1.	Prevence a proti průtržím plynů a uhlí

1.1.	Metody prevence používané v zahraničí

1.1.1.

Podrubání nebo nadrubání ochrannou slojí

1.1.2.

Odlehčovací vrty

1.1.3.

Zavlažování slojí

1.1.4.

Degazace slojí

1.1.5.

Odlehčovací trhací práce (OdTP)

1.1.6.

Otřasná trhací práce (OTP)

1.2.	Metody prevence v OKR

1.2.1.

Účinné podrubání nebo nadrubání sloje ochrannou slojí

1.2.2.

Odlehčovací vrty

1.2.3.

Zavlažování

1.2.3.1.

Zavlažování slojí při ražení otvírkových a přípravných děl

1.2.3.2.

Zavlažování porubů

1.2.4.

Odlehčovací trhací práce v uhlí (OdTP)

1.2.5.

Trhací práce v plošné zóně (PZ)

1.2.6.

Otřasná trhací práce (OTP)

1.3.	Posouzení jednotlivých metod protiprůtržové prevence

2.	Možnost nasazení razících kombajnů do slojí s nebezpečím průtrží

2.1.	Poznatky s nasazením razících kombajnů ve slojích

2.2.	Opatření pro nasazení razících kombajnů do slojí 1. stupně nebezpečí

2.3.	Opatření při použití razících kombajnů ve slojích 2. stupně nebezpečí

3.

Závěr

"1.1.2. Odlehčovací vrty
Vrtání odlehčovacích velkoprůměrových vrtů do předstihu důlních děl, je další metodou prevence proti výskytu průtrží. Tato metoda využívá pro odlehčení předpolí důlního díla vrtů o větším průměru. Konkrétním cílem je aktivní snížení nebezpečí vzniku průtrží a současné odplynění sloje v tomto úseku. V zájmu požadované účinnosti nemají být průměry těchto vrtů menší než 80 mm. V provozní praxi se pohybují průměry odlehčovacích vrtů v rozmezí 115 – 300 mm. Hloubka vrtů musí být taková, aby v dostatečné míře předstihovala oblast působení patkových tlaků. Počet vrtů se řídí stupněm nebezpečí procházené oblasti a zónou účinného odplynění kolem vrtů, která je závislá na zvoleném průměru, na petrografických a fyzikálně-mechanických vlastnostech a na struktuře uhlí. Pro snížení namáhavé práce a zajištění bezpečnosti při vrtání odlehčovacích vrtů se řeší v mnoha zemích problém vhodného vrtacího zařízení s dálkovým ovládáním.
Ve Francii, Belgii, Holandsku a Velké Británii slouží pro předcházení průtrží vrty o průměru 115 mm. V SRN se využívá pro odlehčení a přesunutí působiště přídatného tlaku hlouběji do boků důlního díla odlehčovacích vrtů o průměru 95 mm. Minimální předstih odlehčovacích vrtů před čelbou je 5 m, prakticky se vrtají vrty o délce 12 – 20 m.
S ohledem na provozní zkušenosti je nutno pro dané podmínky vypracovat vrtná schémata, zajišťující vytváření odlehčené zóny. V některých případech by neúměrný nadbytek nasazení preventivních opatření mohl přispět k opětovnému vytvoření nebezpečného stavu. Jsou-li vrty umístěny příliš blízko sebe, může se narušit uhelný pilíř do takové míry, že nemůže odolat dynamickým vlivům průtrže, která by mohla vzniknout při vrtání nových vrtů /2, 13/. Při vrtání velkoprůměrových vrtů byl zaznamenán velký počet průtrží, např. v bývalém SSSR (Doněck) , SRN (Důl Preussag) atd. Odlehčovací vrty se mají proto vrtat s postupným zvětšováním průměru.
Metoda odlehčovacích vrtů nemusí být vždy účinná. V uhelné pánvi Meczek (Maďarsko) je uhlí velmi silně porušené tektonikou a ve slojích se vyskytují intruze vulkanických hornin. Pevnost uhlí v jednoosém tlaku (zjištěna laboratorně) je 5 – 10 MPa. Při vrtání odlehčovacích vrtů dochází ke svěru tyčí a k rychlému zavírání příčného profilu vrtů, což způsobuje nízkou účinnost této metody na odplynění předmětné části sloje.

1.1.3. Zavlažování slojí
Bylo zjištěno, že nasáknutí uhlí vodou vyvolává změny fyzikálně-mechanických vlastností uhlí. Dochází ke snížení pevnosti a ke zmenšení měrné energie nashromážděné v uhlí. V důsledku změn vyvolaných zavlažováním uhelných slojí dochází v masivu k rovnoměrnějšímu rozložení napětí, zvláště v oblasti porubního prostoru. Zavlažováním získává uhlí a hornina takové vlastnosti, které zmírňují a mnohdy i zabraňují vzniku průtrží a jiných plynodynamických jevů /14/. Efektivnost zavlažování jako metody boje proti průtržím závisí na mechanických, zejména pevnostních vlastnostech uhlí, jeho pórovitosti a stupni průniku vody do pórů /15/.
Bylo zjištěno, že protiprůtržové zavlažování nebezpečných slojí, i když ne zcela zabraňuje průtržím, ale ostře snižuje jejich intenzitu a v řadě dolů SRN a Francie je velmi efektivní. V SRN a ve Francii se používá zavlažování slojí vrty v 74 % porubů ve slojích nebezpečných průtržemi (hlavně jako doplňkové opatření).
V řadě zemí (Francie, SRN, Kanada, Austrálie a další) se používá speciální hydrorozpojování nebezpečné sloje v čelbě přívodem roztoku do sloje pod tlakem a bez tlaku.
Na dole Lans-90 (Francie) bylo používáno pro zabránění průtrží uhlí a plynů v čelbách ražených chodeb v hloubce 1150 m varianty hydraulického rozpojování sloje a vytlačování uhlí vodou – tzv. impulsní "střelba". Přes vrty délky 6 m a průměrem 115 mm se do sloje vtlačuje voda tlakem 40 – 45 MPa do té doby, dokud se tlak vtlačování nesníží na 20 HPa. Pro jeden cyklus se potřebuje 12 – 50 hydraulických impulzů.
Při spotřebě vody 0,7 – 2 m3 uhelná čelba "se vytlačí " do chodby. Vytlačování sloje je provázeno doplňkovým uvolňováním metanu. Uvádí se, že za jeden cyklus se uvolní až do 1700m3 CH4."

Práce obsahuje několik schémat a vzorců, rozsah čistého textu je cca 15,5 stran. Obsahuje překlepy.