1.

Lokalita

2.	Vyskytující se jedovaté rostliny

2.1.	Břehy potoka

2.2.	Zamokřená louka

2.3.

Rumiště

2.4.	Suchá louka

2.5.	Smíšený les (do 50m od okraje)

3.	Seznam zdrojů

"1. Lokalita
Vybraná lokalita se nachází v katastru obce Norberčany asi 3 km severovýchodním směrem od Domašova nad Bystřicí. Konkrétně se jedná o jižní okraj obce v okolí rekreačního objektu č. ev. 1. Lokalita je tvořena několika stanovišti:
• Břeh potoka
• Zamokřená louka
• Suchá louka
• Okraj smíšeného lesa

2. Vyskytující se jedovaté rostliny
Na předmětné lokalitě se vyskytuje řada jedovatých rostlin, od rostlin slabě jedovatých až po smrtelně nebezpečné.

2.1 Břehy potoka
Blatouch bahenní (Caltha palustris)
Jedná se o jarní rostlinu (březen – červen) z čeledi Pryskyřníkovité (Ranunculaceae), která dosahuje výšky 15 – 50 cm. Má ledvinovité, lesklé listy s dlouhými řapíky a jemným vroubkováním a květy, které se skládají z pěti velkých, sytě žlutých kališních lístků. Stonek je dutý, poléhavý až vystoupavý. Rostlina je slabě jedovatá (obsahuje alkaloid protoanemonin), proto se její používání do bylinkových salátů nedoporučuje.

2.2 Zamokřená louka
Orsej jarní (Ficaria verna)
Jedná se o jarní rostlinu (březen až květen) z čeledi Pryskyřníkovité, dosahující velikosti 5 – 1ř cm. Jeho listy jsou okrouhle srdčité, nedělené, stonek dutý, poléhavý nebo vystoupavý a květy jednolité, dlouze stopkaté s 8 – 12 květními plátky. Listy orseje obsahují poměrně velké množství vitamínu C, ale jejich požívání je bezpečné jen tehdy, jsou-li sbírány před květem. V období květu a po něm se v listech hromadí protoanemonin, který chutná palčivě ostře a je pro člověka jedovatý. V minulosti byly rozmnožovací hlízy a oddenek orseje používány jako prostředek proti bradavicím a jiným chorobným výrůstkům.

Bledule jarní (Leucojum vernum)
Jedná se o jarní cibulovinu (kvetení únor až duben), která dosahuje výšky maximálně 30 cm a patří do skupiny Amaryllidaceae. Má úzké, neojíněné listy a jedno- až dvoukvětý stonek. Květy jsou vonné a na vrcholu jejich plátků se nalézá žlutozelená skvrna. V cibuli rostliny je obsažen jedovatý alkaloid leucojin.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
Jedná se o vytrvalou jarní cibulovinu (kvetení únor až březen), která patří rovněž do skupiny Amaryllidaceae. Její listy jsou přízemní, čárkovité a vyrůstají po dvou z každé cibulky, květy jsou dva centimetry dlouhé se spodním semeníkem. V cibuli obsahuje podobně jako bledule jedovaté alkaloidy, které vyvolávají zažívací potíže.

2.3 Rumiště
Bez černý (Sambucus nigra)
Jedná se o vytrvalou keřovitou rostlinu, patřící do čeledi Sambucaceae, která kvete v červnu až červenci. Dosahuje výšky 3 – 10 metrů. Květenstvím je vrcholík většinou s pěti hlavními paprsky, větve jsou zakřivené obloukovitě vzhůru a mají bílou dřeň. Lístky jsou vejčité a pilovité, obvykle po třech až sedmi. Jedná se o léčivou rostlinu, předmětem sběru jsou květy a plody. Plody by se však neměly konzumovat za syrova, protože mohou způsobovat pálení v ústech a potíže v žaludečním a střevním traktu.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Jedná se o víceletou rostlinu z čeledi Papaveraceae s vzpřímenou, rozvětvenou a chlupatou lodyhou, kvetoucí v květnu až červnu a dosahující výšky od 30 do 100 cm. Listy jsou střídavé, peřenoklané až zpeřené, naspodu modravě zelené a obsahují oranžové mléko. Květy jsou zlatožluté ve velmi řídkých okolících, šešulovité tobolky zrají od června."

Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky, seminární práce z Aplikované botaniky.
Práce obsahuje několik fotografií rostlin, rozsah čistého textu je přes 4 strany.