0

Úvod

1	Definice pojmů

1.1

Mzda

1.2	Průměrná mzda

1.3	Ukazatelé distribuce mezd

1.4	Kvalifikace

2	Faktory ovlivňující mzdy

2.1	Mzdy podle věku a délky praxe zaměstnance

2.2	Mzdy mužů a žen

2.3	Mzdy podle dosaženého stupně vzdělání

2.3.1

Vývoj faktoru vzdělání

2.3.2

Mezinárodní srovnání

2.3.2.1

Kvalita vzdělání

2.3.2.2

Podíl vzdělání

2.3.3

Průměrná placená doba mužů a žen se odvíjí od úrovně vzdělání

2.4	Mzdy podle klasifikace zaměstnání (KZAM)

2.5	Rozdíly mezd podle odvětví

3	Křížové srovnání (kvalifikace x obor)

4

Závěr

5	Seznam použitých zdrojů

"Mzdy ovlivňuje několik faktorů: kvalifikace, vykonávaný post, kvantita pracovní síly ve stejném oboru, minimální mzda, inflace, věk, kupní síla měny daného státu, celková životní úroveň, region a mnoho dalších.
Kromě kvalifikace, na kterou je má práce soustředěna, se zaměřím i na další faktory, které s úrovní vzdělání úzce souvisí, a to zejména odvětví a zaměstnání, a další významné charakteristiky jako jsou věk, délka zaměstnání a pohlaví.

2.1 Mzdy podle věku a délky praxe zaměstnance
Věk je jedním z důležitých faktorů, který se promítá do výše mzdy zaměstnance, i když jeho vliv v posledním období slábne.
Obecně platí, že nejnižší mzdy pobírají zaměstnanci na počátku své pracovní kariéry, pro další věkové skupiny mzda prudce stoupá, postupně se mzdy stabilizují a mírně klesají. Pracující starobní důchodci již mají mzdu značně nižší, téměř srovnatelnou s nejmladší kategorií. Avšak vysokých hodnot mezd dosahují kategorie zaměstnanců ve věku 60 až 64, tedy na přelomu důchodového věku. Tento fakt není způsoben tím, že by na srovnatelném místě nejstarší zaměstnanci pobírali významně vyšší plat, za těmito čísly se skrývá odlišná struktura zaměstnanosti v jednotlivých kategoriích - v nejstarší kategorii již chybí velká část zaměstnanců z předchozích kategorií s nižší mzdou, zůstávají zde více kvalifikovaní zaměstnanci, jejich pracovní kariéra zpravidla trvá déle, a - neboť ženy odcházejí do důchodu dříve - zůstávají také více muži, obecně lépe placeni. To znamená, že prostřední zaměstnanec u starší kategorie je značně odlišný od mladšího - co do kvalifikovanosti a dalších charakteristik - a tím i co do výše mzdy.
Doba zaměstnání u zaměstnavatele je také důležitým faktorem ovlivňujícím výši odměny za práci. Není to však závislost přímé úměrnosti, neplatí tedy, že by průměrné mzdy pravidelně stoupaly s počtem let v podniku. Takový vývoj lze nalézt v prvních 12 letech praxe, rychleji však rostou mzdy na počátku kariéry, tedy v prvních 2-3 letech. Nejvyšší mzdy můžeme najít u zaměstnanců s počtem 13 – 14 let. Pak dochází ke zlomu - pro kategorii zaměstnanců s 15-16 lety je mzdová úroveň značně nižší než u předcházejících kategorií. Po tomto zlomu mzdy rostou s dalšími lety jen nevýrazně.

2.2 Mzdy mužů a žen
Podmínky pro poskytování mzdy musí být podle zákona stejné pro muže a ženy, přesto najdeme výrazné rozdíly mezi platy žen a platy mužů. Tyto vyplývají z mnoha příčin. Působí zde vliv menšího počtu odpracovaných hodin žen proti mužům (v důsledku péče o děti nebo jiné nemocné členy rodiny apod.), vyšší četnost částečných úvazků, a také menší počet přesčasových hodin, které jsou placeny zvýhodněnou sazbou, většinou o čtvrtinu vyšší než je mzda za normální pracovní dobu.
Je třeba poznamenat, že ženy mají dále zásadně odlišnou strukturu zaměstnanosti, obsazují jiná pracovní místa než muži. Průměrnou mzdu výrazně ovlivňuje malá skupina zaměstnanců s vysokými výdělky, a to zejména top-managementy hospodářsky silných podniků, a je třeba říci, že do této „elity“ se v ČR mnoho žen nedostane a zůstává doménou mužů. Proto statistiky vykazují údaje, že ženy pobírají cca 70 % průměrné mzdy mužů. Ovšem jestliže se na to podíváme z hlediska mediánových hodnot, je tento rozdíl podstatně nižší...."

Semestrální práce do Mikroekonomie I.. Práce ve formátu Adobe Acrobat (*.pdf).