1.	Metody výzkumu v ekonomické geografii

2.	Lokalizační teorie

3.	Lokalizační faktory

3.1.	Faktory dopravních a výrobních nákladů

3.2.	Pracovní síla

3.3.	Energie, voda, klima

4.	Region v ekonomické geografii

4.1.	Region homogenní - „areály“

4.2.	Víceprvkový homogenní region

4.3.	Univerzální region

4.4.	Nodální – teritoriální

4.5.	Regionální členění

4.6.	Regiony plánování

4.7.	Rozvojové regiony

5.	Geografické metody hodnocení průmyslu

5.1.	Velikost průmyslu

5.2.	Struktura průmyslu

5.3.	Koncentrace průmyslu

5.4.	Specializace průmyslu

6.	Klasifikace průmyslu

7.	Energetický průmysl

7.1.

Uhlí

7.2.

Ropa

7.3.	Zemní plyn

7.4.	Hořlavé břidlice a rašelina

7.5.	Jaderné palivo

7.6.	Vodní energie

7.7.	Geotermální energie

7.8.	Solární energie

7.9.	Větrná energie

7.10.

Využitelnost pro výrobu elektrické energie

7.11.

Největší elektrárny

8.	Hutnický průmysl

8.1.	Černá metalurgie

8.1.1.

Legovací kovy

8.2.	Barevná metalurgie

8.2.1.

Hliník

8.2.2.

Měď

8.2.3.

Olovo

8.2.4.

Zinek

8.2.5.

Cín

8.2.6.

Hořčík

8.2.7.

Vzácné kovy

8.2.7.1.

Stříbro

8.2.7.2.

Platina

8.2.8.

Nerudy

8.2.8.1.

Síra

8.2.8.2.

Fosfáty

8.2.8.3.

Draselné soli

8.2.8.4.

Grafit

8.2.8.5.

Slída

8.2.8.6.

Azbest

8.2.8.7.

Diamant

9.	Strojírenský průmysl

9.1.	Faktory rozmístění

9.2.	Největší oblasti strojírenství

10.	Zemědělství

10.1.

Typy

10.2.

Rostlinná výroba

10.2.1.

Obiloviny

10.2.2.

Technické plodiny

10.2.3.

Textilní rostliny

10.2.4.

Rostliny poskytující nápoje

10.3.

Živočišná výroba – proces domestikace

10.3.1.

Skot, prasata

11.

Doprava

11.1.

Činitelé ovlivňující dopravu

11.1.1.

Prvky ekonomického charakteru

11.1.2.

Fyzicko-geografického charakteru

11.1.3.

Typy dopravních sítí

"Lokalizační faktory
1) faktory dopravních a výrobních nákladů – každý závod – se vstupem a výstupem, vstup – suroviny, výstup – polotovar, výrobek

a) orientace na surovinu – energetika, cukrovar → tam, kde byla cukrovka → omezují se plochy pro pěstovaní cukrovky
b) orientace na místo odbytu – snižují se dopravní náklady
c) orientace na přechodné místo – místo křižovatek, přístav

2) pracovní síla
a) zásoby pracovních sil – velké množství Čína, Indie
b) kvalifikace – umožňuje vytvářet

3) energie – řada výrob je ovlivněna energetikou

4) voda – vytváří se vodohospodářský plán (má se vystavět 100 nových přehrad)
- na výrobu 1t oceli se spotřebuje 150 m3 vody

5) klima – např. farmaceutický průmysl potřebuje čisté ovzduší, i potravinářství, filmový průmysl (Hollywood – 360 dní je slunečno, Barrandov – je nad Drahou)

4 Př 5.3.
= řeší se ze dvou hledisek
1) mikrofaktory – pracovní síla, nerozhoduje o lokalizačních podmínkách
2) makrofaktory – ovlivňuje lokalizaci průmyslu

a) vliv státní hranice na rozmístění průmyslových závodů
- moc zde nebyly, neb zde nebyl přístup (Šumava – vliv železné opony, vstup zakázán, V hranice – ANO – vliv SSSR)
- hranice působí jako „FILTR“ – tvorba celních poplatků, omezení (např. můžu dovést tolik a tolik cukru)
- hranice – rozvíjí příhraniční aktivity
- dnes – státní hranice, ekonomicky odbourávána → euroregiony (v Ev asi 120)
→ Schengenské smlouvy – vyšší forma společenství v rámci regionů v Ev

b) integrační seskupení – Schengen – 4 obecné formy společenství
- volný pohyb pracovních sil
- volný pohyb zboží
- volný pohyb kapitálu
- dohoda o společné měně

Region v ekonomické geografii
= regionalizace = vymezení regionů – důležitou roli hraje subjekt, který R vymezuje

= region homogenní - „areály“ – vyčlenění na základě 1 prvku (ten prvek je dominantní)
- R chceme kvantifikovat
- ten prvek je základní, podstatný geo jev
- např. může to být produkce pšenice na 1 ob.
- Odlišnost regionů Ostravsko x Haná (na H se vypěstuje více, je to úrodné)
- Mohu vytvářet škály

= víceprvkový homogenní region – sleduje se rozmístění, navzájem související geo jevy = „skupinový R“
- např. obilí (pšenice, oves, žito – nesleduje se jen 1 prvek, ale více prvků, které tvoří souhrn)
- mohou být hektarové výnosy a nadmořská výška
- sleduje druhy půd, velikost povrchu osetými plodinami (obilninami)"

Práce je psaná v odrážkách. Obsahuje 2 malá schémata, rozsah čistého textu je necelých 26 stran. Klíčové pojmy jsou barevně zvýrazněny.