1.

Úvod

2.	Vysokokapacitní diskety

2.1	Bez disket to nepůjde

2.2

Iomega

2.3

Zip

2.4	Jaz V1000i

2.5	A:drive (LS 120)

2.6	Výměnné disky firmy SyQuest

2.7	UHC- drive

2.8	Hodnocení- diskety s větší kapaticou

2.9	Hodnocení- menší kapacity

3.	Páskové mechaniky

3.1	Situace na trhu

3.2	Výhody a nevýhody páskových mechanik

3.3

Travan

3.4

DAT

3.5

DLT

3.6

QIC

3.7

Porovnání

4.	Magnetooptické a optické jednotky

4.1	Magnetooptické jednotky

4.2	Optické disky

5.

Závěr

6.	Seznam použité literatury

„Základní srovnání
Mezi hlavní kandidáty na přímé nástupce disketové jednotky patří tedy bezesporu mechanika ZIP Drive společnosti Iomega a disketa LS-120 (a:drive) společnosti O.R.Technology.
2.3 ZIP
Od března roku 1995, kdy se začala prodávat mechanika Zip drive, se prodalo již 6 000 000 těchto mechanik a díky své cenové dostupnosti si získala řadu uživatelů. Společnosti Iomega se skutečně podařilo zaplnit trh mezi 3,5” disketami s nízkou kapacitou a malou spolehlivostí a dalšími zařízeními, která sice mají velkou kapacitu, ale jsou například drahá. Na trh se však již ženou i další výrobci, a to například s mechanikou LS-120, která je zpětně kompatibilní s 3,5” disketovou mechanikou. Podle zástupců firmy Iomega uvažovala o této cestě i tato společnost, ale je podle ní technologicky složitá a nákladná (stále vyjde levněji disketová mechanika, která se stále používá, a mechanika Zip než mechanika LS-120).

Výkonnostními parametry (seek 29 ms) se ZIP dostává na rozhraní mezi běžnými disketami a harddisky a je nejvhodnějším řešením pro uživatele, který požaduje rychlé zálohování nebo přenos dat za velmi slušnou cenu. Toto zařízení lze samozřejmě také použít i jako náhradu pevného disku - aplikace lze spouštět přímo z ”disket”, aniž by bylo nutné je předtím kopírovat na pevný disk.
Původně bylo k dispozici interní provedeni (levnější) a dvě externí verze, připojitelné přes EPP (Enhanced Paralel Port) s přenosovou rychlosti 25 MB/min nebo SCSI-II sběrnici s přenosovou rychlosti 60 MB/min. Později přibila verze pro IDE. Instalace mechaniky ZIP drive s rozhraním IDE je možná pouze v dílně prodejce, neboť se samostatně neprodává. S rozhraním IDE je jako jediná bootovatelná (v ostatních provedeních není). Takto pokrývá ZIP drive širokou škálu uživatelů.
ZIP drive používá diskety o kapacitě 100 MB a formátu PC nebo MAC. Po naformátování zbude na médiu něco přes 95,7 MB prostoru pro záznam vlastních dat. NENÍ zpětně kompatibilní s formátem 1,44 MB. Přenosová rychlost je o 50 až 250% větší než u diskety LS-120. Jedním z největších prodejců mechanik ZIP drive v ČR je firma AutoCont.
Existují též Zip-diskety s kapacitou 25MB, jako alternativa ke 100MB disketám. Ovladače jsou dostupné pro operační systémy MS-DOS, Windows 3.x, Windows 95, OS/2 a MAC OS.
Při testování Zipu v Časopise Chip je zmínka o jednom malém nedostatku této mechaniky. Zip byl zařazen mezi dva počítače, které měly vybudovánu síť CONNECT, komunikující prostřednictvím paralelním portu. Síť zůstala plně funkční, Zip Drive se na počítači, k němuž byl připojen, objevil; ale na vzdáleném počítači se jej nepodařilo namapovat.“

Práce obsahuje tabulky a schémata. Čistého textu v práci je cca 20 stran. Pozor na aktuálnost některých uvedených informací.