1.	Charakteristika

2.	Vznik Slovinska

3.	Poznámky k Ústavě

4.	Mezinárodní právo:

5.	Ústavněprávní souvislosti vstupu Slovinska do EU: změna čl. 3a, 47, 68 Ústavy

6.	Slovinsko a zahraniční vztahy:

7.	Judikát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku: případ Kurić proti Slovinsku

8.	Vztah judikatury mezinárodních soudů k vnitrostátnímu právu

9.

Zdroje:

10.	Poznámky pro posluchače

"Ústavněprávní souvislosti vstupu Slovinska do EU: změna čl. 3a, 47, 68 Ústavy
Přenos práv na mezinárodní organizace: 7. 3. 2003, v novém článku 3a:
Na základě smlouvy ratifikované národním shromážděním 2/3 většinou všech poslanců, Slovinsko může přesunout výkon část svých svrchovaných práv na mezinárodní organizace, které jsou založeny na respektování lidských práv a základních svobod, demokracie, a zásad vlády práva a může vstoupit do obranné aliance se státy založenými na respektování těchto hodnot.
Před ratifikací smlouvy podle předchozího odstavce může národní shromáždění vyhlásit referendum. Návrh je přijat v referendu, jestliže většina volících hlasovala platně a souhlasně. Národní shromáždění je takovýmto výsledkem vázáno. Jestliže se takové referendum uskutečnilo, nesmí se vyhlásit referendum ohledně zákona o ratifikaci této smlouvy.
Právní akty a rozhodnutí přijaté mezinárodními organizacemi, na něž převedlo Slovinsko část svých svrchovaných práv, mohou být ve Slovinsku aplikovány v souladu s právní regulací těchto organizací.
V procesech přijetí právních aktů a rozhodnutí v mezinárodních organizacích, na které Slovinsko přeneslo část svých svrchovaných práv, vláda ihned informuje národní shromáždění o návrzích na takovéto akty a rozhodnutí stejně jako o vlastní činnosti. Státní shromáždění může k tomuto přijmout stanovisko, které vláda vezme v úvahu ve své činnosti. Vztah Vlády a státního shromáždění podle tohoto odstavce je podrobně upraven zákonem přijatým dvoutřetinovou většinou přítomných poslanců. (pozn.aut.: Toto je můj vlastní pracovní překlad z angličtiny. Doporučuji srovnat s polooficiálním anglickým zněním)
Slovinsko si tak v prvním odstavci opatrně vymezilo podmínky svého členství v mezinárodní organizaci (Na rozdíl od České republiky.)
Čl. 47 umožňuje vydání občana Republiky Slovinsko do ciziny na základě smlouvy podle čl. 3a
Čl. 68 upravuje možnost cizinců nabývat právo k nemovitostem na území Slovinska

Ústavnost vstupu Republiky Slovinsko do Evropských společenství přezkoumával Ústavní soud v nálezu Rm-1/97:
- Konkrétně posuzoval především nabývání nemovitostí ve Slovinsku cizinci. V podstatě řekl, že je to neústavní, ale řekl, že jestli Slovinsko asociační dohodu ratifikuje, zaváže se tím ke změně ústavy.
- „A commitment under international law would be in disagreement with the Constitution if, by the coming into force of an international agreement, it created directly applicable unconstitutional norms in internal law, or if it bound the State to adopt any such instrument of internal law as would be in disagreement with the Constitution…“
- Tím ÚS zpochybnil hierarchii norem ve slovinském právním řádu. Stanovil, jaké změny musí být provedeny v Ústavě, aby byl vstup Slovinska do ES po právní stránce v pořádku. Tím vlastně postavil mezinárodní smlouvy nad Ústavu.
- Slovinský ústavní soud se při posuzování ústavnosti ve své praxi odvolává na obecné zásady mezinárodního práva. Tím je mezinárodní právo postaveno minimálně na roveň Ústavy.

Slovinsko a zahraniční vztahy:
Roku 1992 vstupuje Slovinsko OSN, v letech 1998-99 je člen Rady bezpečnosti, téhož roku vstupuje do Rady Evropy. Dne 28. 6. 1994 proběhla ratifikace Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práva podle Úmluvy jsou však obsažena už v Ústavě z roku 1991. Toto považuji za jasný příklad toho, že Slovinsko hned od momentu svého vzniku mířilo jasně mezi zkušené evropské demokracie
Po odchodu z federace se Slovinsko řídí heslem „z Balkánu do Evropy“. Reflektuje snahu patřit do střední Evropy a distancovat se od „divokého“ Balkánu. Upozorňují na svou nebalkánskou kulturu, jsou první z postkomunistických zemí, kdo získal bezvízový styk s USA, první zavedli euro, vykazují vysokou životní úroveň.
V březnu 2003 proběhlo referendum o přístupu země do NATO a ES.
29. 3. 2004 vstup do NATO. Slovinsko chtělo být součástí NATO již v první vlně (Polsko, Maďarsko, Česko), ale USA zvolily smířlivou politiku vůči Rusku. Pro ambiciózní Slovinsko byla tato situace velkým zklamáním.
1. 5. 2004 vstup do ES. Slovinsko mělo jasný cíl být členem ES již od začátku 90 let, platilo za bezproblémového a dobře připraveného kandidáta.
1. 1. 2007 vstup do EMU jako první z postkomunistických zemí..."

Vypracováno pro předmět Mezinárodní právo v transformačních zemích v akademickém na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Příloha o rozsahu jedné stránky s poznámkami pro posluchače je započítána do celkového počtu stran.
Autorka použila český překlad ústavy od Pavlíčka, který konzultovala s aktuální oficiální anglickou verzí.