1.

Úvod

2.	Kapitola 1

2.1	Metodika práce

2.2	Obec – základní článek územní samosprávy

3.	Kapitola 2 - Situační analýza města Boží Dar

3.1	Vymezení území

3.2

Historie

3.3	Obyvatelstvo a sídelní struktura

3.3.1

Populační vývoj

3.3.2

Věková struktura

3.3.3

Národnostní struktura

3.4	Hospodářství a rozvojový potenciál území

3.4.1

Ekonomická struktura

3.4.2

Průmysl, obchod a služby

3.4.3

Kulturní zařízení, média a informace

3.4.4

Webcam

3.5	Občanská vybavenost

3.5.1

Místní správa

3.5.2

Školství

3.5.3

Organizace, sdružení a spolky

3.6	Cestovní ruch

3.6.1

Sport

3.6.2

Turistika

3.6.3

Cykloturistika

3.7	Kulturně-historické památky a atraktivity

3.8	Vnější vztahy

3.8.1

Členství Božího Daru v mikroregionech a sdruženích

3.8.2

Přeshraniční spolupráce

4.	Kapitola 3 - Analýza faktorů úspěšného rozvoje města

4.1	Start úspěšného rozvoje

4.2	Starosta města a jeho role v místním rozvoji

4.2.1

Starosta obce očima Jana Nováka

4.3	Hospodaření města

4.3.1

Hospodaření s majetkem města

4.3.2

Podnikání města

4.4	Finanční zdroje města

4.4.1

Místní veřejné rozpočty

4.4.2

Státní rozpočet

4.4.3

Finanční zdroje Evropské unie

4.5	Spolupráce Božího Daru s ostatními obcemi

5.	Kapitola 4 - Zhodnocení současné situace města

5.1	Zhodnocení finanční situace města Boží Dar

5.2	Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT analýza)

6.	Kapitola 5 - Návrh opatření na podporu dalšího rozvoje města

6.1	Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu

6.2.	Podpora rozvoje cestovního ruchu a místní ekonomiky - návrhy opatření

6.2.1

Obnova a údržba památek a jejich využití v cestovním ruchu

6.2.2

Výstavba a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch

6.2.3

Rozvoj služeb a marketingu v cestovním ruchu

6.2.4

Rozvoj spolupráce v cestovním ruchu

6.3	Rozvoj lidských zdrojů a občanské vybavenosti

6.3.1

Výstavba, obnova a údržba zařízení občanské vybavenosti

6.3.2

Rozvoj společenského a kulturního života, spolková činnost

6.4	Zlepšování kvality životního prostředí

6.4.1

Zkvalitňování životního prostředí, revitalizace krajiny

6.4.2

Využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie

6.4.3

Obnova a výstavba dopravní a technické infrastruktury

6.4.4

Budování, značení a propojování turistických tras

7.Kapitola 6 - Závěr

8.	Kapitola 7 - Shrnutí

9.	Přehled použité literatury

10.	Příloha: Přehled projektů spolufinancovaných z fondů EU do r. 2007

10.1	Program Phare - neinvestiční projekty

10.2	Program Phare - investiční projekty

10.3	Společný regionální operační program – SROP

10.4	Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA

10.5	Program Fondu malých projektů Iniciativy Společenství Interreg IIIA

"1.2 Obec – základní článek územní samosprávy
V České republice došlo k obnově územní samosprávy v roce 1990 přijetím Ústavy ČR a zákona o obcích (obecním zřízení). Tímto bylo potvrzeno právo občanů na územní samosprávu. Obce se staly základním územním samosprávným celkem, jsou spolu s kraji jsou samostatným právním a ekonomickým subjektem, právnickou osobou, resp.veřejnoprávní korporací. Postavení obce ve veřejné správě je stále významnější, což je výsledkem dlouhodobě probíhající decentralizace kompetencí a odpovědnosti za zabezpečování stále více druhů veřejných statků pro obyvatelstvo ze státu na územní samosprávu.
Obec plní vlastní samosprávnou funkci, tzv. samosprávnou působnost v záležitostech, o kterých může samostatně rozhodovat, má určité zákonem upravené pravomoci. Obec, jako územní společenství občanů má právo na samosprávu, právo rozhodovat v mnoha oblastech veřejné správy. Právo na místní samosprávu je zakotveno v Evropské chartě místní samosprávy.
Obec se rozkládá na jednom nebo několika katastrálních územích, je začleněna do územního obvodu vyššího územního samosprávného celku - kraje. Rozlišujeme druhy obcí: obce, města, obce s pověřenými obecními úřady a obce s rozšířenou působností a statutární města. Pro ČR je typická rozdrobenost obcí, po roce 1990 došlo v mnoha případech k rozdělení dříve tzv. střediskových obcí, došlo tak k zmnožení obcí s malým počtem obyvatel. Tato velikostní struktura obcí v ČR je v rozporu s centralizačními tendencemi ve většině zemí Evropské unie. Existence velkého počtu malých obcí je z ekonomického hlediska neefektivní. Převaha malých obcí v praxi způsobuje těmto obcím problémy v kvalitním zajišťování jejich samostatné působnosti, zejména v oblasti zajišťování lokálních veřejných statků, poněvadž disponují malým objemem finančních prostředků ve svém rozpočtu. [1]
Město Boží Dar i přes tuto teorii dosahuje v místním rozvoji obrovských úspěchů. V bakalářské práci budou odhaleny a analyzovány faktory, které jsou příčinou tohoto úspěchu a mohou být návodem pro efektivní řízení malých obcí.

Kapitola 2 - Situační analýza města Boží Dar
2.1 Vymezení území
Boží Dar je nejvýše položené horské město střední Evropy, které se nachází v západní části Krušných hor ve výšce 1028 m n.m. Je situováno v nejsevernějším cípu Karlovarského kraje v oblasti „trojmezí“, kde tento územně samosprávný celek hraničí s Ústeckým krajem a německým Svobodným státem Sasko. Je vzdáleno 1 km od státních hranic se Spolkovou republikou Německo – Oberwisenthal . Je ústřední křižovatkou na hřebeni Krušných hor, leží pod nejvyšší horou Krušných hor Klínovcem (1244 m n. m.) a Božídarským Špičákem. Podle počtu obyvatel se 185 trvale žijícími obyvateli, je Boží Dar druhým nejmenším městem v Česku.
Jeho význam určovala vždy spíše strategická poloha než počet obyvatel. U města Boží Dar leží největší Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště v Krušných horách, na jejímž území se nachází přírodovědné naučné stezky Božídarské rašeliniště a Blatenský příkop. Boží Dar je významným centrem zimních a letních sportů."

Práce obsahuje grafy a tabulky, rozsah čistého textu je cca 39 stran.