1.	Gravitační metody rozdružování

2.	Teoretické základy rozdružování v sázečkách

2.1.	Konečná pádová rychlost

2.2.	Gravitační síla pro kulové zrno

2.3.	Vztlaková síla

2.4.	Odpor prostředí

2.5.	Konečná pádová rychlost zrn

2.6.	Součinitel soupádnosti

2.7.	Potenciální energie ideální směsi

2.8.	Potenciální energie směsi po rozdružení

3.	Rozdružování v těžké suspenzi

"Rozdružování ve vzestupném a sestupném proudu vody se provádí v sázečkách. Rozdružování v sazečkách patří do skupiny dynamického gravitačního rozdružování a je jedním z nejstarších způsobů rozdružování nerostných surovin. V současnosti je rozdružování uhlí v sázečkách jedním z nejčastějších způsobů úpravy uhlí.
Vedle hustoty ovlivňují výsledek rozdružování také velikost a tvar rozdružovaných částic a další faktory.

Teoretické základy rozdružování v sázečkách
Rozdružování v sázečkách je založeno na rozdělování zrn podle hustoty. Zrna vyšší hustoty a velikosti jsou vzestupným proudem nadzvedávána později a méně než zrna nižší hustoty a velikosti.
Opakováním tohoto cyklu v průběhu průchodu surového uhlí sázečkou dojde k rozdělení částic různé hustoty do vrstev různé kvality. Tento princip je vysvětlován několika teoriemi.

V našem pořadu se blíže seznámíme s teorií pohybu částic v rozdružovacím prostředí a teorií potenciální.

Teorie pohybu částic vychází ze skutečnosti, že v kapalném prostředí padá zrno zpočátku pohybem rovnoměrně zrychleným. Tento časový úsek je velmi krátký a po dosažení určité rychlosti v důsledku odporu prostředí se rychlost zrna stává rovnoměrnou. Tato rychlost se označuje jako konečná pádová rychlost zrna. Určení konečné pádové rychlosti je závislé na součiniteli odporu prostředí a velikosti sil působících na zrno v kapalném prostředí.
Matematicky lze tuto zákonitost vyjádřit vztahem:


[vzorec]

kde Fm jsou hmotnostní síly působící na zrno
F jsou plošné síly působící na zrno
r je hustota zrna
V je objem zrna
v je rychlost pohybu zrna
t je čas
pro popis chování zrn rozdružované suroviny vycházíme z Newtonova zákona a volíme kulový tvar zrna. Dosáhne-li zrno konečné pádové rychlosti pak zrychlení [vzorec] je rovno 0 a platí: Fm + F = 0.

Na kulová zrna v hmotném prostředí působí tyto síly:
Gravitační sila FG působí směrem dolů. Její velikost pro kulové zrno vypočteme ze vztahu:


[vzorec]


kde d je průměr zrna
r je hustota zrna
g je gravitační zrychlení

Ze vztahu je zřejmé, že pro dvě zrna stejného průměru, ale různé hustoty bude na zrno s větší hustotou působit větší tíhová síla FG. Na obrázku je zrno s menší hustotou znázorněno černě. Proti směru gravitační síly působí síla vztlaková FV, která je rovna hmotnosti kapaliny vytlačené objemem zrna:


[vzorec]


kde rp je hustota kapalného prostředí

Proti pohybu zrna působí rovněž síla odporu prostředí FR. Tato síla působí vždy v opačném směru, než je směr pohybu zrna. Směr pohybu zrna závisí na hodnotě hustoty zrna r a hustotě prostředí rp. Při r > rp se zrno pohybuje směrem dolů, při r < rp se zrno pohybuje směrem nahoru a plave na hladině.


[vzorec]"

Práce obsahuje několik vzorců a schémat. Rozsah čistého textu je 5 stran.