1.	Protoindická kultura

1.1.	Védská literatura a role bráhmanů

1.2.	Charakter Védské religiozity

2.	Společenské hierarchie a jejich legitimizace

2.1.	Status a role ženy v dějinách Indie

2.2.	Čandálové a dějiny sociálního vylučování

3.	Základní pojmy hinduismu

3.1.	Átman/brahma, karma, znovuzrození (punardžanma)

3.2.	Čtyři cíle života a čtyři formy zbožnosti (džňána, karma, bhakti, vírja)

3.3.	Sannjása, májá

3.4.	Kosmický řád a úděl člověka

4.	Indická náboženství a literatura

4.1.	Psaná a ústní slovesnost v indické literatuře

4.2.	Typologie indické „náboženské“ literatury a její dějinný vývoj

5.	Stará vyprávění (Purány): příběhy o stvoření světa a životech bohů

5.1.	Koncepce avatárů, sanskrtizace a bhaktická religiozita

5.2.	Mytologický obraz světa a jeho rituální aktualizace

6.	Dominantní tradice indické religiozity

6.1.	Višnuismus

6.2.

Šaktismus

6.3.	Tantrismus a asketická hnutí

7.	Rituální život hinduismu

7.1.	Védská oběť a po-védské chrámové obřady

7.2.	Domácí púdža, poutě a náboženské slavnosti

7.3.	Sanskáry: obřady životního cyklu

8.	Hinduismus a moderní Evropa

8.1.	Obrodná a reformní hnutí

8.2.	Hinduismus na západě

9.	Islám v Indii a sikhismus

9.1.	Příchod islámu a změny indické společnosti

9.2.	Indický islám a jeho prolínání s původními tradicemi

9.3.

Sikhismus

10.

Džinismus

10.1.

Mahávíra, vznik džinismu a jeho společenský kontext

10.2.

Džinistický obraz světa a člověka, cíle lidského života

10.3.

Džinistické společenství a hlavní proudy mnišského života

11.	Historické souvislosti vzniku buddhismu

11.1.

Indové a jejich náboženství

11.2.

Základní pojmy indického myšlení

11.3.

Dobové filozofické školy

12.	Gótama Siddhatta, Buddha Sákjamuni

12.1.

Buddhův legendární životopis

12.2.

Buddha a Buddhové

12.3.

Buddhovská těla

13.	Základní pojmy Buddhovy nauky

13.1.

Čtyři vznešené pravdy

13.2.

Dvanáctičlenný řetězec závislého vznikání

13.3.

Osmidílná vznešená stezka

14.	Sangha raného buddhismu

14.1.

Buddhovi žáci

14.2.

Rozkoly v Sangze

14.3.

Buddha a ženy

14.4.

Ášoka, šíření buddhismu mimo Indii

15.	Buddhistická literatura

15.1.

Struktura a obsah Pálijského kánonu

15.2.

Nekanonická literatura

16.	Buddhistický kult a symbolika

16.1.

Poutní místa

16.2.

Buddhistické svátky

16.3.

Buddhistický panteon

17.	Pojetí osobnosti v buddhismu

17.1.

Složky osobnosti

17.2.

Arhat

17.3.

Bódhisattva

18.	Hlavní směry buddhismu

18.1.

Theraváda

18.2.

Marjána

18.3.

Vadžrajána

19.	Čínský buddhismus

19.1.

Příchod buddhismu do Číny

19.2.

Cchan – zen

19.3.

Škola čisté země

20.	Tibetský buddhismus

20.1.

Příchod buddhismu do Tibetu

20.2.

Školy tibetského buddhismu

20.3.

Tibetský buddhismus na západě

21.	Japonský buddhismus

21.1.

Příchod Buddhismu do Japonska

21.2.

Školy japonského buddhismu

22.	Nejstarší mytologické představy v Číně

22.1.

Jin a jang

22.2.

Věštecké příručky

22.3.

Mandát nebes

23.

Taoismus

23.1.

Lao-c‘

23.2.

Základní pojmy v taoismu

24.	Konfucianismus

24.1.

Konfucius

24.2.

Základní pojmy

24.3.

Význam studia v konfucianismu

24.4.

Mencius

25.	Šintoismus

25.1.

Pojetí kami

25.2.

Šintoistická mytologie

25.3.

Rituál, svatyně

"2. Společenské hierarchie a jejich legitimizace
VARNY A KASTOVNÍ SYSTÉM
založeno na myšlence základní nerovnosti lidí -> při stvoření ne jeden, ale 4 lidé se zcela odlišnými specifickými úkoly, funkcemi a postavením – představují 4 společenské stavy, varny, z nichž se vyvinuly sociální jednotky – kasty.
Pravděpodobně vychází z původního rozdělení při příchodu árijů, s tím, že poslední stav původně neárijské obyvatelstvo, mělo sloužit třem varnám nad nimi. varna – barva, původně védské rozdělení společenských stavů. Náboženské i světské povinnosti se liší podle toho, ke kterému stavu člověk náleží. Sytém vychází z textu Mánavadharmašástra/Manusmrti – Manuova učebnice dharmy, konkrétně poddoddíl varnášramadharma = dharma stavů a životních stupňů. Manusmrti vznikla ještě před nahrazení varen bezpočtem kast

bráhmani – kněží; mají se učit a vyučovat jiné, přinášet oběti za sebe i ostatní a přijímat dary
kšátrijové – bojovníci; mají se učit a přinášet oběti (prostřednictvím bráhmanů), dávat dary, ochraňovat tvory a nelpět na smyslových požitcích; aristokracie
vaišové – obchodníci, řemeslníci a zemědělci, nejpočetnější skupina, mají pěstovat krávy, dávat dary, obětovat a učit se, obchodovat, půjčovat peníze a věnovat se zemědělství
šúdrové – služebníci; mají třem vyšším varnám sloužit bez závisti i původně neárijské obyvatelstvo, váleční zajatci, podrobené kmeny; nebyli plnoprávnými členy árijské společnosti; časem splynuli s vaišii a dnes téměř nerozeznatelní
nedotknutelní (čandálové) – jedinci a vrstvy bez kastovní příslušnosti; považováni za nečisté a po jakýmkoli kontaktu s nimi bylo třeba se rituálně očistit i zejména podrobené neárijské kmeny, které kladly árijcům tuhý odpor
* museli žít mimo árijské osady, vykonávali podřadné práce: sfér odpadu, přeprava mrtvol, popravy, lov zvěře a ryb.
* na árijském území omezený pohyb zákaz vstupu do chrámů
z Varn se vyvinulo postupně mnoho kast – džáti (zrození) a podkast, založeno třeba na povolání a podobně. Příslušnost do kasty je dána zrození a trvá po celý život. Nelze ji změnit. Kasty se řídí přísnými předpisy, určují život jedince od narození do smrti. Předpisy jak žít, co dělat, jak se oblékat, jak se modlit, s kým se stýkat, rozhodují v otázkách úmrtí, pohřbu ... zasahují do všech životních událostí

STATUS A ROLE ŽENY V DĚJINÁCH INDIE
Předvédská kultura
Informace z tohoto období pochází většinou z archeologických nálezů. Společnost vtéto době byla pavděpodobně zemědělská. Časté nálezy sošek ženských figur a zpodonění jóni (ženského pohlavního orgánu) ukazují na kult „bohyně matky“. Někteří badatelé se domnívají, že v této době měly ženy více práv (možnost sňatků na základě vlastního výbětu, nebo dokonce sexuální předmanželský styk).
Ženy ve védském období
Jejím úkolem bylo rodit děti a pečovat o domácnost. Nesměly zastávat kněžské funce, vůdčí role v náboženství ani neměly mít přístup k duchovnímu osvobození.
Manuův zákoník (600 – 200 př.n.l.)
„dharmické manželství“ - ideologie zbožštění manžela
Zrušení práva žen vlastnit majetek, zákaz znovu-provdávání vdov. Podstata ženy je nečistá - menstruační cyklus, možnost rodit děti.
Žena - nestálá a nevěrná, musí být pod neustálým dohledem. Vysoké ocenění pouze z hlediska mateřství, účelová úcta – snaha o udržení patriarchální kastovní linie
Projevem ženské cudnosti a věrnosti je totální podřízení vůli a autoritě manžela.
Epická doba (400 př.n.l. – 400 n.l.)
Dochází k včleňování ženských božstev do hinduistického panteonu. Bohyně začínají mít důležitou roli v mytologii, stále však poze v roli manželky. Neexistuje ještě její role soteriologického, kosmogonického a ontologického významu.
Sociální model žen - hrdinky eposů, např. Síta – ztělesnění ideální hinduistické manželky
Ideální žena je nesobecká a nemá vlastní tužby a sny, je pouze pasivním instrumentem jiných (např. Síta)."

Rozsah jednotlivých otázek je 2 - 7 stran. Klíčová slova jsou barevně a tučně zvýrazněna.