1.

Úvod

2.	Antikonfliktní tým a jeho úloha

2.1	Vznik Antikonfliktních týmů

2.2	Vznik Antikonfliktních týmů v Německu

2.3	Počátky Antikonfliktních týmů v Německu

2.4	Převzetí myšlenky Antikonfliktních týmů od německé policie

2.5	Počátky Antikonfliktních týmů v Policii ČR

2.6	Koncepce Antikonfliktních týmů v Policii ČR

3.	Antikonfliktní týmy v policii ČR (PČR)

3.1	Vyhodnocení prvních nasazení Antikonfliktního týmu PČR

3.2	Vznik Antikonfliktního týmu v Jihočeském kraji (JČK)

3.3	Vybrané povinnosti řídících pracovníků

3.4	Složení členů Antikonfliktního týmu správy Jihočeského kraje

4.	První nasazení AKT správy Jihočeského kraje do policejního opatření

4.1	Policejní opatření s účastí AKT správy JČK v roce 2008

4.2	Zhodnocení činnosti AKT správy JČK v policejních opatření v roce 2008

4.3	Policejní opatření s účastí AKT Krajského ředitelství policie JČK 2009

4.4	Zhodnocení Policejních opatření s účastí AKT Krajského ředitelství 2009

4.5	Policejní opatření s účastí AKT Krajského ředitelství v roce 2010

4.6	Zhodnocení policejních opatření s účastí AKT Krajského ředitelství 2010

5.

Výzkum

5.1	Cíl výzkumu

5.2	Příprava a distribuce dotazníků

5.3	Grafické znázornění dotazníků a procentuální vyjádření odpovědí

5.4	Výsledky dotazníků ve vztahu k výzkumným otázkám

5.5

Rozhovory

5.6	Výsledky výzkumu

6.	Navrhovaná opatření ke zlepšení činnosti Antikonfliktního týmu

7.

Závěr

8.	Seznam použité literatury

"1.2 Vznik Antikonfliktních týmů v Německu
Dne 1.5.1933 vyhlásil Adolf Hitler 1. květen za Den národní práce a proto neonacisté pořádají v tento den prvomájové demonstrace a berlínská policie na základě zkušeností z každoročních májových průvodů, které bývají nejkrvavější zkouškou pořádkové policie v Berlíně, zavedla k 1.5.1999 skupinu Aufmerksamkeit Hilfe Appel (pozornost, pomoc, výzva). Pod jejím vedením vznikl komunikační a informační Der Antikonflikte Team (AKT). Berlínská policie si od těchto týmů slibovala zvládání hromadných rizikových akcí s účastí většího počtu osob a policie. V Německu je již dvacet let 1.máj neodmyslitelně spojen s tvrdými každoročními střety mezi levicovými a pravicovými extremisty a policií. V roce 2009 střety vygradovaly v jednodenní válku. Noční tmou létaly stovky zápalných lahví a kamenů, hořely desítky popelnic i automobilů. Zhruba pět tisíc demonstrantů bojovalo s přibližně stejným počtem policistů. Výsledná bilance byla čtyři sta sedmdesát devět zraněných policistů a dvě stě osmdesát devět zatčených. Jen zázrakem ani na jedné straně nedošlo k žádnému smrtelnému zranění.
Předseda policejních odborů Konrad Freiberg řekl: „Napříč extrémistickou scénou roste souhlas s užitím násilí proti státní moci. Dá se čekat, že letošní 1. květen to jenom potvrdí. A nezbývá než doufat, že se to obejde bez obětí na životech.“3
V Hamburku na 1.máje 2010 byla situace podobná. Pochodu se zúčastnilo na tři tisíce neonacistů. Zastavit je měla protidemonstrace, které se zúčastnilo na deset tisíc lidí, mezi nimiž byli běžní občané, ale také antifašisté. Policie se tak musela snažit oddělit od sebe pravicové a levicové radikály a pokojné demonstranty.
V dalším ohlášeném pochodu 1.máje 2010 východoberlínskou čtvrtí Prenzlauer Berg pochodovalo asi šest set neonacistů, které zablokovalo několik tisíc odpůrců pravice. Bylo zatčeno devět demonstrantů a sedmnáct policistů bylo zraněno. Na sedm tisíc policistů bylo připraveno k zákroku. Policie přesto hodnotila tuto situaci jako klidnou. Německá policie podobné násilnosti řeší každoročně již dvacet let. Obrovský rozsah policejních opatření v Německu nemá v České republice obdoby.

1.3 Počátky Antikonfliktních týmů v Německu
Roku 1999 pod tlakem nezvladatelných násilností z 1.máje v Berlíně vznikla nová strategie policie k zajištění veřejného pořádku při akcích velkého rozsahu. Hlavní úkoly spočívaly v informování obyvatelstva o události, pořádání tiskových prohlášení obsahující výzvy k mírumilovnosti, práci se sdělovacími prostředky, signalizování rozhodnosti a postihování pachatelů případných trestných činů s cílem dosáhnout u obyvatelstva pochopení pro policejní opatření. K dosažení těchto úkolů byly vytvořeny AKT, které tvořily vybraní policisté téměř všech služeb policie. Používali jednotnou výstroj (běžný policejní stejnokroj, reflexní vesta s označením AKT, bez ochranných prostředků, skrytě nošená zbraň). Policisté těchto týmů se pohybovali ve dvoučlenných hlídkách mezi účastníky akce. Jejich úkolem mělo být formou
komunikace přispět k odbourání agrese, informovat o zákonných úkolech a povinnostech policie v policejních opatřeních tak, aby se stalo pochopitelnější a srozumitelnější pro účastníky i přihlížející. V průběhu opatření členové AKT poskytují informace veliteli opatření o vývoji situace. AKT v Německu není součástí pořádkových jednotek. Každý člen AKT má stejná práva a povinnosti jako každý jiný policista.
Nejprve museli být jednotliví členové těchto týmů proškoleni ve speciálním kurzu se zaměřením na efektivní komunikaci v zátěžových situacích a komunikaci s jednotlivci v davu. Policisté vybraní jako vhodní pro práci v AKT byli v rozsahu jednoho týdne proškoleni zejména v oblasti možností a hranic antikonfliktního managementu, nakládání s výtržnostmi, vlivu stresu na komunikaci, nakládání se strachem a agresí, spolupráce se sdělovacími prostředky, především pomocí modelových situací. Po dvou letech působení v AKT se členové musí podrobit pouze obnovovacímu třídennímu kurzu.
Noví členové AKT v Berlíně byli vybíráni z policistů, kteří se dobrovolně k AKT hlásili téměř ze všech služeb policie a splňovali stanovené podmínky (schopnost komunikace, stresová stabilita, dobré jednání s lidmi, ochota pomáhat, dobrá znalost práva). Za realizaci strategie AKT v Berlíně měl plnou zodpovědnost Referát práce s veřejností, který organizačně spadá pod štáb policejního prezidenta. Policisté AKT byli pro účely nasazení na jednotlivé rizikové akce uvolňováni ze svých každodenních povinností.
V Berlíně na 1. máje od prvního nasazení AKT v prvomájových demonstracích klesl počet násilností, čímž se podařilo snížit počet zákroků pod jednotným velením, což bezpochyby ovlivňuje i hodnocení policie ze strany veřejnosti, a proto vznikly snahy rozšířit jednotky AKT na celé území Německa.

1.4 Převzetí myšlenky Antikonfliktních týmů od německé policie"

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta a Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf). Obsahuje několik tabulek, rozsah čistého textu je cca 28 stran.