1.	Vymezení pojmů

1.1.	Management

1.2.

Manažer

1.3.	Hierarchie manažerů

1.4.	Manažerské funkce

1.5.	Manažerské dovednosti

2.	Manažerská funkce plánování

2.1.

Význam

2.2.	Druhy plánů, charakteristika

2.3.	Požadavky na stanovení cílů pro správné plánování úkolů (SMART)

3.	Manažerská funkce organizování

3.1.	Úloha organizování, jako manažerská funkce

3.2.	Vytváření organizačních struktur

3.3.	Organizační úrovně a rozpětí řízení

3.4.	Zásady organizace pracovní doby

3.5.	Time management - hospodaření s pracovním časem

4.	Manažerská funkce personalistika

4.1.	Úloha a význam personální práce v organizaci a její základní úkoly

4.2.	Personální činnosti a jejich stručná charakteristika

4.3.	Způsoby získávání pracovníků

4.4.	Požadavky kladené na získávané pracovníky

4.5.	Způsoby výběru nových pracovníků v organizaci

4.5.1.

Obsah a možný postup při výběrovém řízení

5.	Manažerská funkce vedení

5.1.	Úloha vedení v procesu řízení

5.2.	Motivace pracovníků k aktivitě a její stimuly

5.3.	Manažerské styly vedení

6.	Manažerská funkce kontrolování

6.1.	Úloha a význam kontrolní činnosti

6.2.	Funkce kontroly, zásady kontroly, fáze kontroly

7.	Manažerská funkce rozhodování

7.1.	Význam racionálního rozhodování

7.2.	Vyhledávání, hodnocení a výběr variant pro rozhodnutí

7.3.	Rozhodování v podmínkách určitosti, neurčitosti a rizika

7.4.	Rozhodovací proces, jeho charakteristické fáze

7.5.	Rozhodování prostřednictvím komisí a skupin

8.	Manažerská funkce komunikování

8.1.	Význam komunikování v managementu, prvky, druhy komunikace

8.2.	Bariéry efektivního komunikování

8.3.	Možné metody zlepšování komunikace v organizacích

8.4.	Porada – typická forma manažerské komunikace

8.4.1.

Její příprava, vedení a vyhodnocení

9.	Strategické řízení

9.1.	Vznik, podstata a obsah strategického řízení organizací

9.2.	Implementace strategie v organizaci

9.3.	Organizační kultura jako součást strategického řízení

9.4.	Typické znaky organizační kultury

10.	Řízení změny

10.1.

Možné příčiny vzniku změn v organizaci a hlavní zdroje těchto příčin

10.2.

Odpor ke změnám v organizaci a možné strategie jeho snižování

10.3.

Model řízené změny – hlavní části modelu a jejich obsah

10.3.1.

Strategická analýza

10.3.2.

Analýza síťového pole

10.3.3.

Vytvoření modelu

10.3.4.

Identifikace agenta změny

10.3.5.

Identifikace intervenčních oblastí

10.3.6.

Intervence – vlastní změna

10.3.7.

Verifikace dosažených výsledků

11.	Vědecké řízení

11.1.

Vývoj vědeckého řízení

11.2.

Vědecké principy řízení podle Henryho Fayola

11.2.1.

Jejich využití v dnešní moderní společnosti

11.3.

Princip modelování, jako vědecké metody

11.4.

Postup (kroky) formulování modelu

12.	Řízení znalostí

12.1.

Význam informací v managementu

12.2.

Hierarchie vzniku znalostí

12.3.

Charakteristické znaky kvalitní informace

12.4.

Faktory, které ovlivňují hodnotu informace

12.5.

Principy managementu znalostí, druhy znalostí

13.	Řízení jakosti

13.1.

Význam a pojetí jakosti

13.2.

Vlastnosti výrobků ovlivňujících jejich prodejnost

13.3.

Přehled vývoje pohledu na jakost

13.4.

Faktory ovlivňující jakost výrobků a služeb

14.	Metody dlouhodobého plánování podnikatelského portfolia

14.1.

SWOT analýza

14.2.

Metody portfoliové analýzy

14.3.

Empirická nákladová křivka

14.4.

Životní cyklus odvětví

14.5.

GAP analýza

14.6.

Metodika integrovaného operativního plánování – model SIOP

"- Manažerské dovednosti
Mezi manažerské dovednosti řadíme:
1. technické dovednosti – znamenají práci s nástroji a specifickými technikami (např. mechanické práce s nástroji – dohlížitel na tuto práci by měl být schopen naučit se tyto nástroje užívat). Technické dovednosti mají tedy největší význam na nejnižší úrovni hierarchie řízení.
2. sociální (lidské) dovednosti – představují schopnost pracovat s lidmi, tj. vytvářet skupinové úsilí, uskutečňovat týmovou práci, vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpeční a mohou svobodně vyjadřovat své názory. Koncepční dovednosti znamenají schopnost vidět „celkový obraz“, tj. mít schopnost rozpoznat významné prvky dané situace a porozumět vzájemným vztahům mezi nimi
3. koncepční dovednosti – jsou velmi žádané a nutné na vyšších úrovni řízení
4. projekční dovednosti – představují schopnost řešit problémy způsobem, který přináší organizaci užitek. Aby byla činnost vrcholových manažerů efektivní, musí nejen vidět daný problém, ale musí mít i schopnosti a dovednosti nalézat jeho praktické řešení. Jestliže však manažeři problém pouze vidí a stávají se jeho „pozorovatelem“, pak selhávají .

Vedle specifických manažerských dovedností se zdůrazňují obecné požadavky, které vyplývají z tzv. analýzy 4 E:
• účelnost (effectiveness) - dělání správných věcí;
• účinnost (efficiency) - provádění věcí správným způsobem k dosažení cíle;
• hospodárnost (ekonomy) - splnění úkolu s minimálními náklady;
• odpovědnost (equity) - dělat věci spravedlivě a podle práva.

2. MANAŽERSKÁ FUNKCE PLÁNOVÁNÍ
Význam plánování. Druhy plánů, jejich charakteristika. Požadavky na stanovení cílů pro správné plánování úkolů (SMART). Grafické metody plánování harmonogram, cyklogram, síťový graf, jejich podstata.

- Význam plánování
Jedná se o činnost, jejímž vyústěním je plán jako cílově definovaný záměr na splnění určité skupiny úkolů. Plánování je východiskem, které podmiňuje úspěch každé činnosti. Plánování v nejširším slova smyslu charakterizuje tři aspekty:
- Počáteční stav – kde jsme (nebo kde budeme, až plánovaná činnost začne)
- Cíl – čeho dosáhnout – kam se chceme dostat
- Způsob realizace plánu – jak se tam dostaneme
Plánování představuje v podstatě stanovení cílů a časového postupu jejich dosažení.

Klíčovými body pro zadání i pro plnění plánu jsou jeho cíle, postupy a zdrojové předpoklady, měřítka kontroly a hodnocení dosažených výsledků.

Pro členění plánu lze použít různá hlediska:
- Komplexnost plánů – které části organizační jednotky se plán týká
- Funkcionální oblast plánů – kterých konkrétních činností se plán týká
- Organizačně správní oblastní plán – kde se bude plán realizovat, ve které části organizace a ve které organizační jednotce
- Doby trvání procesů – vymezení časového horizontu konečné realizace plánu, tedy jaké plánovací období zahrnuje"

Práce obsahuje několik schémat a grafů, rozsah čistého textu je cca 50,5 stran. Rozsah jednotlivých otázek je 2,5 - 7 stran.