1.	Podstata a význam úpravnictví

2.	Drcení – účel a zařazení v procesu úpravy

3.	Drtiče pro střední a jemné drcení

4.	Teorie zdrobňování

5.	Způsoby vynášení produktů z mlýnů, mletí za mokra a za sucha

6.	Drtiče vhodné pro hrubé drcení, popis, funkce

7.	Třídění účel, zařazení v procesu úpravy, základní pojmy

8.	Faktory ovlivňující účinnost třídění

9.	Síťové třídiče, způsoby buzení kmitů

10.	Teorie soupádnosti, klasifikace, promývání nerostných surovin

11.	Sítové třídiče

11.1.

Třídiče s podkritickým počtem kmitů

11.2.

Třídiče s nadkritickým počtem kmitů

11.3.

Rezonanční třídiče

12.	Flotační reagiencie, typy flotačních přístrojů

12.1.

Typy flotátorů

13.	Magnetické rozdružování, podstata, použití

14.	Elektrické rozdružování, podstata, použití

15.	Chemické způsoby rozdružování, základní procesy chemických způsobů úpravy

16.	Odvodňování hrubozrnných a jemnozrnných produktů úpravy

17.	Odvodňování flotačních koncentrátů a kalů

17.1.

Zahušťovací nádrže

17.2.

Odvodňování vlivem odstředivé síly

17.3.

Vakuové filtry

17.4.

Kalolisy

18.	Výpočet a konstrukce HR křivek, hodnocení upravitelnosti

19.	Hodnocení účinnosti rozdružování, výpočet a konstrukce dělicích křivek

20.

Koksování

21.	Briketování

22.	Aglomerace, peletizace

23.	Rozdružování v těžkosuspenzních rozdružovačích

24.	Rozdružování v hydrocyklonech

"4. Teorie zdrobňování
viz otázka 2 +
Hranice mezi drcením a mletím není dosud přesně vymezena. V normě ČSN 447010 "Názvosloví mechanického rozpojování a třídění tuhých látek" je užito rozdělení dle následující tabulky:


[tabulka]


Nerostné suroviny se drobí a rozmělňují tlakem, nárazem, úderem, střihem a ohybem. Viz. obr. 1. Většina drtičů a mlýnů využívá k rozpojování dvou i více způsobů silového působení, a to např. rozmačkávání a roztírání, úderu a nárazu, štípání a tlaku. Velikost odporu proti rozpojování závisí též na tom, zda je hornina celistvá, vrstevnatá, krystalická, stejnorodá nebo prorostlá, zvětralá nebo vlhká.


[schéma]


Drtiče se liší podle:
- způsobu využití a působení síly při rozpojování
- velikosti vstupních zrn k rozpojování a velikosti rozpojených zrn, tvrdosti rozpojovaných
nerostných surovin.
V zahraničí se setkáváme s rozdělením drtičů podle jejich vhodnosti pro drcení:
1. Tvrdých nerostných surovin - hornin sopečného původu, tvrdých rudnin a štěrkových sedimentů.
2. Středně tvrdých nerostných surovin - vápenec, sádrovec, sedimentární Fe-rudy, tvrdé hnědé uhlí.
3. Měkkých nerostných surovin - např. soli, jílové horniny apod.
Různé typy drtičů a mlýnů se liší tvarem drtících a mlecích ploch, jejich rýhováním, rychlostí postupu jejich ploch, dobou po níž je materiál vystaven působení sil.
Při výběru vhodného drtiče nebo mlýna rozhodují:
1. Mechanické a fyzikální vlastnosti rozpojovaných surovin.
2. Maximální velikost zrn na vstupu a výstupu zařízení.
3. Výkonnost stroje v m3.h-1 nebo t.h-1.
4. Požadavky na zrnitostní složení rozpojované horniny, zejména na tvorbu nežádoucích zrnitostních
velikostí.
5. Provozní spolehlivost a náklady na rozpojování a náročnost stroje na údržbu.
6. Energetická náročnost stroje /srovnání s jinými typy/.
Při rozpojování větších zrn vznikají menší zrna a tím i nové plochy - vzniká větší měrný povrch.

5. Způsoby vynášení produktů z mlýnů, mletí za mokra a za sucha
Mletí za sucha a mokra
Mletí za sucha se uplatňuje tam, kde je třeba získat suchý produkt.
Mletí za mokra převládá v úpravnách nerostných surovin, kde voda není jen dopravní médium, ale i aktivní činidlo, které příznivě ovlivňuje průběh mletí.

Způsoby vynášení produktů z mlýnů:
Podle způsobu vynášení rozemletého produktu rozlišujeme kulové mlýny (způsoby vynášení jsem našel jen u kulových mlýnů, snad to je ono) viz obrázek 19:"

Práce je zpracována na základě přednášek do předmětu Úpravnictví nerostných surovin. Rozsah jednotlivých otázek je cca 0,5 - 4,5 stran. Text obsahuje několik schémat, tabulek a vzorců. Rozsah čistého textu je cca 25 stran.