1.	Psychologie jako věda, základní disciplíny a funkce, předmět psychologie

1.1.	Psychologie

1.2.

Co zkoumá

1.3.

Dělení

1.4.	Psychologické disciplíny

1.5.	Význam psychologie

2.	Dějiny psychologie

2.1.	Předvědecké období

2.2.	Vědecké období

2.3.	Behaviorismus

2.3.1.

Neobehaviorismus

2.4.	Hlubinná psychologie

2.4.1.

Psychoanalýza

2.5.	Humanistická psychologie

2.6.	Transpersonální psychologie

3.

Osobnost

3.1.

Struktura

3.2.	Vlastnosti

4.	Třídění a charakteristika psychických jevů

4.1.	Psychické procesy

4.1.1.

Čití

4.1.1.1.

Počitek

4.1.1.2.

Zvláštnosti procesu čití

4.1.2.

Vnímání

4.1.2.1.

Vlastnosti

4.1.2.2.

Zvláštnosti

4.1.2.3.

Poruchy

4.1.2.4.

Typy lidí podle vnímání

4.1.3.

Představy

4.1.3.1.

Dělení

4.1.3.2.

Typy představivosti

4.1.4.

Myšlení a řeč

4.1.4.1.

Druhy myšlení

4.1.4.2.

Zvláštnosti

4.1.4.3.

Co se na myšlení hodnotí

4.1.4.4.

Poruchy myšlen

4.1.4.5.

Druhy řeči

4.1.4.6.

Poruchy řeči

4.1.5.

Paměť

4.1.5.1.

Fáze

4.1.5.2.

Druhy

4.1.5.3.

Typy

4.1.6.

Učení

4.1.6.1.

Co se učením osvojuje

4.1.6.2.

Druhy

4.1.6.3.

Fáze

4.1.6.4.

Specifické poruchy učení (SPU)

4.1.6.5.

Druhy SPU

4.1.6.6.

Diagnostická kritéria

4.1.7.

City

4.1.7.1.

Znaky

4.1.7.2.

Dělení

4.1.7.3.

Jak se vyrovnáváme s emocemi

4.1.7.4.

Citové poruchy

4.1.8.

Vůle

4.1.8.1.

Činitelé volního jednání (co vůli ovlivňuje)

4.1.8.2.

Fáze volního jednání

4.1.8.3.

Poruchy vůle

4.2.	Psychické stavy

4.2.1.

Stav pozornosti

4.2.1.1.

Druhy

4.2.1.2.

Další vlastnosti

4.2.1.3.

Činitelé ovlivňující pozornost

4.2.1.4.

Poruchy pozornosti a soustředění

5.	Dynamické vlastnosti osobnosti

5.1.	Temperament

5.1.1.

Teorie temperamentu

5.1.1.1.

Hippokrato – galénova teorie

5.1.1.2.

Karl Gustav Jung

5.1.1.3.

Pavlovská typologie

5.1.1.4.

Hans J. Eysenck

5.1.1.5.

Kretschmerova konstituční typologie

5.2.

Charakter

5.2.1.

Struktura charakteru

"2. Dějiny psychologie
● Předvědecké období – Období úvah o lidské duši
Období úvah o lidském vědomí
● Vědecké období

● Předvědecké období
Období úvah o lidské duši
• pocházejí z různých náboženství
Egypt – 4000 let př. n. l. - duše nesmrtelná a centrem duševního života je srdce (Ba – duše), nejprve měl duši jen faraon)
Ba → Ka (=opravdová duše)
- duše je připoutána k tělu a tělo po smrti potřebuje
Indie – hinduismus, buddhismus
áthman – duševno jednotlivce
brahman – duševno světa
2 způsoby pojetí duše:
1) pojetí materialistické – duše zaniká s tělem
2) pojetí idealistické – duše je samostatná, nehmotná, ideálně také nesmrtelná

Období úvah o lidském vědomí
• 1. úvahy v období renesance
René Descartes - „Myslím, tedy jsem.“ - nejdůležitější je vědomí, ne duše
John Locke – metoda introspekce – máme zkoumat to, co máme v mysli
G. W. Leibnitz – člověk má 2 úrovně vědomí: 1) bdělá mysl
2) monadický svět temna – v dnešní době nevědomí

● Vědecké období
• psychologie jako věda vzniká v 19. století a začínají se z ní vydělovat jednotlivé směry
○ Wilhelm Wundt – založil 1. psychologickou laboratoř
• psychologie musela prokázat, že je schopna pracovat experimentálně a své poznatky umí změřit a doložit
• metoda vědecké introspekce (-pohled do vlastního nitra) – badatel popisoval průběh např. Hněvu nebo strachu, popisoval doprovodné projevy, fáze, stavy vědomí
• založil směr psychologie – experimentální psychologie

○ Asocianismus – J. S. Mill
• lidské duševno je tvořeno spoji – asociacemi (- vznikají při střetu vjemů, pojmů a představ)

3 – 5 přístupů k člověku
Behaviorismus (chování)
Hlubinná psychologie (nevědomí)
Humanistická psychologie (lidský přístup k člověku, bere člověka jako celek
Kognitivní psychologie"

Výpisky z hodin psychologie 4. ročníku ekonomického lycea.
Práce je psaná formou odrážek. Obsahuje 1 tabulku, rozsah čistého textu je cca 17,5 stran.