

Právní úprava humanitární pomoci do zahraničí

13.3.

Zapojení ČR do humanitární pomoci a institucionální zajištění

13.4.

Přeshraniční spolupráce

13.5.

Formy pomoci poskytované ČR do zahraničí

13.6.

Časové hledisko a trvání pomoci

13.7.

Rozhodující faktory pro vyslání záchranné jednotky do zahraničí

13.8.

Zásady poskytování pomoci ČR do zahraničí

13.9.

Finanční a materiální zabezpečení

13.10.

Postup při vysílání záchranných týmů do zahraničí

13.11.

USAR jednotka (Urban Search and Rescue team)

13.12.

Přijetí pomoci ze zahraničí

14.	Přijetí pomoci ze zahraničí

14.1.

Bezpečnostní politika

14.2.

Mezinárodní záchranné práce

14.3.

Humanitární pomoc České republiky

14.4.

Bezpečnostní systém a rada státu

14.5.

Nouzový stav

14.6.

Stav ohrožení státu

"Principy krizového řízení
• Cílem krizového řízení je minimalizovat možnosti vzniku krize (prevence, korekce), nebo v případě, že již krize nastala, redukovat rozsah škod a minimalizovat dobu trvání krize (kontrakce, redukce) Důležitou součástí krizového řízení je i odstranění následků krize (obnova).
• Předmětem zkoumání a řešení krizového řízení jsou krize a krizové situace vzniklé v důsledku živelních pohrom, antropogenních havárií, sociálních a společenských ohrožení či eskalací rizikekonomického charakteru.
• Krize vyžadují řešení jak na makroekonomické úrovni státu, tak na mikroekonomické (různé úrovně řízení).
• Krize mají důsledky svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy a bezpečnost státu, ekonomiku a majetkové hodnoty, životy a zdraví lidí, životní prostředí, mezinárodní a spojenecké závazky.

Charakteristika rizika
• Je to možnost vzniku události (jevu) s výsledkem odchylným od předpokládaného cíle, a to s určitou objektivní matematickou nadějí či statistickou pravděpodobnosti.
• je to kvantifikovaná nejistota;
Riziko je - kombinace četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu specifikované nebezpečné události a jejich následků (ČSN IEC 300-3-9:1997/01 0690/) ;
Podle ustanovení zákona č. 353/1999 Sb., pak „Rizikem rozumíme pravděpodobnost vzniku závažné havárie a jejich možných následků, které by mohly nastat během určitého období anebo za určitých okolností.

Metody identifikace rizika
• Kontrolní seznam (checklist) – systematická kontrola předem stanovených podmínek a opatření.
• Bezpečnostní kontrola (safety audit) – postup hledání potencionálně možné nehody či provozního problému.
• Co se stane když (what-ifanalysis) – montánní diskuse a hledání nápadů, ve které skupina zkušených lidí dobře obeznámených s procesem klade otázky nebo vyslovuje úvahy o možných nehodách.
• Diskuse (odborníci, zainteresované osoby…)
• SWOT
• Brainstorming
Analýzy:
Analýza stromu událostí (ebeny treeanalysis = ETA) - Sledování průběhu procesu na základě dvou událostí – příznivé a nepříznivé. Jedná se o graficko-statistickou metodu – vznik rozvětveného stromu ze kterého se stanovují rizika.
Analýza lidské spolehlivosti (human reliability analysis = HRA) - Posouzení vlivu lidského činitele na výskyt nehod, havárií apod. či jejich dopadů.
Analýza citlivosti– Analýzou citlivosti jsme schopni definovat "pásmo bezpečnosti" projektu tj. za jak velkých změn vstupních veličin je ještě projekt realizovatelný a nese minimální hodnotu výnosu.
Využití simulačních nástrojů- Jedná se o možnost projektu jako celek sestavit s podporou především softwarových produktů. Umožňuje měnit vstupní veličiny a vytvářet tak jednotlivé alternativy projektu. Kvalitní simulační nástroje umožní simulovat také vývoj veličin v čase.
Metoda RIPRAN (Risk Project Analysis)- Představuje jednoduchou empirickou metodu pro analýzu rizika projektů. Je vhodná pro středně velké firemní projekty. Chápe analýzu rizika jako proces, který se skládá ze tří činností: Identifikace rizika, Kvantifikace rizika, Snižování rizika"

Práce je částečně kompilačního charakteru. Rozsah jednotlivých otázek je 3 - 10 stran. Práce obsahuje 2 schémata a tabulky, rozsah čistého textu je cca 71 stran.