1.	Historie objevování

2.	Lokalizace a geomorfologie

3.

Geologie

4.

Jeskyně

4.1.	Stará Bozkovská jeskyně

4.2.	Nová Bozkovská jeskyně

5.	Základní informace o prohlídce a otvírací době

5.1.	Plánek Bozkovských dolomitových jeskyní

6.	Seznam zdrojů

"1. Lokalizace a geomorfologie
Bozkovské dolomitové jeskyně jsou součástí jednoho z krasových ostrovů, nalézajících se v oblasti Bozkov – Jesenný v Krkonoších. Geograficky se zájmová oblast o rozloze 13 km2 nachází ve východní části Železnobrodské pahorkatiny. Na západě je omezena tokem Kamenice, na jihovýchodě a jihu tokem Staroveského potoka (zvaný též Helkovický) a dolním tokem Vošmendy. Leží na území okresu Semily a zahrnuje katastry obcí Jesenný (s osadami Bohuňovsko, Vraštilov, Trojánky), Bozkov (osada Domáň), Roztoky (s osadami Koutsko a Dolenec) a Helkovice (osada Šachovec). Jedná se o členitý podhorský terén s hlubokými zářezy vodních toků (Kamenice na severním okraji území teče v nadmořské výšce 290 – 320 m), nad nimiž leží zvlněný plošinný reliéf (400 – 500 m n. m.). Území přísluší povodí Jizery.

2. Geologie
Geologicky náleží zájmová oblast k železnobrodskému krystaliniku. Vystupují v ní epizonálně metamorfované horniny, jejichž stáří je ordovik a silur, případně devon. Ordovik je zastoupen jen na západním okraji území a to sericitickými a kvarcitickými fylity. Do siluru jsou řazeny grafitické fylity, sericiticko-chloritické fylity s vápencovým souvrstvím a vulkanický komplex.
Z pokryvných útvarů se na území uplatňují terciérní zvětraliny na plošinách (400 – 480 m n. m.) a relikt sladkovodní sedimentační pánve v Jesenném. Kvartérní sedimenty jsou vázány převážně na pleistocénní údolí Kamenice, Vošmendy a jejich přítoků.
Z tektonického hlediska je oblast považována za oblast s izoklinálními makrovrásami osních směrů zhruba SZ – JV s vergencí k JZ. Tyto struktury jsou výrazně porušeny mladšími příčnými dislokacemi směru SV – JZ a podélnými dislokacemi směru SZ – JV.
Jeskyně jsou situovány v čočce vápnitého dolomitu, která vystupuje na povrch 800 m severoseverovýchodně od Bozkova. Vápnité dolomity budují svah „Na vápenici“ a západní údolní stěnu Bozkovského potoka (jsou součástí plošiny o nadmořské výšce průměrně 475 m).
Z povrchových krasových jevů se v tomto území nacházejí pouze mělké závrtovité deprese. Nejvýznamnější je tzv. „propad u borovice“, což je nepatrný zřícený závrt o hloubce přibližně 2 metry.

3. Jeskyně
Stará Bozkovská jeskyně
Tato část podzemních prostor tvoří navzájem propojený jeskynní systém skládající se ze dvou prostorných dómů (Jednička a Bludiště), dvou rovnoběžných chodeb směru SZ – JV (jeskyně Překvapení, U přilby a U panenky) a dalších dvou rovnoběžných chodeb, které jsou na první dvě kolmé (Listopadová jeskyně a část jeskyně Překvapení). Maximální délka rozvinutého podélného profilu Staré jeskyně činí 55 m, maximální délka příčného profilu 20 m.
Nadmořská výška vchodu, který se nalézá v opuštěném stěnovém lomu „Na vápenici“ je 464,4 m. Od něj se otevírá dóm tektonického původu, Jednička, ze kterého obloukovitě pokračuje chodba JV směru, která ústí do plošně rozlehlých prostor, tzv. Bludiště. Ze SZ konce Bludiště pokračují dvě rovnoběžné puklinové chodby s krápníkovou výzdobou o směru SZ – JV. Tento systém je na SZ zakončen příčnou chodbou označovanou jako Listopadová jeskyně, jejíž krápníková výzdoba je asi nejbohatší. SZ část Starých Bozkovských jeskyní navazuje na Bludiště dvěma rovnoběžnými puklinovými chodbami. Jedná se o část jeskyně Překvapení (J) a chodba U přilby a U panenky (S).
Krápníková výzdoba JV části Starých Bozkovských jeskyní je jen nepatrná (pizolity, řídké sintrové pokryvy), ráz jeskynních prostor se mění směrem k SZ, a to co množství i rozmanitosti krápníkové výzdoby. Vyskytují se zde především tzv. podlahové sintry, které jsou formovány v plošné náteky. V jeskyni Překvapení a Listopadové jeskyni se nacházejí četná sintrová jezírka s členitými leknínovitými útvary. Na jejich dně se vyskytují nedokonale vyvinuté jeskynní perly. Hojmé jsou také stalagmity. Stěny pokrývají plošné sintrové náteky a praménkovité stalaktity. Strop je zdoben převážně brčky, která dosahují délky až 40 cm. V krápníkové výzdobě se hojně uplatňují tzv, záclony, které mají na okrajích jemné zoubkování. Zvláštností jsou drobné kapilární krápníčky (Listopadová jeskyně, chodba U panenky), které dosahují délky maximálně 10 cm a mají rozmanité červovitě stočené tvary."

Práce obsahuje 1 mapu, rozsah čistého textu je necelé 3 strany.