1.

Úvod

2.	Cíl práce a metodika

2.1

Cíl práce

2.2	Metodika práce

I. Literární rešerše

3.	E-learning

3.1	Základní formy

3.1.1

Online

3.1.2

Offline

3.2	Technologické formy

3.2.1

Computer Based Training

3.2.2

Web Based Training

3.2.3

Learning Management System

3.2.4

Learning Content Management System

3.2.5

Enterprise Learning Management System

3.2.6

Blended learning

3.2.7

M-learning

3.3

E-Content

3.3.1

Tvorba elektronického obsahu

3.3.2

Struktura distančního textu

3.3.3

Tvorba e-learningového kurzu

3.4	E-learningový tým

3.4.1

Autor

3.4.2

Tutor

3.4.3

Studující

3.4.4

Manažer

3.5	Standardizace e-learningu

3.5.1

Standardy HTML a XHTML

3.5.2

AICC

3.5.3

IMS Standard

3.5.4

IEEE LTSC

3.5.5

ADL SCORM

3.6	Výhody e-learningu

3.7	Nevýhody e-learningu

4.	Aplikační program a jeho vývoj

4.1

Apache

4.2

PHP

4.2.1

Historie

4.2.2

Všeobecné změny v PHP 5

4.2.3

Textový editor PSPad

4.3

MySQL

4.4

Moodle

4.4.1

Východiska

4.4.2

Historie a vlastnosti

4.4.3

Role uživatelů

4.4.4

Správa systému

4.4.5

Správa uživatelů

4.4.6

Správa kurzů

4.4.7

Moduly

II. Praktická část

5.	Tvorba managementu kurzu

5.1	Diagram projektu

5.2	Implementace systému Moodle

5.2.1

Softwarové požadavky

5.2.2

Hardwarové požadavky

5.2.3

Dostupné verze

5.2.4

Instalace a základní nastavení

5.3	Přihlášení do systému

5.4	Navigace v systému

5.5	Osobní profil

5.6	Komunikace

5.7	Nastavení kurzu

5.7.1

Postranní bloky

5.7.2

Studijní materiály

5.7.3

Moduly

5.8	Správa souborů

5.9	Administrace kurzu

5.10	Rozšiřující modul

5.10.1

Úprava v editoru PSPad

5.10.2

Implementace

5.10.3

Správa modulu

5.11

Testování

5.11.1

Testování administrátorem

5.11.2

Akceptační testování

6.

Závěr

6.1	Doporučení

7.	Seznam literatury

"3 E-learning
Termín e-learning je mezinárodně používaný výraz, který je převzat z angličtiny, kde předložka „e“ představuje významovou zkratku z anglického termínu electronic. Do češtiny lze tento termín přeložit jako elektronické učení. Pokud budeme hledat definice e-learningu v odborné literatuře, narazíme na silnou technologickou nejednotnost, která je dána faktem, že e-learning lze definovat různě s ohledem na dané edukační prostředí.

Pro zjednodušení si tento termín představme jako soustavu moderních procesů, postupů a nástrojů, s jejichž pomocí můžeme efektivně, ale zároveň přiměřeně, působit na co největší množství smyslů a umožnit realizovat kvalitní a funkční proces řízeného učení bez učitele. Na zrak působíme prostřednictvím přehledného distančního textu, který je doplněn o obrazovou dokumentaci (videoukázky, fotografie, grafy, tabulky). Na sluch působíme prostřednictvím hudebních ukázek nebo čteného slova. V podstatě je nejlepší působit na smysly kombinovaně s pomocí multimediálních ukázek, vizualizací či interaktivních animací. E-learning nám tak nabízí širokou škálu technologických možností, které mohou zefektivnit studium.

V praxi neexistuje souhrnná definice e-learningu. Avšak pan Mgr. Kopecký, Ph.D. definoval shrnující definici, která využívá společné rysy všech ostatních. E-learning chápeme jako multimediální podporu vzdělávání s použitím moderních informačních a komunikačních technologií, které je zpravidla realizováno prostřednictvím počítačových sítí. Jeho základním úkolem je v čase i prostoru svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání [Kopecký, 2006].

3.1 Základní formy
E-learning rozdělujeme na několik základních forem, které mají společné to, že poskytují vzdělávací obsah v elektronické podobě. Optimálních výsledků ve vzdělávání lze dosáhnout jen kombinací klasických a moderních forem vzdělání. Zpravidla e-learning rozdělujeme na online a offline. Online formu ještě dále dělíme na synchronní a asynchronní, rozdělení je zobrazeno na obrázku č. 1.

Obr. 1 Základní formy e-learningu [Kopecký, 2006]

[schéma]


3.1.1 Online
Tato forma e-learningu představuje vzdělávání, které ke své aplikaci potřebuje počítačovou síť, buďto intranet (lokální počítačová síť) nebo internet (globální počítačová síť). Informace lze sdílet i pomoci jiných typů sítí, například mobilních. Studující tak mají přístup k vzdělávacímu obsahu, jako jsou elektronické distanční texty, animace, digitální skripta atd. Online e-learning dále rozdělujeme na synchronní podobu a asynchronní podobu.

Synchronní podoba online e-learningu probíhá v reálném čase, ve kterém všichni účastníci současně přijímají předávané zkušenosti a mohou navzájem reagovat. Patří sem výuka v učebně, kdy všichni účastníci i včetně lektora jsou ve stejném okamžiku a místě (virtuální třída), kde se mohou ve shodném čase pomocí synchronních technologií setkat a reagovat, i když jsou v různých lokalitách [Pejša, 2008].

Jako typický případ synchronní formy studia můžeme jmenovat situaci, kdy vyučující vede prezentaci, kterou sledují studenti na konferenční webové stránce. Studenti mohou klást otázky nebo přidávat komentáře prostřednictvím tzv. chat Window (komunikačního okna).

V rámci synchronní podoby e-learningu lze využít zejména těchto komunikačních možností:
• Audio a videokonference Lze realizovat dvěma základními způsoby. První způsob předpokládá, že jsou počítače připojené do počítačové sítě a každý počítač má svoji IP adresu. Pomocí speciálního software pak mohou účastníci navzájem komunikovat v reálném čase. Tvorbu jednoduché konference s omezeným množstvím uživatelů umožňuje například program VoIP (Voice Over IP) či Skype. Druhý způsob představují tzv. telefonické konference, kde účastníci vytáčí předem určené číslo a mohou vzájemně komunikovat.

• Chat
Je nejznámějším nástrojem pro synchronní komunikaci, jedná se v podstatě o textovou diskusi v reálném čase. Studenti vzájemně komunikují a často používají specifických symbolů (akronymů, smajlíků). Vedle klasického textového chatu, doplněného o jednoduché symboly, existují také pokročilé typy chatu vázané na vizuální prostředí. Jedná se o různé typy vizuálních 3D chatů, mezi které patří například tzv. 3D virtuální světy či tzv. 3D avatar1 chaty."

Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra informačního inženýrství.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf). Práce obsahuje několik schémat, grafů a tabulek, rozsah čistého textu je cca 41 stran.