1.	Porušování lidských práv

2.	Záměr sportovců stávkovat

3.	Dodržování lidských práv v souvislosti s olympijskými hrami

4.	Letní olympijské hry v Berlíně 1936

"To, že se v Číně porušují lidská práva, je známá věc. Očividně to vládu Čínské lidové republiky nechává chladnou, neboť tuto skutečnost nikdy nedementovala. V souvislosti s připravovanými olympijskými hrami se však dostala do hledáčků médií po celém světě. Promění se stávkování sportovců za dodržování Listiny základních lidských práv a svobod v celosvětový skandál?
Někteří sportovci se nechali slyšet, že pokud se situace v Číně razantním způsobem nezlepší, budou stávkovat a to v podobě neúčasti na olympijských hrách. I když tato slova zní hrdinsky, zřejmě se stanou pouze gestem pro zviditelnění. Někteří olympionici zřejmě chtěli, aby ostatní byli tzv. strženi davem. Jelikož se k prohlášení v médiích o stávce odhodlalo velmi málo jedinců, pravděpodobně se hry v Pekingu obejdou bez větší stávky zúčastněných.
Je důležité, aby v souvislosti s olympijskými hrami byla dodržována lidská práva, která se v Číně nedodržují desítky let? Ano i ne. Jednou z podmínek pro olympijské hry v Pekingu bylo i to, že Čína se musí zavázat, aby necenzurovala živý přenos sportovních utkání či jinak porušovala svobodu slova, která je také v Číně tabu. Tudíž se svět nemusí bát, že by v televizních obrazovkách shlédl zkreslené záznamy sportovních aktivit. Přesto se najdou lidé, kteří tvrdí, že komise olympijských her měla být přísnější a požadovat plošné a trvalé zlepšení situace v Číně. Pokud by tak nebylo učiněno, hry by přesunula do jiné země (respektive města). Ale komise Peking, jako hostitelské město olympijských her, schválila. Je patrné, že bylo jednáno v zájmu dlouholeté historie olympiády a politické dohady zůstaly v té rovině, ve které mají být – v politické.
Mediální humbuk, který se okolo LOH 2008 děje, je zbytečný. Vzpomeňme například na rok 1936, kdy se konaly letní olympijské hry v Berlíně. Německo se zavázalo, že Olympijskou chartu bude respektovat. Také tak učinilo. Krátkodobý důsledek olympiády byl chvalitebný, ale dlouhodobý nikoliv. V té době ani tolik nezáleželo na lidských právech, ale spíše na německé ideologii. Pomyslná náprava Německa pozbyla smyslu v roce 1939, kdy začala 2. Světová válka. Podobný scénář zažily olympijské hry v roce 1980, kdy je hostovala Moskva. Uvolnění v Sovětském svazu bylo patrné, ale po krátké době ochablo. Aby měly olympijské hry účinek v právech občanů, musely by se každé dva roky (jednou LOH, pak ZOH) konat v tom samém městě. Jak je z příkladů z minulosti patrné, účinek na dodržování lidských práv je vždy krátkodobý, protože daný stát je v hledáčku celosvětových médií, které ochotně jakýkoliv skandál zveřejní po celém světě. A to zemi, která už má pošramocenou image, moc nepomůže."