1.

Banka

2.	Bankovní sektor

3.	Bankovní sektor ČR

4.	Bankovní systém, jednostupňový a dvoustupňový bankovní systém

4.1	Univerzální bankovnictví

4.2	Oddělené bankovnictví

5.	Použitá literatura

"Banka, bankovní sektor ČR a bankovní systém

1 Banka

Banka je svébytnou součástí každé ekonomiky, účastníkem obchodu s penězi a finančního trhu. Její základní funkce souvisí s původním důvodem jejího vzniku; shromažďovat a ochraňovat finanční prostředky za úplatu a na druhé straně je poskytovat za úplatu těm, kteří jich mají nedostatek, s minimálním rizikem jejich ztráty. Jak již bylo zmíněno; je účastníkem finančního trhu a obchoduje s jeho nástroji. Primárním důvodem činnosti banky, jako každého jiného ekonomického subjektu, je zisk. To znamená, že většinu finanční prostředků získávají právě ze zmíněného přerozdělování finančních aktiv (zjednodušeně peněz) tím, že vyplácený úrok na vložených penězích je nižší než úrok získaný na penězích poskytnutých. Ve většině případů tedy obchodují s prostředky svěřenými a podléhají proto bankovnímu dozoru prováděného centrální bankou, u nás Českou národní bankou, která v celém bankovním a většině finančního sektoru vystupuje jako záruka důvěry v něj. Pro svou činnost musí mít tzv. obchodní nebo komerční banka licenci poskytnutou právě orgánem dozoru; centrální bankou.
Každá banka tedy přijímá vklady a poskytuje úvěry. Zisk by pro ni měl být prioritou, nikdy však rizikem ztráty peněz – jako příklad uvádím situaci českého bankovního trhu z poloviny devadesátých let, kdy banky poskytovaly úvěry, které nikdy neměly být poskytnuty. Základní překážkou v jakémkoliv podvodném jednání v bankovním sektoru by měla být suma – minimální základní jmění banky, která by současně nebyla tak vysoká, aby zabraňovala konkurenčnímu chování bank na finančním trhu; pak dochází ke ztrátám celé ekonomiky.
Dalšími pravidly pro zachování/vytvoření zdravého bankovního sektoru jsou – kapitálová přiměřenost bank a bankovních konsorcií, přiměřenost úvěrové angažovanosti – tzn. vždy půjčit tolik peněz, aby při jakékoliv nečekané události nebyla ohrožena samotná existence banky. Dalšími pravidly jsou pravidla likvidity, (které jsou na můj vkus příliš benevolentní, vzhledem k sumám, se kterými banky disponují).
Další palčivou otázkou našich dějin je ochrana a sdílení osobních údajů; nikdy by neměl nikdo jiný než delegovaný zaměstnanec banky, kterému je její klient svěřen, vidět, vědět a znát výši konta onoho klienta.
A teď na otázky pro každému příjemnější a tou je pojištění vkladů. Každý vklad u banky je kryt náhradou při jeho ztrátě do výše 100% částky – maximálně však 50.000 EUR. Čili nic nám nebrání spořit, se spolehnutím se na zdravé fungování celého bankovního sektoru. Každá banka má dále povinnost interního auditu kontrolujícího její činnost a nakládání s finančními prostředky.
Na závěr sdělení nejdůležitějších bodů:
Banka je podnik, který nakládá s penězi, přijímá vklady a poskytuje úvěry, a při této činnost podléhá finančnímu dozoru nezávislé instituce.

Banka musí:
1. Splňovat vstupní podmínky trhu, na kterém chce obchodovat.
2. Splňovat neustále minimální výši základního kapitálu, u nás 500.000.000 Kč.
3. Podnikat obezřetně.
4. Mít pro svou činnost potřebný kapitál a poskytovat zdravé úvěry.
5. Současně být schopna kdykoliv dostát svým povinnostem v extrémních situacích finančního trhu (Pátý bod mezi ostatní jen zdánlivě nepatří a současně by měl být krédem každé skvělé banky ).
6. Dodržovat pravidla pro nakládání s osobními údaji – s poznámkou, že čím výše nad jejich rámec, tím lépe.
7. Současně příspívat do fondu pojištění vkladů.
8. Podléhat internímu auditu.

2 Bankovní sektor"

Práce obsahuje 2 tabulky a 1 graf, rozsah čistého textu je necelé 3 strany.