1.	Poloha mapového listu

2.	Konstrukce klimatické mapy

3.	Klimatické poměry zájmového území

4.	Geografická regionalizace zjištěných typů klimatu

5.	Seznam zdrojů

"2. Konstrukce klimatické mapy
Nejprve bylo nutné sestrojit mapu sklonu georeliéfu v intervalu po pěti stupních v měřítku 1 : 25.000. Z výsledků vyplynulo, že oblast předmětného mapového listu je převážně mírně až středně skloněná, pouze ve strmých údolích obklopujících koryta řek a jednotlivých žlebech dosahuje sklon vyšších hodnot. Nejvyššími body jsou Bučí, Neselov a Helišova skála, nejnižším bodem je propast Macocha (350 m n. m.).
Následně jsem zkonstruovala mapu orientace svahů ke čtyřem hlavním světovým stranám. Kombinací mapy této, mapy sklonu a údajů uvedených v tabulce pro určení míry ozáření reliéfu jsem sestavila mapu míry oslunění georeliéfu. Místa, spadající do kategorie rovin, jsem zařadila k normálně osluněným plochám, které na mapovém listu 24 – 233 Ostrov u Macochy převažují. Také dobře osluněné plochy a méně osluněné plochy jsou zde zastoupeny poměrně často, i když ne v tak velkém množství. Málo osluněné plochy se vyskytují pouze jako malé ostrůvky nerovnoměrně rozmístěné po celém mapovém listu.
Jako čtvrtou jsem sestrojila mapu pokrytí země (vyznačení hranic mezi zalesněným, nezalesněným a urbanizovaným územím), ze které vyplynulo, že naprostá většina území mapového listu 24 – 233 Ostrov u Macochy je zalesněna, nezalesněné plochy se vyskytují pouze v okolí měst a hospodářských objektů nebo jako průklesty v severní části mapy. Sídla jsou poměrně malá, ale jsou roztroušená po celém mapovém listu. Hlavní město oblasti Ostrov u Macochy se nachází přibližně uprostřed mapového listu. Významnější vodní plochy se zde nevyskytují.
Na závěr jsem provedla syntézu mapy pokrytí země, mapy míry oslunění a mapy klimatických oblastí a zkonstruovala klimatickou mapu zájmového území-

Obrázek č. 2: Blokové schéma konstrukce klimatické mapy


[schéma]


3. Klimatické poměry zájmového území
Území mapového listu 24 – 233 Ostrov u Macochy se řadí do dvou základních klimatických oblastí, chladné a mírně teplé. Tyto se dále dělí do několika klimatických podoblastí: CH7, MT3, MT7 a MT11, přičemž CH7 patří mezi oblasti chladné a MT3, MT7 a MT11 do oblastí mírně teplých.
Nejbližší meteorologická stanice je Rozstání (okres Prostějov), která se nalézá ve výšce 565 m n. m. Její zeměpisné souřadnice jsou 49°24´ severní šířky a 16°50´ východní délky. K dalším blízkým meteorologickým stanicím patří srážkoměrná stanice ve Sloupu a dobrovolnická stanice v Protivanově.

Tabulka č. 1: Roční chod srážek v Rozstání (1901 – 1950)


[tabulka]


Graf č. 1: Roční chod srážek v Rozstání (1901 – 1950)


[graf]"

Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, seminární práce z předmětu Meteorologie a klimatologie.
Práce obsahuje grafy, tabulky a schémata. Rozsah čistého textu jsou necelé 3 strany.