Úvod

1.1.	Nezaměstnanost teoreticky

2.	Nezaměstnanost v ČR

3.	Nelegální zaměstnávání cizinců

4.

Závěr

5.	Přílohy: Graf uchazečů a volných míst dle krajů

"Práce na černo se soustřeďuje v sektorech náročných na ruční práci a typických nízkými odměnami, jako je zemědělství, stavebnictví, práce v restauracích apod., tedy všude tam, kde konkurenceschopnost a zisk jsou vysoce závislé na nákladech. Zaměstnavatelé se k této praxi uchylují nejen z lakoty, ale také pod tlakem vysokých daní, sociálních dávek nebo také administrativních formalit.

Do nelegálních pracovních poměrů se nechávají najímat lidé, kteří už mají druhé zaměstnání a jsou tudíž kryti důchodovým a nemocenským pojištěním. Další kategorií jsou studenti a důchodci, dále pak zranitelnější nezaměstnaní a zejména pak zcela bezprávní ilegální přistěhovalci, kterým je věnována následující část této práce.

Oficiální statistiky za rok 1996 uvádějí 67 tisíc registrovaných zahraničních pracovníků v ČR, podle některých odhadů by však jich zde mělo pracovat přes 300 tisíc, což přibližně odpovídá 5% celkové zaměstnanosti. Nikdo však přesně neví, kolik cizinců zde pracuje ilegálně. Nejčastěji vstupují do šedé Ukrajinci, dále pak Slováci, Vietnamci, Bulhaři, Poláci a cizinci ze zemí bývalého Sovětského Svazu.

Prvním úkolem cizince, který chce u nás pracovat, je získat časově omezené povolení k dlouhodobému pobytu. Toto povolení se snaží získat všemi možnými způsoby, jako např. fingované manželství nebo prohlášení otcovství. Jelikož je tato procedura zdlouhavá, drtivá většina cizinců volí snazší, ilegální cesty k získání zaměstnání.

Samostatnou kapitolou je příchod Ukrajinců, kteří nepotřebují ke krátkodobému vstupu (turistika) vízum, ale musí se prokázat pozváním nebo přijíždějí se zájezdy. Většinou tedy přijede první, vyřídí si živnostenské oprávnění, tím je oprávněn k dlouhodobému pobytu a může tak pozvat desítky dalších cizinců ze své vlasti. Živnostenský list získá např. tak, že využije služeb jakési zprostředkovatelské agentury, která mu poskytne odpovědného zástupce, jenž umí česky a má čistý trestní rejstřík. Turista přijde na ŽÚ s tímto zástupcem, prokáže se čistými rejstříky ze země původu a z ČR a po krátké době dostane živnostenské oprávnění. Stát tak na poplatcích obdrží 4 000,-- Kč, kdežto agentura někdy i 100 000,-- Kč."

Práce obsahuje graf ve formátu MS Excel (*.xls).
Pozor na aktuálnost některých uvedených informací.
Práce z předmětu Hospodářská politika ČR - Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra ekonomie.