1.	Ekonomická rovnováha a její modely

1.1.	Základní předpoklady makroekonomické rovnováhy

1.2.	Makroekonomický koloběh a základní makroekonomické rovnice

1.3.	Modely ekonomické rovnováhy

1.4.	Klasický model ekonomické rovnováhy

1.5.	Rovnováha na trzích finální produkce a výrobních faktorů

1.6.	Keynesiánský model ekonomické rovnováhy

1.7.	Agregátní poptávka

1.8.	Spotřebitelská poptávka a spotřební funkce

2.	Ekonomický růst a hospodářský cyklus

2.1.	Ekonomická rovnováha a ekonomický růst

2.1.1.

Posun hranice produkčních možností

2.2.	Ekonomická síla a úroveň

2.3.	Zdroje a bariéry ekonomického růstu

2.4.	Ukazatele ekonomického růstu, koeficient růstu, tempo růstu

2.5.	Fáze, typy a příčiny vzniku cyklu

2.6.	Důsledky hospodářských cyklů

2.7.	Proticyklická politika

3.	Inflace a nezaměstnanost

3.1.	Ceny a inflace

3.2.	Typy a formy inflace

3.3.	Příčiny inflace

3.4.	Důsledky (efekty) inflace

3.5.	Inflace a nezaměstnanost

3.6.	Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka

4.	Monetární politika státu

4.1.	Charakteristika monetární politiky a její podstata

4.2.	Bezprostřední a konečné cíle monetární politiky

4.3.	Nástroje monetární politiky a jejich účinnost

4.4.	Expanzivní a restriktivní monetární politika a její efekty

4.5.	Funkce centrální banky

5.	Fiskální politika státu (FP)

5.1.	Nástroje a cíle fiskální politiky

5.2.	Veřejné finance a státní rozpočet

5.3.	Multiplikační efekt státních nákupů výrobků a služeb

5.4.	Multiplikační efekt čistých daní

5.5.	Krátkodobé a dlouhodobé účinky expanzivní a restriktivní FP

5.6.	Rozpočtový deficit a ekonomické důsledky státního dluhu

5.7.	Způsoby krytí státního deficitu

6.	Mezinárodní obchod a vnější obchodní a měnová politika

6.1.	Důvody mezinárodního obchodu

6.2.	Důsledky mezinárodního obchodu na ekonomické procesy

6.3.	Vnější obchodní a měnová politika

6.4.	Cíle a nástroje vnější měnové a obchodní politiky

6.5.	Státní protekcionismus v mezinárodním obchodě

6.6.	Účinek cel

6.7.	Sklon k dovozu

6.8.	Vývozní multiplikátor

7.	Financování veřejného sektoru – školství, věda a výzkum

7.1.	Postavení škol ve veřejném sektoru, struktura školství

7.2.	Ekonomické problémy veřejných vysokých škol

7.2.1.

Financování regionálního školství

7.3.	Úloha vědy a výzkumu, státní vědní politika

7.3.1.

Organizace a instituce vědy a výzkumu

8.	Financování veřejného sektoru – zdravotnictví, sociální zabezpečení

8.1.	Státní zdravotní politika

8.1.1.

Modely organizace zdravotnictví

8.1.2.

Zdravotnická zařízení

8.2.	Současné modely sociálního zabezpečení

8.3.	Způsoby, orgány a základní formy sociálního zabezpečení

8.3.1.

Dávky státní sociální podpory

9.	Financování veřejného sektoru – justice, policie, obrana

9.1.	Hospodaření okresních soudů

9.2.	Hospodaření Ústavního soudu

9.3.	Hospodaření státního zastupitelství

9.4.	Hospodaření vězeňské služby

9.5.	Struktura policie

9.6.	Příjmy a výdaje městské policie

9.7.	Specifika obrany jako čistého veřejného statku, management obrany

10.	Podnik a podnikání

10.1.

Definice podniku a podnikání

10.2.

Typologie podniků

10.3.

Činnosti související se založením podniku

10.4.

Rozhodování o právní formě podniku

10.5.

Postup při zakládání podniku

10.6.

Zakladatelský rozpočet

10.7.

Podnikatelský záměr

10.8.

Životní cyklus podniku

11.	Majetková a kapitálová struktura podniku

11.1.

Dlouhodobý majetek

11.1.1.

Amortizace

11.1.2.

Odpisování dlouhodobého majetku

11.1.3.

Účetní a daňové odpisy

11.2.

Oběžný majetek

11.2.1.

Charakteristika, struktura, řízení oběžného majetku

11.3.

Kapitálová struktura

11.4.

Optimální kapitálová struktura

12.	Náklady, výnosy, hospodářský výsledek

12.1.

Náklady

12.2.

Výnosy

12.3.

Zisk

12.4.

Analýza bodu zvratu

12.5.

Struktura nákladů v kalkulaci

12.6.

Finanční analýza

12.6.1.

Rentabilita

12.6.2.

Aktivita

12.6.3.

Zadluženost likvidita

12.6.4.

Tržní hodnota

13.	Investiční rozhodování a dlouhodobé financování

13.1.

Investice a jejich druhy

13.2.

Financování investic

13.3.

Hodnocení efektivnosti investičního projektu

13.4.

Vliv úroků, daní a inflace na investiční rozhodování

13.5.

Riziko v investičním rozhodování

13.6.

Zdroje financování dlouhodobého majetku

"3. Modely ekonomické rovnováhy
Cílem modelů ekonomické rovnováhy je odpovědět na otázku, zda spotřebitelé, firmy a stát jsou ochotni vynaložit v určitém období méně, více nebo přesně tolik peněžních důchodů, kolik odpovídá vytvořenému národnímu produktu. Nesoulad mezi vynaloženými peněžními důchody a vytvořeným národním produktem má za následek nezaměstnanost, inflaci a nedostatečný ekonomický růst. Tyto hlavní makoek.problémy jsou v ek.teorii řešeny alternativně.
Máme k dispozici dva základní makroek.modely: klasický a keynesiánský. Ve své nejjednodušší podobě oba modely vycházejí z existence dvou ek.subjektů (domácností a firem) a čtyř trhů (trh statků čili finální produkce, trh práce, trh kapitálu, peněžní trh).

4. Klasický model ekonomické rovnováhy
V klasickém modelu zajišťuje cenová flexibilita rovnováhu na všech trzích.

Jednoduchý model klasické makroekonomie vychází z existence dvou ek.subjektů:
Firmy – vyrábějí spotřební předměty, služby a kapitálové statky a poptávají se po práci a uskutečňují investice.
Domácnosti – spotřebovávají výrobky a služby, nabízejí svou práci a spoří.

Klasický model vychází z existence čtyř trhů:
Trh statků: nabídka statků je určující pro spotřebitelskou poptávku C a investiční poptávku I;
Pracovní trh: konfrontace nabídky práce a poptávky po práci;
Kapitálový trh: nabídku kapitálu představují úspory S a poptávku po kapitálu investice I;
Peněžní trh: nabídka a poptávka po penězích.
Ceny i mzdy (všechny ceny) se přizpůsobují cenám na trhu.

5. Rovnováha na trzích finální produkce a výrobních faktorů.
ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ
Při dané úrovni ekonomické aktivity (Y) a daných nákladech na převod aktiv (c), vyjadřuje negativně skloněná křivka poptávky po penězích efekt alternativních nákladů držby peněz (opportunity cost).
V naší analýze předpokládáme, že centrální banka řídí nabídku peněz. Pokud centrální banka nastaví nominální nabídku na určitou úroveň, úroková míra se přizpůsobí tak, aby vyčistila peněžní trh.


[graf]


Tento jednoduchý aparát může být použit pro vysvětlení krátkodobých vztahů mezi penězi a úrokovou mírou. Je to však pouze krátkodobý pohled, předpokládáme exogenní HDP, cenovou hladinu a inflaci (tyto veličiny se ve krátkém období mění velmi málo). Při konstantní inflaci budou platit následující výsledky, jak pro nominální tak pro reálnou úrokovou míru.

Rovnováha na trhu práce:
Předpokládá se inversní vztah mezi poptávkou po práci ze strany firem a reálnou mzdou. Reálná mzda roste s růstem peněžní mzdy a klesá s růstem cen výrobků a služeb.


[vzorec]


Závislost poptávky a nabídky práce na vývoji reálné mzdy:


[graf]"

Rozsah jednotlivých otázek je 2 - 12 stran. Práce je psaná převážně v odrážkách. Obsahuje grafy, tabulky, vzorce a schémata. Rozsah čistého textu je cca 58 stran.